Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Pro toto použití jsou vhodné železoprachy s co nejmenším Al.

Al představuje indukčnost jednoho závitu v nH.

A jelikož indukčnost roste s druhou mocninou počtu závitů, tak při polovičním AL budeš muset mít 1,41x víc závitů, aby byla shodná indukčnost. Při dvojnásobném Al musíš mít 0,707 x víc závitů(neboli míň). Dvojnásobný (resp.poloviční) počet závitů znamená čtyřnásobnou (resp.čtvrtinovou) indukčnost.Takže s trochou matematiky jsi schopen vypočítat vše co potřebuješ, aby indukčnost byla taková nebo počet závitů byl takový.

Obecně potřebuješ jádro, do kterého se ti vejde vinutí a zároveň má potřebné AL, aby to dohromady dalo potřebnou indukčnost. Materiál 26 bývá značen žluto-bíle a je pro tyto účely optimum, pokud se v tom nechceš moc babrat. V katalogu feritů je možno vidět spoustu tabulek a grafů pro jiné barevné kombinace(jiné materiály) a jelikož všechno souvisí se vším a jeden lepší parametr znamená horší jiný parametr a jelikož se v tom tak dobře neorientuješ, dej tam prostě 26.


citace: "Součinitel indukčnosti AL [nH] je indukčnost, kterou by měla cívka o jednom závitu daného tvaru a rozměrů, umístěná v jádru v dané poloze.
Součinitel indukčnosti slouží pro snadnější výpočet indukčnosti cívky L [nH]. Indukčnost jádra je L= AL . N² [nH ; nH], kde N je počet
závitů a L je indukčnost cívky. "

Co je Al jsem věděl, ale tu mocninu ne, a nebo už dávno zapoměl Takže pokud z 26-ky, tak musím koupit větší, abych do ní dokázal nacpat požadovanej počet drátů.
Díky, podle toho co jsi tu napsal to snad už dohromady dám.
Jirka

Nakonec jsem použil jedno žlutobílý jádro z PC zdroje 27/11 mm. Namotal jsem 24 závitů (víc se nevešlo) 4 x 1mm. Při zátěžový zkoušce ten zdroj s deklarací 13,8V 20A dokázal dávat 5 minut 23A na větší proud začal již omezovat. Teplota feritu kolem 30 st. shottky měly skoro 40 a vše bez větráku. Prapůvodní jádro bylo tedy z jinýho matroše když stačilo jen 11 závitů, ale třeba to byl i důvod, proč se vytavilo.
Takže teorie zdejšího "experta" přes PC zdroje, že mám namotat na velkej proud jen 2 závity jsou jaksi těžce mylné...
Už to má za sebou nabíjení několika sad batérek při odběru 15-18A a vše OK.

Nesmíš míchat hrušky s jabkama. To platí pro konkrétní zdroj, který jede trvale s plnou střídou 50/50% a na Tvůj zdroj se to nevztahuje.

Průběhy na zdroji jsem snad předložil, tak bys jako "expert" mohl poznat vo co go.

Tak mám po 4 měsících ten modelářskej zdroj 12V/40A zpátky. Každej druhej den běžel cca 4 - hodin, kámoš chodí skoro obden lítat a pak nabíjí hafo baterek. 4 měsíce na něm byly pověšený 2 dvoukanálový nabíječky, takže se nabíjely najednou 4 LiPol baterky 4-5 článků dohromady proudem kolem 15 A. No a protože nabíječka musí zvyšovat napětí na cca 24V a má nějakou účinnost, tak ze zdroje šlo trvale cca 30-35A. To vše zdroj vydržel.
Včera při zapnutí bez nabíječek rána, vše vyražený až do elektroměráku venku a od ty doby nesmrdící mrtvola, to jsou ty nejhorší. Je to možný, zátěž vydrží bez problémů, naprázdno málem vyhodí Chvaletice... Zase všecko ven, stačí jeden načatej polovodič a je to znova. Odpoledne ho rozpůlím.
V čem by mohl být problém?
Díky

Konečně jsem se dostal k tomu modalářskýmu pulzáku. Zjistil jsem odprásklý oba fety v polomostu, vše se vším 0R. Už jsem si myslel, že jsem koupil při minulý opravě nějaký šmejdový IRFP460. Ale prošel jsem další výkonový součástky a zjistil, že jedna z čtveřice výstupních dvojtejch šotků MBR4060PT má jednu diodu bouchlou. Takže skorozkrat na výstupu asi nestihla zabrat ochrana zdroje.
Ale proč ta dioda odešla!! Ti čínští pitomci mají vždy na chladiči dvě diody MBR a k chladiči je přitlačuje třmen na jeden M3 šroub mezi diodama. Třmen je z cca 0,8 mm plechu, sice zahnutej do tvaru U ale měkkej. Prostě se třmen po čase prohne a diody se jednou stranou mírně odchlípnou od chladiče. A taky to má další konstrukční nesmysl. Diody jsou na chladičích přes silikonovou podložku, přitom všechny chladící křidýlka mají stejnej potenciál. Možná, že někdo nechtěl, aby na chladičích bylo napětí proti pixle ale na plošáku jsou šrouby, co drží chladič, na měděný ploše s potenciálem stejným jako chladící křidýlka.
Tak jsem v chladičích vyvrtal díry a závity pro každou diodu zvlášť, přímo bez izolační podložky. U IRFP460 to samozřejmě nejde, rozdílný potenciál, tam jsem vyrobil nový třmen z 3 mm vinglu, ten se neprohne.
Takže v podstatě zase další, tentokrát mechanický kurvítko.