Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Těch 100k je doufám přímo na vstup, ne mezi SRPP a konec?
Proti indukovanému brumu do vyšších pracovních impedancí je dobré dodržovat pár zásad:
1.
Stínění vstupního kabelu má být přes vstupní potenciometr průchozí a uzemňuje se do téhož bodu, jako katodový odpor, ale už nikde jinde po cestě. Jako vstupní konektor je dobré použít typ, izolovaný od kostry. Kostra aparátu se spojí se uzemní na nejzápornější místo, nejlíp tam, kde je připojen mínus anodového zdroje, nebo posledního anodového filtráku.
Nemusí to ale platit vždycky, někdy je naopak lepší spojit kostru zařízení se zemí přímo na vstupu.
2.
Plechová kostra potenciometru se spojí se zemí nejlépe samostatným drátem tamtéž - nejblíž příslušné katodě, nikoliv ji jen spojit se zemním koncem potenciometru /se stíněním propojovacího kablíku/.
Toto lze beztrestně dělat jen na poměrně malých impedancích, do cca 25k.
3.
U vyšších odporů potenciometrů a na vyšších pracovních impedancích bývá velmi často potřeba s armaturou potenciometru a ložiskem spolehlivě vodivě spojit i jeho hřídelku, pokud není plastová a ložisko je kovové.
Lze to udělat několika způsoby, pár z nich je docela důvtipných a jednoduchých - Ty sám jistě na něco vtipného a jednoduchého přijdeš.
4.
U vyšších pracovních impedancí je potřeba i při propojování mezi jednotlivými stupni brát v úvahu dobré prostorové oddělení spojů vstup/výstup, zvlášť při vysokém zisku stupně. Při vedení spojů stíněným kablíkem mezi stupni, nebo od vstupního potenciometru např. 500k - 1M na vstup stupně pak už i kapacitu kabelu.
5.
Všecky tyhle užitečné ptákovinky najdeš v obou Jurkovičích.
Ten druhý je Jurkovič-Zodl: "Príručka nízkofrekvenčnej obvodovej techniky".
6.
Ať se daří.

JJ, ten poťák je na vstup. Díky za rady, poznatky si z toho vezmu. Mám to teďka rozpracované na stole, ještě to není ve finální verzi. Je potřeba udělat šasi a tam už budou potřebné kabely stíněné, atd. Určitě se ještě ozvu s nějakými poznatky a konzultacemi. Díkec.

Na které stránce v Jurkovičovi je pls ten fyziologický korektor? Našel jsem akorát ten s dvěma odbočkami. Díky.

Jurkovič - Škrovánek uvádza iba pre dve odbočky. Pre tri odbočky je veľmi dobre navrhnutá fyziológia v magnetofóne Tesla B-73.

Potřebuju to navrhnout pro jednu odbočku.

Našel jsem knihy od Hyana a Slezáka v el. podobě, tak jsem to uploadnul na web. Tady jsou odkazy:

https://uloz.to/!zZ5hLUFuYOuI/jt-hyan-z ... odukci-pdf

https://uloz.to/!dPxtClMMhnfK/lubos-sle ... matory-pdf

díky !
je to super !

A chceš to nastudovat, nebo rovnou praktické provedení?

Na to , abych na toto vyhazoval zbytek mého času , vskutku ani nepomyslím .

Napiš teorii i praxi, Sinclare. Jinak BOBOBO pokud nechceš ztrácet čas, tak nesleduj tohle vlákno. Nikdo tě nenutí na tohle reagovat.

Ptal se někdo Tebe, BOBOBO? Já se ptal Snajla, ten se ptal po fyziologii!

Teorie je velice dobře zpracovaná ve Smetanově Praktické elektroakustice i v Kovaříkově-Smetanových Korektorech.
Pokud máš logaritmický potenciometr 100k s odbočkou v cca 1/3 dráhy, pak praxe vychází na 82n+5k6 na hloubkách a 560p+39k na výškách.
Například.
Že jde o sériové RC články, první od odbočky k zemi, druhý od odbočky k "živému" konci dráhy asi víš už sám.
Lze s tím podle vlastního vkusu, vlastností použitých kisen i poslechového prostoru čarovat dle libosti - toto je jen takový vyzkoušený komerční příklad, jak by to mohlo vypadat.
Nic moc u těchto jednoduchých RC článků nepokazíš, když místo 82n dáš 68n či 100n, a místo 560p třeba 470p či 680p, o stupeň v řadě menší či větší odpory. Sám uslyšíš, co to udělá.
Jak píšu - podle konkrétních podmínek. Copak já na dálku vím, jak Ti jde odspodu výstupák či bedny? Nevím!

Edit:
Ajvaj - omlouvám se, že jsem zapomněl upozornit na to, že Smetanova "Praktická elektroakustika" se bude naskenovaná velmi těžko hledat, jestli vůbec. A pokud ano, bude to i v průměrné kvalitě obrovský soubor.
Totiž takového dobroděje, co by slušně oskenoval bibli o téměř 700 stranách jsem ještě neměl tu čest poznat
Asi bude jednodušší vypůjčit v některé technické knihovně a osobně interesantní úseky si oskenovat sám.
Kovařík-Smetana: "Korektory" určitě někde bude, to má jen asi 200-220 stran, běžná knížka-brožura asi 15mm a pár příloh.
Hyanovy "Zesilovače pro věrnou reprodukci" mají sice jen "pár stran", ale o to větší kupu velmi, velmi zajímavých příloh.

