Nebylo by to špatné. Pro mne to už asi nebude, syny to nějak minulo a na vnoučata jsem se ještě nezmohl. Ale určitě by se to někomu hodilo. Třeba v Marsíkovi to napodobení funkce tranzistoru klapkou de vodním korytu, nevzpomínám si, že bych to viděl jinde.EKKAR píše:Jestli chceš, mám je naskenovaný ...Yarda1 píše:...Marsík, některé návody z Domácích potřeb i sešitky polovičního formátu jsem měl taky, nevím, kam se poděly, určitě jsem je nevyhazoval
Rádio - identifikace stavebnice
Moderátor: Moderátoři
Ve strojovně je voda a na palubě se tančí.
Bylo, určitě v knížce Elektronika kolem nás, vyšlo to někdy koncem 80. let, byla to kniha A4 formátu a tam byl trandík nasimulovanej vodní klapkou ve velkým korytu řízenou pádýlkem vystaveným proudu vody v menším, vedlejším korejtku.
A toho Marsíka netuším jestli skutečně mám, musím prohledat archívy ... Sešitky z Domácích potřeb určitě, ty už jsem tady nedávno někomu posílal.
A toho Marsíka netuším jestli skutečně mám, musím prohledat archívy ... Sešitky z Domácích potřeb určitě, ty už jsem tady nedávno někomu posílal.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Od Nováka mám knihu "Amatérská oprava tranzistorového přijímače" (SNTL 1966). Není určená pro pionýry, ale taky tam není nic zásadního, co by se nenašlo v jiné podobné literatuře. Přesto se domnívám, že ve své době to pro začínajícího amatéra-opraváře byla při ceně 10Kčs docela užitečná příručka.sinclair píše:Nejsem si vůbec jistý, jestli byl Novák dobrá literatura.
Sinclair: silný AM vysílač SV se rozehrál i připojením gramce do vstupu phono,
byl extrémně citlivý, poněvač šlo o fenomén rušivý a nežádoucí řešilo se zkrácením signálového kablíku (anténa) a vf zablokováním prvního trandu korekčáku malým kondíkem pár desítek pF zkusmo až do zániku jevu
byl extrémně citlivý, poněvač šlo o fenomén rušivý a nežádoucí řešilo se zkrácením signálového kablíku (anténa) a vf zablokováním prvního trandu korekčáku malým kondíkem pár desítek pF zkusmo až do zániku jevu
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Co vás nezabije, to vás posílí Rozhodně nikoliv, zní odpověď na poslední otázku.
Správná odpověď je stejným způsobem upravený tranzistor KC508.
Je opravdu vadný? Co jsi na tom přechodu v obou směrech naměřil?
Podobné hovadiny dělala Tesla vícekrát, jen nejsou tak známé - a dokonce i v průmyslové elektronice.
Pamatuju si z jednoho servisního sešitu třeba diodu KY431.
Víte někdo, o co šlo?
Správná odpověď je stejným způsobem upravený tranzistor KC508.
Je opravdu vadný? Co jsi na tom přechodu v obou směrech naměřil?
Podobné hovadiny dělala Tesla vícekrát, jen nejsou tak známé - a dokonce i v průmyslové elektronice.
Pamatuju si z jednoho servisního sešitu třeba diodu KY431.
Víte někdo, o co šlo?
Tak to by asi neprošlo. Vlastní kapacita přechodu kolektor-báze je výrazně odlišná od kapacity přechodu emitor-báze už jenom kvůli jiný ploše a tloušťce přechodový vrstvy. Kdyby to tam každej šmikal jak by se mu hodilo, vyšla by z toho směs, ve který by byly statisticky rovnoměrně zastoupený dva různý typy.
Jinak dobrá zpráva - toho Marsíka skutečně v .pdf mám.
