osciloskop DSO2512G

[marshal]

taky jsem si myslel na časovku protože to bylo rozostřeno na vodorovné ose
můj omyl spočíval taky v neznalosti funkce ale favelFF mi to vysvětlil a pak se objevila tepelná závislost. Napětí místo 100 V tam bylo 77 nestabilních a ohřev to našel.
Návaznost schemat mi uniká, asi máš pravdu s těmi koncovými stupni.
Se synchronizací je ještě problém, chvíli trvá než chytnu synchro ale pak drží. Ještě se v tom povrtám..

[PavelFF]

Dají se stáhnout i osazováky a návod s popisem funkce jednotlivých obvodů. Ve svém věku bys měl umět dostatečně rusky, abys to pochopil.

Já jsem ho taky kdysi opravoval a popis funkce je veliká pomoc. Ruská schémata bývají obvykle nepřehledná - i když tady ani ne.
Jestli chceš, pošlu ti osazováky, návod, schémata. Trochu to komplikuje výskyt dvou verzí.

Rozhodně bych se ho nezbavoval. Z dnešního pohledu možná krám za 3 piva, ale jako druhý přístroj do domácnosti se hodí. Až se ti rozbije digitál, budeš potřebovat osciloskop. Akorát že ten už asi tak snadno neopravíš...

[marshal]

díky za nabídku, rád se podívám ale projevila se opět skleróza. Když jsem skončil a zařazoval stažená a vytištěná schemata do šanonu tak jsem našel schemata i osazováky podstatně čitelnější a jsou tam i napětí.
Už nějak stárnu...
Ještě musím nějak vyřešit knoflíky - rozpadají se a nic podobného se v nabídce nevyskytuje.
Uvažuju o prodeji - ale ještě ne, uložím jej do skříně, snad se nerozpadne a nevyschnou elyty..

[JirkaZ]

PavelFF má pravdu, rusáka si nech. Když nerozbiješ obrazovku, tak opravit půjde vždycky. Knoflíky jsou to nejmenší, určitě půjde něco "přiohnout".

Až lehne ten Číňan a závada nebude třeba ve zdroji apod., tak řešením bude pouze sběrný dvůr.

[marshal]

ty knoflíky se budu snažit odlejt nějakým dentakrylem jestli je ještě takového k mání. Dělalo to sice bublinky ale na knoflíku by to nemuselo vadit.
Lepší by bylo je z něčeho vytočit ale soustruh k dispozici nemám. Do paneláku se nevejde.

[rnbw]

Alebo nechat vytlacit na 3D tlaciarni.

[JirkaZ]

No když se cítíš i na tohle, tak samozřejmě lze...

Ideální je původní knoflík zaformovat do Lukoprenu N 1522, po ztuhnutí se vzniklá forma z originálu citlivě sloupne (nemá k němu adhezi).

Pak se dá odlévat buď z metylmetakrylátové pryskyřice (ten Dentacryl nebo příbuzné výrobky), nebo třeba z epoxidu (jo, i z Epoxy 1200). Po ztuhnutí pryskyřice se odlitek z formy zase prostě vyloupne (opět není adheze a to i bez jakéhokoliv separátoru).

Obě pryskyřice lze barvit ve hmotě vhodným práškovým barvivem.

Epoxid se během tuhnutí tolik nesmršťuje a lze mu zahřátím zmenšit viskozitu, takže příp. bublinky z větší části vystoupají na povrch a zmizí, nebo je lze "smést" vhodným nástrojem. Případně se to dá ošetřit tak, že se forma úmyslně "přelije" (třeba i v nějaké ohrádce na horní části), přičemž nahoře vznikne bublinatý nálitek na zadní části knoflíku, který se následně uřízne nebo ubrousí.

Profesionálně se samozřejmě bubliny odstraňují vakuem, ale to bys musel mít alespoň vyřazený kompresor z ledničky a vhodnou silnostěnnou nádobu.

Úmyslně jsem uvedl známé prastaré výrobky - jinak dnes je toho na trhu spousta a možná s lepšími vlastnostmi, ale reálná dostupnost (hlavně v malém množství) může být problematická a ceny bývají až astronomické.

[JirkaZ]

Alebo nechat vytlacit na 3D tlaciarni.

Nebo tak, pokud se najde dobrá duše...

[Celeron]

Profesionálně se samozřejmě bubliny odstraňují vakuem, ale to bys musel mít alespoň vyřazený kompresor z ledničky a vhodnou silnostěnnou nádobu.

Stačí vysavač, hrnec s pokličkou do kterýho se vejde forma a igelitovej pytel. Nalitá formička do hrnce, přikrejt pokličkou, nejlíp plochou a šup s tím do pytle a nasadit na sací hadici a stáhnout izolačkou. A párkrát zapnout a vypnout vysavač a je to odbublený. Komponenty má doma každej.

[JirkaZ]

Celeron: mám ten kompresor, tak jsem vysavač nikdy nezkoušel.