Ďakujem za tip. Ten 700 stránkový Ctirad Smetana je tu:
https://www.ulozto.sk/!Q9hAWqkxC/smetan ... ka-ed1-pdf

No tyvole, tak to si někdo teda hrábnul, to Vám povím.
Čím tlustší kniha, tím horší na skenování, pokud jí vyloženě nechcete poničit základní vazbu. Párkrát už jsem to ze Smetany zkoušel a můj slovní doprovod k tomu moc reprodukovatelný není
Komusi jsem taky posílal pár stránek z Lukeše, překopaných na pdf - ten má skoro světlehnědý papír už sám od sebe a ještě v PhSh vyvažovat barvy a černou, retušovat ty černý stíny od hřbetu...dejte pokoj.
Obdivuju takový obětavce.

Xeone, ten loudness v B73 je dobrej v tom, že je tam 3-tap poťák a velmi dobře to chodí s vyplým motorem - jako fakt kvalitní zesilovač. Mít to vstup pro MM, je to dokonalý. Průběh loudnessu je pro účely obecného kvalitního zesilovače středního výkonu /na tu dobu/ udělaný velmi dobře.
Ale on ten loudness má pro účely v čtyřstopém magnetofonu bohužel zbytečně velké zdůraznění dolního konce ak. pásma. Plus k tomu větší výstupní výkon a možnost minimálně +15dB/40Hz plynulých korekcí a průser je na světě , asi víš, co tím myslím.
Asi bych na teslácký výrobek chtěl moc - totiž aby i ten 3-tap loudness byl vypínatelný. Stačil by k tomu jeden Isostat se 6 přepínacími kontakty.
Jedna řada tlačítek na B73 by měla o tlačítko víc a kdyby designér protestoval, dalo by se přidat a využít tlačítko i v druhé řadě - třeba na vypnutí toho širokého Baxandallu.
Jest zajímavostí, že žádný zesilovač ani výkonnější rádio až do příchodu AZS222 nemělo loudness vypínatelný.
Jediná AZS218 má vypínatelné plynulé korekce, ale ta zas nemá z výroby loudness, i když tam 3-tap poťák z výroby je. To jsem nepochopil - použít celkem drahý dovozový poťák, notabene stejně se 4dB souběhem a pak mu pověsit na odbočky tři odpory..
Lanškroun uměl u TP289 zaručit souběh běžně 2dB a ve skutečnosti i lepší, ale nepochopil jsem, proč nikdy neudělali aspoň se 2 odbočkami - uměli to, dělali do nějaké TV poťák tuším kontrastu, který měl průběh F - odbočku ve 2/3 dráhy. Stačilo to jen zkombinovat a byl by o to takový zájem, že by to nestihli dělat. A možná proto ho nikdy neudělali...

Fakt si nevzpomínám, že by některý komerční výrobek s klasickými korekcemi /nemyslím elektronické/ vypínání loudnessu měl.
820A má, ale ten je problematický jaksviňa, kvůli blbému rozsahu i průběhu regulace hlasitosti, navíc funguje v celém rozsahu řídicího napětí, což by rozhodně neměl - od cca poloviny až 3/4 dráhy poťáku už by měl loudness působit minimálně.
V tomto ohledu to má výborně vyřešený - jako vždycky - Jiří Janda v Auře Z1. To je prostě no comment, navíc vůbec nepotřebuje odbočku, v případě potřeby je to vypnutelný /ale ne u standardní Aury - po úpravě a přidání jednoho isostatu/ a zdůraznění rovnoměrně klesá s úhlem otočení poťáku hlasitosti doprava. Někde na 4/5 úhlu poťáku působení úplně zanikne. Janda zabodoval zase jako obvykle - z nouze slušná ctnost.
Nebo u standardní TW120 - automatický přepojení na mono můstek jedinou klemkou v připojovacím konektoru modulace.
Jeho "vychytávek", kterými obešel potřebu či nedostatek něčeho speciálnějšího, by se dala vypsat spousta.
Třeba už jen přepínač vstupů u TW30G je dílo samo o sobě.
Uspořádání vstupních konektorů u TW3G do kruhu sestava vstupního bloku do kruhu a následné stínění celého bloku kusem běžně sehnatelné, 3" Fe konstrukční trubky Prostě taky no comment, výsledek byl ten, že TW3G měla na MM vstupu mnohem lepší odstup brumu, než šumu. Ten zas byl díky bambusu a univerzálnosti. Kdo chtěl, mohl si do ní dát tehdy už sehnatelný maďarský tranzistory, co šuměly o dost míň, než naše řada 10xNU70. Já měl v TW3G na T1/101 dokonce použitý "výkonovější" 102NU71 - protože prostě při stejný betě a zbytkáči šuměly mnohem míň

sinclair píše:Fakt si nevzpomínám, že by některý komerční výrobek s klasickými korekcemi /nemyslím elektronické/ vypínání loudnessu měl.

Měl, Tesla 816. Ale zas měly korekce jiné mouchy

Nojo, pravda, na tu jsem zapomněl.
Zato ale ovečkám lhali v návodu, kde píšou, že "po zatlačení tlačidla sa odpojí fyziologická regulácia hlasitosti a tým sa vyrovná nf charakteristika". Aby to byla pravda, nesměl by Baxandall zůstat ve funkci.