Jinak dobrá zpráva - toho Marsíka skutečně v .pdf mám.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Tak to je všeobecně známo ze základů elektroniky. Ono už je samotná hloupost místo diody dávat takto upravený tranzistor. Však v té době Tesla vyráběla nespočet různých typů, tak nerozumím, proč sáhla v tomto případě po takovém řešení. U amatérské konstrukce bych tomu rozuměl. Pokud si to Sinclair dobře pamatuje (chybějící kolektor) a mě leží takto upravená a označená součástka na stole ve více vyhotovení (chybějící emitor), tak potom pro to nemám jiné vysvětlení.
"Pamatuju si z jednoho servisního sešitu třeba diodu KY431.
Víte někdo, o co šlo?"
To opravdu nevím. Ale vzpomínám si, že jsem se s touto součástkou setkal při opravě nějakého zesilovače.
"Pamatuju si z jednoho servisního sešitu třeba diodu KY431.
Víte někdo, o co šlo?"
To opravdu nevím. Ale vzpomínám si, že jsem se s touto součástkou setkal při opravě nějakého zesilovače.
též pěkné vlákno o tranzistorových (a lampových) stavebnicích rádii
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... or&start=0
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... or&start=0
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Nejde jen o kapacitu, ale i o závěrné napětí. Z tohoto hlediska je přechod BE obvykle pěkně mizerná dioda se závěrným napětím okolo 6V. Proč to Tesla dělala, je mi záhadou. Že by zmetkovitost v začátcích výroby křemíkových tranzistorů byla tak velká?EKKAR píše:Tak to by asi neprošlo. Vlastní kapacita přechodu kolektor-báze je výrazně odlišná od kapacity přechodu emitor-báze už jenom kvůli jiný ploše a tloušťce přechodový vrstvy. Kdyby to tam každej šmikal jak by se mu hodilo, vyšla by z toho směs, ve který by byly statisticky rovnoměrně zastoupený dva různý typy.
Ano, je to skutečně tak. Dělali to přesně podle potřeby - např. ta dioda "KA500", což je KC507 s ustřihlým emitorem, měla fungovat jako rychlý spínač a zároveň s co nejnižším odporem v propustném směru, přitom s relativně vysokým Uka. Což přechod C-B KC507 určitě splňuje. Jestli tam probíhal ještě nějaký další výběr, to se dneska už nedozvíme.
Já si pamatuju právě z období IN70 a Reny, že tam měl výrobce nějaký problém s kapacitou těch diod či něco podobného - a proto asi použili tohle improvizovaný řešení, který bylo rychlejší a efektivnější, než kdyby Rožnov měl vymýšlet novou, extra diodu jen pro podobný aplikace.
Pokud máš tedy v originále použitý, původně běžný planární tranzistor s uštíplým jedním vývodem /je jedno kterým/, tak novou "diodu" prostě uprav z KC508-KC509 stejně a je to - my to dělali taky tak, pokud to bylo potřeba.
Měli jsme v dílně dvě takový přihrádky, kam vedoucí dával všecko, co oficiálně přišlo nahlášený od výrobců - ohledně změn, parametrů, objednacích čísel a tak. U některých drobností si to prostě mladý člověk jen přečetl, řekl si v duchu "jo, beru na vědomí" a mrsk s tím zpátky.
Jenom větší průsery, nebo velké změny v konstrukci se namnožily a dávaly se po kopii na příslušný úsek. Byly toho spousty a jen něco málo z toho se povedlo při likvidaci zachránit - spousta "méně důležitých" věcí prostě po čase skončila v papíru.
Jak by se to dneska všecko hodilo..Jenže v těch letech člověk a navíc mladý neuvažoval tak, že by se tenhle systém někdy měl změnit.
Brali jsme to prostě tak, jak to bylo tenkrát ložený a navíc každý individuálně podle sebe, někdo hůř, někdo líp.
