Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jo, tomu se říkalo "třídnost" - ale nepamatuju se, že by toho finančního bonusu někdo dosáh - i když ty odznaky nám "slavnostně" = před nastoupenou jednotkou předávaný byly ... Vždycky když se na to někdo výkoňáka při vejplatě žoldu optal, dostal jednoduchou odpověď - "Optej se velitele" ... Podruhý už se radši nikdo ptát nechtěl ...

"Pecka" ale znamenala vycházku automaticky o hodinu delší - vojín ji měl jen do 22:00, "jednopeckáč" do 23, "dvojpeckáč" do půlnoci a četař do 01:00 ráno - pokud si dotyčnej na základě nějakejch zásluh nevyšlapal "prodlouženou" čili "přesčáru" - podle posouzení velitele roty/praporu to mohl dostat až do rána, kdy byl nejzazší bod návratu na útvar v čase 07:00 - aby stihnul snídani a nástup do normálního zaměstnání. Pokud vojcl ráno nastupoval do služby (směna, stráž, dozorčí nebo pomocník dozorčího), neměl na prodlouženou vycházku nárok, protože by do služby nastupoval "nedostatečně odpočinutej" (oficiální zdůvodnění). O výhodách absolventů alias "špagátů" nemá cenu mluvit, to byli vždycky lidi s VŠ titulem a tudíž když už neměli na ramenech rovnou aspoň podporučíka nebo poručíka, dostali ho nejpozdějc před odchodem do civilu - taky během služby zastávali povícero spíš důstojnický posty a funkce.

samosebou - berte v potaz tehdejší ceny (MOC): láhváč smíchov 2.80 Kčs, kozel 4.10 Kčs, čůčo 9-11 Kč/L a tuzemák 44 Kčs/0.5L, slivka 36 Kčs/0.5L a stejně jsme nějak ten mundur ve zdraví přežili, tohle při průměrný mzdě v národním hospodářství 2500-2700 Kč/brutto/měs

Tyvole, tož to jsem musel zabouchat na dřevotřísku, že jsem tomuhle celý dva roky nebyl vystavený. Snad jenom první 2 měsíce po přísaze, na PŠ.

Ještě na ní jsem totiž nastoupil na dílnu a nedlouho poté, co její fakt chytrý velitel -podpraporčík, co tam byl doslova za trest- zjistil pár důležitých věcí, už to pak s prachama jenom fičelo, ale to je zas nadlouho

Samozřejmě - pokud se dalo počítat s podporou profesionálního vojáka čili "šarže" a dalo se uplatnit cokoliv směrem "ven z kasína", pak se dal očekávat i transfer "do kasína" - ať už to byly nějaký naturálie, nebo zcela obyčejný prachy ... A nemuselo jít o žádnou černotu a zlodějinu, stačilo využít zákona nabídky a poptávky v rámci "občanský vzájemný výpomoci" kultivovaný v prostředí kasáren ...

EKKAR mimo jiné píše:..taky během služby zastávali povícero spíš důstojnický posty a funkce.

Jak kde a jak kdy. "Velitelská funkce" některých z nich skončila ihned po rozkaze, večer museli sundat sako a s prvoročákama šůrovat chodbu..

Přesně - JAK KDE A JAK KDY. Já je zažil jenom jako "panstvo", který ne vždycky bylo odborně na výši pro danej útvar, takže dotyčnej byl spíš trpěnej přívěsek a sloužil jako pomocník devěťáka nebo dozorčí kuchyně - na techničtější práci jako doktor filozofie se specializací středověká historie bohužel neměl ... Ale na rajóny se ho nikdo poslat neodvážil.

Já se špagátama moc do styku nepřišel, častěji jenom s dvěma, ale oba byli celkem slušní a nevlezlo jim to na palici - skladníci spojovacího skladu.
Jinak se koukali sami uklidit do nejrůznějších zašíváckých funkcí, aby nebyli moc na očích.
Věděli jsme od našeho velitele, že ti špagáti, co byli moc na ráně, anebo se sami drali do "velitelských" funkcí, většinou taky odsírali průsery za záklaďáky.
Záklaďáci některým ambicióznějším špagátům občas ten průser vyrobili na potvoru.
Byl jsem s jedním, takto postiženým chudákem celý 3 noci v base, tak proto to vím
Jemu to došlo až na té tvrdé pryčně, co je vlastně za vola
Tak jsem se s ním rozdělil o půlku těch dek, co mi kluci posunuli ze strážnice
Ale jinak byli špagáti všeobecně neoblíbení, nepochybně ze závisti záklaďáků, že to mají za půlku a většinou se měli líp.

