Ono by to myslím s tím cue nebylo tak jednoduché. Nejsem si jistý - nebylo by potřeba řešit i odblokování a útlum na klasickém DIN výstupu/vstupu při cue? Ten je přece kromě play a pauzy elektronicky blokovaný, "cvrlikání" a bez útlumu by možná procházelo jen na výstup monitor?
Nějak to u téhle mašiny postrádá smysl. Nemá LL hlavu, takže při častějším používání by jednak byla ta běžná alpska brzy pěkně sjetá a jednak asi furt zasratá. A až bych potřeboval nahrávat, tak nahrávat se zaprcanou hlavou, to je na mašli, když se to zjistí až po půlce kazety...
Já sám jsem před nahráváním vždycky hlavy, hřídel a kladku čistil, to bylo skoro automatický. Moje bývalá SM261 byla fakt dokonalý stroj, i bez úprav ovládání. Jenom potenciometr regulace úrovně záznamu jsem vybíral několik dní asi tak z 50ks a udělal jsem si na takovéhle výběry souběhu tehdy přípravek. Pak kompletní rekonstrukce indikátoru na logaritmický a přesný, zase vybírání odporů a diod, naštěstí A277D se chovaly jedna jako druhá. Logaritmátor byl jako "druhé patro" k desce stávající indikace s LED.
Vyměněné úplně všecky elyty za tehdy výborný Jamicon /dnes už není/, odpory a kondíky do korekce záznamu i snímání vybírané na 0,5%, dokonce jsem měnil i ty 🤐 trimry za velice podobné, ale od Bournsů, přesné a na tenké keramice. Individuálně jsem nastavoval pracovní body jednotlivých stupňů na použité vybrané tranzistory, zpřesněné odpory zisku a na symetrickou limitaci /většina KC změna na BC413B a BC413C, zbytek pardubické KC149C v TO92, určené pro vstupy B11x a CM. Ukazovalo se, že některé stupně jakžtakž chodí a zesilují bez zkreslení jen shodou náhod, jen proto, že se jim tam povedlo dát tranzistory s rozumnou betou asi do 400-450 a asi bez ohledu na šum.
Vstupní tranzistory nejsou nijak vybírané, byly by nějak značené a to nebyly. Ani SM o výběru tranzistorů nic neříká.
Kamarádi v Mesitu pomohli se spektrákem při odrušení zdrojové části, která dost hustě ruší a poradili i s lepším-na odstup výhodnějším vedením signálu k hlavě a dodali ruský bezrozptylový stíněný toroid. Asi jako jediný jsem měl v SM261 khaki trafo se zkříženýma mečema
Ale stejně byla největší jebačka právě s mechanikou. S vymezením nepřípustných vůlí, co způsobovaly, že při každém play najela lišta hlav o maličko jinak ke kazetě. Po několika dnech, strávených vysekáváním všelijakých podložek se nakonec povedlo všecky vůle vymezit a i mechanika trochu ztichla instalací tenkých teflonových fólií pod kotvy magnetů.
No prostě magnetofon DODO, v základní verzi sice funkční, ale furt polotovar. Ostatně jako spousta tehdejší produkce a nejen z Přelouče.
No co si myslet o tom, když máte potenciometry úrovně záznamu naplno /takže se neuplatní jejich nesouběh/, budíte oba kanály stejným napětím a přesto původní indikátor ukazuje v každém kanálu jinak!
Při vstupní úrovni asi -10dBV na vstupu LINE ukazoval jeden kanál indikátoru o plné 3dB víc...
Příšerně nespolehlivé a rušící motorky Unitra jsem měnil za japonské Mitsumi. Byl to ND do některého stolního dvojčete AIWA, prodávaného Tuzexem. Poradil někdo v práci - dokonale tam pasovaly, do těch gumových vložek a měly i dost dlouhou hřídelku, co je zapotřebí u toho převíjecího. Měly drátové vývody jako polské a ten někdo tvrdil, že ty polské motorky PRM33 jsou blbě obšlehnuté zrovna tyhle japonské. Převíjení s nimi švihalo tak, že jsem se při dojezdu bál o vytržení zaváděčky z trnu.
Ještě ten magnetofon kupodivu mám. Ale vzhledem k tomu, že ve zdrojové části, napájecích řetězcích i jinde jsou axiální TF0xx, tak to bude potřeba překontrolovat a případně vyměnit. Nejel minimálně 15 let, možná víc. Nahrával jsem na něm všechny "trvalky", dodnes ty kazety hrají naprosto skvěle. Dokonce i několik "běžných" Fe jako TDK-AD, ADX, HF-S, HF-ES, HF-EX v provedení C90 hrají výborně, ale samozřejmě jsou po tolika letech prokopírované. Ale nic cenného na nich není, pokud se za to nepovažujou Kelly Family, co jsem nahrával Zuzaně do walkmana
Šííílený
Pokud si s tím strojem někdo podobným způsobem vyhraje a bude používat max. 2 druhy kazet, na které si je přesně seřídí, bude navýsost spokojený. Ten magnetofon umí hrát opravdu velmi dobře.
Ale je to prostě hrozný orloj - musí se to repasovat blok po bloku a třeba i měnit odpory za mnohem přesnější. S původním mizerným materiálem /TR112 v 10%, teplotně závislé keramiky v kompenzacích, zelenina, pomeranče, šumící tranzistory, trafo, zdroje - to prostě nejde.
V pasivních a aktivních součástkách jsem udělal takovou probírku, že jich tam zůstala sotva polovina původních. Jestliže někdo použije 10% odpory na místech, kde to určuje např. zisk vstupních zesilovačů, reference indikátorů, v korekcích...tak je jediný východisko to prostě srovnat do latě jejich výměnou.
Jiný vhodný dvouhřídel poťák tehdy prostě nebyl, tak jsem vybíral z mnoha desítek. Nakonec jsem měnil i poťák sluchátek - ten měl odhadem 4-5dB a po úpravě sluchátkáče na větší výkon bylo nutné vyměnit i ten.
Jo a ještě isostat a síťová šňůra jsou původní
Pokud by to někoho vážně zajímalo, mám to sepsaný na několika listech, vložených v servisu 261.
Mimochodem - když už se dělaly 261 v šedočerném, byly vůbec někdy černý i 820A? Já mám ten pocit, že nikoliv.
Mám zase jen pocit, že se ty šedočerný dělaly pro Vráble, co je dávaly do rámových ústředen AUA47xx a AUA49xx. Ty totiž měly panely a okolí stříkaný šedočerným vypalovacím lakem téměř stejného odstínu a několik šedočerných SM261 jsem z nich při rušení ústředen vytáhl.
.
Originální kladky prodával někdo na Aukru, momentálně tam bohužel nejsou.