Já můžu dneska jenom děkovat své tehdejší mladické /vlastně i dnešní stařecké/, celkem vysoké toleranci k bordelu. A taky tomu, že jsem měl ve svý skříni a pravým dolním šuplíku celkem dost prostoru na všelijaký papíry i věci, co byly nějak zvláštní, nebo mě tenkrát prostě zaujaly.
Lidská paměť je sviňa a je navíc i trochu selektivní. Jasně, že jsme si tenkrát dělali všelijaký naschvály a i vyslovený sviňárny, ale to špatný člověk prostě tak nějak vytěsní. Něco jiného jsou ale technický věci - tam prostě nějaký problém, nebo věc, se kterou se člověk tenkrát musel potýkat, nějak uvízne v paměti, možná kvůli tehdy vydanému úsilí, nebo co já vím čemu.
Ani já sám pro sebe si nenárokuju, že bych si snad pamatoval všecko úplně přesně - je to spousta let a od té doby se toho hodně dalšího událo.
Tuhle blbost si ale pamatuju poměrně přesně a to proto, že když se v IN70 a Renách musel, obvykle po pádu rádia na zem, měnit celý MSF /samotné činky do něj nám nikdy nedodali, ač slíbili/, tak jsem to v tech rádiích objevil. Že jsou tam divně označené, v katalozích nikde oficiálně nevedené "diody", udělané fakticky z tranzistoru.
To jsem si ověřil pak později, když u jedné z nich upadl jeden ze dvou pozlacených vývodů, tak jsem prostě vzal první KC, co bylo po ruce, uštípl stejný drát, jako byl uštípnutý na "originálu" a ono to fungovalo.
A tak nějak si pamatuju, že zůstala jen prostřední báze a vývod u výstupku, čili u KC emitor. IN70, co mám schovaný po ségře /s pokroucenou membránkou repráčku, ale hraje/ to takto je.
Jestli to později nějak změnili - to fakt už netuším. Už jsem se k těmhle věcem později, jako "zkušenější", moc nedostal.
Já tyhle věci sériově dělal jenom, když byl kolega přes tyhle věci /dost často/ nemocný. Měl jsem na krku /jako jeden ze tří takto zaměřených lidí/ převážně nf a tranzistorovou techniku jako takovou, ale ani lampy v nf mi nebyly cizí - ostatně i proto jsem později objížděl rozhlasové ústředny.
Takže když vedoucí hledal, na koho přešaltrovat větší díl práce, co normálně dělal třeba nemocnej Ludva, tak jsem byl víceméně první na ráně, vlastně jeden z nejmladších, co "na tranzistorech už vyrůstl", jak říkával. I proto, že druhý zbylý kolega "takynf" byl prostě starý mazák, na kterého se toho už moc naložit nenechalo. Byl věčně pryč "někde v terénu", prostě si to uměl zařídit.
Samozřejmě, že já tehdy, jako mladý moc neoceňoval, že mám místy tolik práce a že se tím vlastně učím. Byl jsem mladý, svobodný, mohl jsem si relativně dělat, co chtěl, peněz hromada a měl jsem tehda "důležitější zájmy", než zůstávat do večera na dílně, to je snad jasný
Já si pamatuju právě z období IN70 a Reny, že tam měl výrobce nějaký problém s kapacitou těch diod či něco podobného - a proto asi použili tohle improvizovaný řešení, který bylo rychlejší a efektivnější, než kdyby Rožnov měl vymýšlet novou, extra diodu jen pro podobný aplikace.
Pokud máš tedy v originále použitý, původně běžný planární tranzistor s uštíplým jedním vývodem /je jedno kterým/, tak novou "diodu" prostě uprav z KC508-KC509 stejně a je to - my to dělali taky tak, pokud to bylo potřeba.
Měli jsme v dílně dvě takový přihrádky, kam vedoucí dával všecko, co oficiálně přišlo nahlášený od výrobců - ohledně změn, parametrů, objednacích čísel a tak. U některých drobností si to prostě mladý člověk jen přečetl, řekl si v duchu "jo, beru na vědomí" a mrsk s tím zpátky.