Já měl pakárnu, u raket, ale ne přímo u nich. Ale brácha měl zlatou vojnu, skladník, řidič, takže dost jezdil. Lampasák byl spřaženej s ním, takže prodávali benzín (jezdil se zilem). Jednou ho prodali moc a potom u pumpy řidiči udiveně čuměli, jak přijel zil a čerpal asi 30l, aby dojel ten kousek do kasáren. Dobrý bylo taky když líčil, jak v Praze zabloudili a motali se kolem amerického velvyslanectví. Taky se přes střešní konstrukci dostal k sousednímu útvaru a topil jejich plynovejma maskama celou zimu, byli pak dost překvapení. Nadělal děsnejch blbostí a průserů a všechno mu prošlo, hajzlíkovi.

A ty se divíš, že nejsi dnes premiérem? Vždyť jsi měl za komančů bráchu hajzlíka.

Jenže měl navíc vzorňáka a všechny ty blbosti:-))

No to přesně. Kromě toho i celkem běžný, tuzemský/RVHP materiál měl "vojenské" ceny, co byly na samolep štítkách na sáčkách se skladovým číslem. Stačilo, aby na tom byly zkřížený meče, nebo to bylo ruského původu. Neskutečný, co tenkrát armáda dokázala zaplatit a "spotřebovat", aniž by cokoli kdekoli chybělo
Teď už mě za to zavřít nemůžou , tak jen jeden příklad za všecky:
Prachsprostá ruská Si usměrňovačka 100V/8A, podobná naší KY710, taky s M5 závitem, ale s katodou na futrále, hodila se na grece jen na dvou plechách.
Nechtějte radši ani vidět třeba štítek od KD503 či nějakého lepšího ruského výkoňáku či snad třeba GU50.
Ceny fakt na posrání, GU50 se běžně fasovaly po kartónech 100ks. Válely se po dílně i po autech..

Nebyl jsem vzornej voják, neměl jsem Fufíkův odznak ani žádné jiné "vyznamenání". Ale výborně jsem střílel, na střelbách, na který jsem jezdil spíš pro zábavu a rád, jsem nastřeloval i za spolubojovníky. Tak mi dali po roce jakousi střeleckou třídnost či co to bylo. Peníze za to myslím žádný nebyly a ani vyznamenání před nastartovanou vejtřaskou
Po PŠ svobodník, za asi 3 měsíce další pecka a pak dál už jenom aktiva a sociální jistoty
Budějovický lampasáci a hlavně jejich paničky měli prachů jak šlupek a občas si člověk i velmi kvalitně vrznul
Až na ten incident s krásnou knihovnicí na vojnu moc rád vzpomínám.
Zní to asi blbě, ale pro mě to nebyly ztracený dva roky. Ty prachy, co jsem z vojny naposílal domů, abych to tam neutratil za bejkoviny, bych v civilu asi nevydělal. Samozřejmě ještě část padla na cigára, když jsem zrovna žádný nedostal a část jsem musel nechat v Tesle. Všecko u útvaru i v centrálním skladě v Táboře holt sehnat či objednat nešlo a upozorňovat na sebe objednáváním vn traf do TV a dalších "vojenských" dílů jsem jaksi nechtěl
Ale zajímavý třeba je, že v centrálu v Táboře šlo volně nafasovat "vojenský" páry KD602 i jiných křemíků, který v civilu skoro nebyly na pultech k vidění. Vůbec nikdo se neptal, na co přesně to fasuju a proč tolik Kdoví, na co to mohli mít.
KD503 s mečema byly standardně v polovodičovém měniči pro R-130, ale ne párovaný. A tam byly volně k mání oficiální páry, dokonce i párovaný KD617 a to už hlava nebere, nač to mohli mít.

TAKJAN píše:Jenže měl navíc vzorňáka a všechny ty blbosti:-))

Protože měl vzorného bráchu!

My jsme měli vycházky vždycky do třech do čtyř do rána. Pak nás na pluk přivezli policajti z Ostravy, ale oni už věděli, že příští víkend to bude zase to samé.

Kdo okusil Hodonskou perlu?Zkvašený jablečňák za 9 kaček? Hlava duněla.

neokusil, ale nejstrašnější krabičák je Rucio z Bille, jediné víno co jsem musel vylejt a to nejsem jak známo fajnšmekr