Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Stínění nesmí uzavřít smyčku, a pak je to jedno (nanejvýš tak vířivé proudy v ploše stínění). Dobře je to demonstrováno v rámové magnetické anténě. Například měřící vysílací magnetka BS390(1, 2) pro BM368 je celá stíněna železným pláštěm, ale přesto vysílá. Uzavření smyčky stínění brání gumová průchodka. Podstatné není magnetické odstínění samotného vodiče, ale jestli je odstíněná plocha, kterou jeho smyčka uzavírá. Uzavřená smyčka stínění pak efektivně odstíní i plochu, protože tvoří zkrat pro indukované napětí a vyvolaný proud způsobuje své magnetické pole, které se odečte od původního.

Je tomu tak.
Stínění koaxiálního kabelu je založeno na tom, že se do stínění i do vnitřního vodiče indukuje to samé, jako do stínění.
I když kabel strčím do feromagnetické trubky, tak se nezmění indukované napětí.
V modelu s toroidem, který pro vodič způsobuje definovanou rotaci mag. pole, by se na kabel navlékl další menší toroid, nebo trubka, který by představoval to "magnetické stínění". Když si na takový toroid navinete kontrolních 100z vodiče, tak uvidíte i jaký mag. tok se do toho toroidu magneticky vazbí. Pokud bude kabel volný, nepoteče stíněním žádný proud, tak tam nebude nic, do vinutí stínícího toridu se nic neindukuje !
Protože má stínící toroid vazbu na kabel, tak podstatně zvyšuje jeho indukčnost.

Ještě se vrátím k těm dvěma magnetům nad sebou na tyči.
Dle mě mezi nimy létají již zmiňované fotony - sem a tam - a předávají si informaci v jaké poloze onoho pole jsou. Bez této informace by na sebe nemohli nijak působit. Bohužel žádné předání informace se neuskuteční bez vykonání práce - letící foton odnáší energii. Tedy i ty magnety práci konají, byť malou. Stejně tak koná práci i zeměkoule - gravitační vlny už změřeny byly.

Pokud se magnety nepohybují, práce se nevykonává. Přesto o sobě furt "vědí".
Takhle to funguje v celém mikrosvětě.
P.S. Pohyb je myšlen vůči sobě nebo jiným magnetickým polím.

To jsou nesmysly, nic mezi nima nelítá

danhard, myslím, že je to standardní fyzikální model
Jimmy2, myslím, že neexistují dvě tělesa, které vůči sobě nevykonávají pohyb

Ale pro fyziku musíš uvažovat ideální případ, jinak bys nic nevypočítal
Takže zanedbáš mikropohyby vůči sobě a okolní proměnná magnetická pole.

já ale nic nepočítám

A co brát pole jako "formu hmoty".? Takže dva magnety v odpuzujícím se stavu jsou na tom stejně, jako hliníkový tácek, co plave na hladině fluoridu sírového, nebo heliový balón v atmosféře. V těchto dvou případech se taky nekoná žádná práce a nespotřebovává žádná energie na to, aby mohl balon viset ve výšce, kde dojde k rovnováze mezi vztlakem a tíhou. Tak u magnetu je to podobný. Druhý magnet visí ve výšce, kde je rovnováha mezi odpudivou silou a váhou. A protože pole má kulovitou rozlohu, magnety bez boční stabilizace se vždy sesmeknou a připlácnou k sobě opačnými póly.

A koná snad? (ber v potaz stav, kdy ten balón ve vzduchu setrvává a pro jednoduchost za bezvětří, jen to, že je v tý výšce a zůstane tam do doby, než rupne, nebo unikne hélium) možná práci koná do doby, než dosáhne klidového stavu tam nahoře. V podstatě se uvolní potencionální energie, která je danná tlakem hélia a jeho objemem.. Proto je "kubatura balonu" plněná heliem lehčí, než vzduch zabírající stejný objem a tím ten balon stoupe.. Kdyby jsi jej měl na špagátě a ten balon stáhl zpět dolů (možný snad u pouťovýho balónku vyzkoušet), tak tím do něj zpět uložíš tu potencionální energii. Ta se zase uvolní, když ja přijdu a ten špagát Ti ustřihnu.

A elektrostatický pole ve vacuu, to vám tak taky lítají nějaký fotony aby to vaše hlavičky pochopily ?
A kolik se vejde elektronů na špičku jehly ?

No začal jsem s tím před deseti lety a ještě jsem jich nespočítal ani miliardtinu

danhard píše:A elektrostatický pole ve vacuu, to vám tak taky lítají nějaký fotony aby to vaše hlavičky pochopily ?

A jak by ta interakce byla zprostředkována bez fotonů?

danhard píše:A kolik se vejde elektronů na špičku jehly ?

U jehly nevím, ale třeba u rastrovacího mikroskopu, kde je hrot zakončen jedním atomem už to odhadnout jde. Problém je ale jinde. Model elektronu neexistuje. Nikdo neví co to je. Já se držím teorie, že v atomu elektron neexistuje. Elektron se formuje až když atom opouští. Pak by odpověď na tvou otázku byla: žádný.

Custe, když už tam lítají fotony, tak by si mohl vědět, kolik jich je a jakou mají energii
Takový povídačky jsou mi na nic, když z nich neumím nic spočítat.
A jak je třeba zařízeno, že jednou se ty magnety přitahují a podruhé odpozují, mezi lítaji sem a tam fotony, jednou mají modrý prdelky a podruhý červený ?

To že to neumíš spočítat ještě neznamená, že to neumí spočítat nikdo.

Jo a fotony nemají prdelky, nemají ani hmotnost. To jsi také nevěděl? Zkus se podívat např. sem:
http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/interakce/elmg.html
Na konci jsou uvedeny příklady Feynmanových diagramů - zamysli se prosím nad prvním příkladem, ten tě jistě bude zajímat.

Edit: jinak nejsem fyzik, tak tě ubezpečuji, že s tím také počítat neumím - jen aby jsi mi nedal nějakou domácí úlohu