Jenom větší průsery, nebo velké změny v konstrukci se namnožily a dávaly se po kopii na příslušný úsek. Byly toho spousty a jen něco málo z toho se povedlo při likvidaci zachránit - spousta "méně důležitých" věcí prostě po čase skončila v papíru.
Jak by se to dneska všecko hodilo..Jenže v těch letech člověk a navíc mladý neuvažoval tak, že by se tenhle systém někdy měl změnit.
Brali jsme to prostě tak, jak to bylo tenkrát ložený a navíc každý individuálně podle sebe, někdo hůř, někdo líp.
Já můžu dneska jenom děkovat své tehdejší mladické /vlastně i dnešní stařecké/, celkem vysoké toleranci k bordelu. A taky tomu, že jsem měl ve svý skříni a pravým dolním šuplíku celkem dost prostoru na všelijaký papíry i věci, co byly nějak zvláštní, nebo mě tenkrát prostě zaujaly.
Lidská paměť je sviňa a je navíc i trochu selektivní. Jasně, že jsme si tenkrát dělali všelijaký naschvály a i vyslovený sviňárny, ale to špatný člověk prostě tak nějak vytěsní. Něco jiného jsou ale technický věci - tam prostě nějaký problém, nebo věc, se kterou se člověk tenkrát musel potýkat, nějak uvízne v paměti, možná kvůli tehdy vydanému úsilí, nebo co já vím čemu.
Ani já sám pro sebe si nenárokuju, že bych si snad pamatoval všecko úplně přesně - je to spousta let a od té doby se toho hodně dalšího událo.
Tuhle blbost si ale pamatuju poměrně přesně a to proto, že když se v IN70 a Renách musel, obvykle po pádu rádia na zem, měnit celý MSF /samotné činky do něj nám nikdy nedodali, ač slíbili/, tak jsem to v tech rádiích objevil. Že jsou tam divně označené, v katalozích nikde oficiálně nevedené "diody", udělané fakticky z tranzistoru.
To jsem si ověřil pak později, když u jedné z nich upadl jeden ze dvou pozlacených vývodů, tak jsem prostě vzal první KC, co bylo po ruce, uštípl stejný drát, jako byl uštípnutý na "originálu" a ono to fungovalo.
A tak nějak si pamatuju, že zůstala jen prostřední báze a vývod u výstupku, čili u KC emitor. IN70, co mám schovaný po ségře /s pokroucenou membránkou repráčku, ale hraje/ to takto je.
Jestli to později nějak změnili - to fakt už netuším. Už jsem se k těmhle věcem později, jako "zkušenější", moc nedostal.
Já tyhle věci sériově dělal jenom, když byl kolega přes tyhle věci /dost často/ nemocný. Měl jsem na krku /jako jeden ze tří takto zaměřených lidí/ převážně nf a tranzistorovou techniku jako takovou, ale ani lampy v nf mi nebyly cizí - ostatně i proto jsem později objížděl rozhlasové ústředny.
Takže když vedoucí hledal, na koho přešaltrovat větší díl práce, co normálně dělal třeba nemocnej Ludva, tak jsem byl víceméně první na ráně, vlastně jeden z nejmladších, co "na tranzistorech už vyrůstl", jak říkával. I proto, že druhý zbylý kolega "takynf" byl prostě starý mazák, na kterého se toho už moc naložit nenechalo. Byl věčně pryč "někde v terénu", prostě si to uměl zařídit.
Samozřejmě, že já tehdy, jako mladý moc neoceňoval, že mám místy tolik práce a že se tím vlastně učím. Byl jsem mladý, svobodný, mohl jsem si relativně dělat, co chtěl, peněz hromada a měl jsem tehda "důležitější zájmy", než zůstávat do večera na dílně, to je snad jasný