Opravdu na to stačí?

Našel jsem údaj max. podtlaku běžných vysavačů 30 kPa. Nevím sice, zda se tím myslí snížení běžného cca 100 kPa atmosférického tlaku o 30 kPa nebo zbytkový tlak 30 kPa, ale oboje se mi jeví jako malý výsledný podtlak (neboli stále velký tlak)...

Když vyjdu ze stavové rovnice (zjednodušeně (p*V)/t = konst.), tak se ta bublina o moc nezvětší a nebude mít moc důvodů k tomu, aby vystoupala nahoru.

Nebo je to v praxi jinak?

[Celeron]

Já to vysavačem dělal a žádnou vědu, proč by to nemělo jít jsem nezapojil. Ten epoxyd se musí nalejt dost teplej, musí být vodičkou.
Ledničkáč a igelitovej pytel používají modeláři na vakuový přilepení balzovýho nebo dýhovýho potahu na polystyrénový jádra profilu křídla. Když tam nedáš podtlakovej spínač, tak ledničkáč to polystyrénový jádro na cca 30 mm vysokým profilu nevratně smáčkne o 3-5 mm. Ono se to nezdá jaká síla pak tlačí na ten polyš. Ani truhlářskejma pokama takovou sílu nevytvoříš. A pokud na ten hrncopytel použiješ ledničkáč bez podtlakáče, tak to z formy vycucne vzduch včetně epoxydu.

[JirkaZ]

Použití vysavače popsaným způsobem v modelařině znám odsampoč. Všecho je to o číslech, i pokud bych vzal ten nižší podtlak (snížení o 30 kPa), tak to je cca 300g na cm2....

Nicméně na to odvzdušnění pryskyřice se mi to zdá málo. Ale pokud se bavíme o konzistenci na úrovni vodičky, tak tam po chvíli od míchání moc bublin není ani bez podtlaku a třeba to stačí...

Jen bacha u ohřevů Epoxy 1200 na vyšší teploty: pokud zároveň jde o větší množství, tak už jsem zažil kladnou zpětnou vazbu (protože tuhnutí je exotermická reakce) a ztuhnutí skoro "skokem" se všemi nežádoucími důsledky.

V některých návodech doporučují větší množství při míchání s tužidlem chladit (třeba ve vodní lázni).

K tomu kompresoru: epoxid z pevné nádoby fakt nevycucne, to by bylo krapet proti fyzice. Leda by se zdeformovala nějaká její část, ale to už je na úrovni dohadů. Je potřeba dbát na nějaký limit podtlaku, aby se zbytkové plyny neuvolnily moc rychle, nebo se kompozice nezačala vařit - v obou srovnatelných případech pak napění a vyteče mimo formu, ale neodsaje se (pokud je dost prostoru nad).

[Celeron]

Všecho je to o číslech, i pokud bych vzal ten nižší podtlak (snížení o 30 kPa), tak to je cca 300g na cm2.....

Jo tím vysavačem se na půlce křídla modelu pohybuješ kolem 0,8 až 1 tuny. To polyš opravdu nezvládne.
Jak umí epoxid přejít samovolně do varu a udělat pěnovej epoxyd, to mě nemusíš říkat. Prostě použiješ pomalejší tužidlo a věc velikosti knoflíku osciloskopu se od formy celkem rychle ochladí.

[JirkaZ]

Jo tím vysavačem se na půlce křídla modelu pohybuješ kolem 0,8 až 1 tuny. To polyš opravdu nezvládne.

Nepopírám (u většího křídla), ale uvědom si, že pořád se tu musíme bavit o tlaku (tedy síla dělená plochou), ne o síle samotné.

EPS má jako jeden z hlavních parametrů definovanou právě odolnost v tlaku. No a na jádro kompozitního křídla se především z hmotnostních důvodů používá právě spíš lehčí (víc napěněný) a tedy i méně tlakově odolný typ.

Těžší EPS (třeba střešní nebo podlahový) má tlakovou odolnost výrazně větší. Ale zase je to o číslech a ne pocitech: stačí si najít katalogové údaje a můžeme se pak seriózně bavit o tom, zda by třeba EPS 200 v odsávaném pytli vysavač zdeformoval nebo ne...

Edit: tak EPS 200 má udávanou dlouhodobou tlakovou zatížitelnost pro 2% deformaci 36 kPa. Čili pro krátkodobé namáhání (při tom odsávání) bych to viděl někde na mezi dle konkrétního vysavače, kompresor bez omezení by tomu asi změnil fazonu stejně jako měkčímu/lehčímu EPS...

[Celeron]

Čísla u polyše mi jsou zcela na háku. Kouknu na něj, potěžkám, zkusim smáčknout mezi prstama a hned vím, jestli je na model vhodnej nebo ne. Za 45 let lepení špejlí to mám naprosto spolehlivě v oku a paži, kterej použít.