Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Foxridere,
Radiový konstruktér 3/1966, str. 48, obr. 65, 66, tab. IV. a související text.
Tam je originál toho, co Vám kreslil pan profesor.

A jestli RK nemáš, najdeš ho na https://uloz.to/!iUI0qn2HOsTp/konstrukter-rar , heslo k rozbalení je stejný jako posledně.

masar: Ale ano, dneska je snad už vše na křemíku. našel jsem jedno schéma ale už je trochu složitější, s integráčem.

Mně zaujalo tohle zapojení od pana profesora a pak tady na EB z odkazů právě tou svojí historickou jednoduchostí že tam fakt okolo není nic "zbytečného" navíc a taky to šlape. Bez integráčů, bez procesorů.

sinclair:
Jo jo, je to ono, je to vlastně stejné jako v tom scanu z knížky od barnodaje, taky trochu jinačí hodnoty (možná to měl profesor už upravené z 220 na 230V, nevím) ale schéma je stejné. Díky za tip na ty sešítky, no to je úžasné, ty stavební návody opravdu vidím poprvé v životě, dosud jsem o nich neměl ani ponětí že vůbec něco takového vůbec vycházelo, no je vidět že ještě toho moc nepamatuju...

A s tím trafem by jako (materiálově - plechy. dráty, proklady a prací - navíjení) problém nebyl. To je to z toho všeho asi nejmenší problém. Samozřejmě že o tom TSW si přečtu, to je základ všeho.. Nerad bych zažil zbytečné problémy že třeba to nechodí jak má a z toho zklamání.

EKKAR: Díky opravdu moc. Opravdu mně překvapuje co všechno se vydávalo a ani netuším kde by se to vůbec dalo sehnat. Tenhle sešítek jsem jeden měl doma, byl tam návod na regulátor otáček s MAA 436 ??

Jo, to je číslo z posledních roků vydávání, tuším z roku 74 nebo 75 - pak to formátově předělali a začali vydávat Amatérské Rádio - řada B pro konstruktéry - to bylo modrý a vycházelo dvojměsíčně = 6 čísel do roka. Každý číslo mělo nějaký společný téma - elektrotechnikcá "kuchařka", použití moderních IO v TV přijímačích, výpočet kmitočtovejch filtrů RC a LC, anténní technika, nf zesilovače a příslušenství ... Poslal jsem ti ty Rádiový konstruktéry myslím komplet, tak bys ho tam měl najít - v opačným případě písni, pošlu zbytek!

foxrider píše:masar: Ale ano, dneska je snad už vše na křemíku. našel jsem jedno schéma ale už je trochu složitější, s integráčem.

Ale já nemám nic proti tomu, aby sis to zapojení postavil. Možná pak zjistíš, proč se v případě potřeby stabilnějšího výstupu 230V/50Hz od této jednoduché koncepce upustilo na rozdíl od podobné koncepce v měničích DC/DC na vyšších frekvencích (s použitím feritových jader).

Já bych jen poznamenal, že podle mého názoru byly tehdy ty zapojení tak jednoduché proto, protože už samotné výkonové tranzistory stály tehdy pár stovek. A běžný člověk jenom na jeden tranzistor vydělával v práci třeba celý týden.
Zatímco dnes na podobný výkonový tranzistor se vydělává třeba jen pár minut. Proto dneska se nad podobným zapojením přemýšlí jen nejnutnější dobu a pro nastavení optimálního pracovního režimu se tam rovnou přidává třeba do zpětné vazby i jinde třeba rovnou další tranzistoryb a další součástky. Zatímco dříve se tyto obvody důkladně promýšlely a místo přidávání odporů či kondenzátorů se počítalo s každým vnitřním odporem a parazitní kapacitou součástky.

Obvykle tam(v AR) byly měniče s trapézem nebo obdélník s mezerou(např.ten 100W od Tomíčka s KD503 a EI složitym trafem o mnoha vinutích).Samokmity taky,ale jenom na zářivky nebo jako náhrada malýho DC/DC popř.7660 v některý konstrukci (obvykle u různejch sond) na získání zápornýho napětí nebo z 5V na 2x12,aby na napájení stačila dvoulinka.Snad tam byl i jeden měnič,co obsahoval výkonovej DC/DC zvyšovač snad na 2x40V+2x15V asi s TDA1060(B260D) nebo s 494,za kterym následoval zesík AB s trafem o jednom vinutí a zpětná vazba byla můstek s elytem 10uF/450V- z výstupu a nastavovalo se to tak,aby bylo 325VDC na tom elytu.Na sekundáru toho trafa byl i malej oleják 4-12uF na 400V AC.Primár visel mezi středem z DC/DC a výstupem toho snad pětipárovýho AB,který se budilo z RC generátoru s OZ a byl tam přepínač 50/60Hz.Možná to bylo v něčem jinym,někde se to ztratilo.Kdybych to našel,možná bych to zkusil postavit,krámů na to mám dost.

Myslíte, že by za pomoci podobně triviálního měniče /i nevelkého výkonu/, ale nastaveného na cca 90-100Hz šel roztočit např. 15W/220V 1F asynchronní motorek s běhovým kondenzátorem - na dvojnásobné otáčky?
Mám právě takového malého, tichého 15W šikulu /původně ze sušáku rukou Orvet/, co má 2.780 ot/min a 5.500 ot/min by se mi u něj hodilo.

Tak to vyzkoušej, dej na výstup nějakýho zesilovače trafo 230/24 sekundárem místo repráků a pusť do něj těch 100 hertz v obdélníku

Mám takový udělátko, oscilátor s X-talem z hodinek a NE555, za tím pár děliček, kmitočtem 860Hz krmím dekadickej čítač a za ním je dekodér na 1 z 10 s diodovým součtovým "hradlem" a výkonový spínáky KD335 (tuším). Spíná to symetrickej sekundár trafa 230/2x12V ke zdroji cca 17V v obdélníku se střídou cca 4:1, na výstupu je 86Hz s napětím kolem 250V pro synchromotor gramce NCxxx = pro šelakový desky s rychlostí 78 RPM. Ale motor se na to sámnerozběhne, buď mu musím pomoct rukou, nebo rozběhnout na obyčejnejch 50Hz a po roztočení přepnout na tenhle střídač... Jinak v Bozděchovi je návod na 50Hz SINUSOVEJ měnič s výkonem cca 40W, ten by neměl bejt problém upravit...

To už jsem právě zkoušel, s modulem ADJ637. Výstup papírově 240V/100W.
Motorek běží a i se sám bez zátěže rozbíhá.
Ale jestli to není tím, že ten modul je schopnej krátkodobě dodat proud i pro rozběh a moc mu nevadí kapacita na výstupu.

Tak se mi dneska na Jarově podařilo sehnat dva kousky 5NU74.

Teď aby ještě byly schopný funkce.
Jsou to kusy s nápisem Tesla, uvedením typu a výrobní série, nebo je na nich jen velkým fontem přes celý klobouk natištěno "5NU74" a nic víc?

Tyhle druhý verze mají často hodně velký otřepy, "gróty" na spodní dosedací ploše patky tranzistoru - je třeba to plochým jehlákem napravit, aby si pak tranzistory na chladicí plechy dobře sedly. Bez odstranění těch grótů se ten tranzistor spolehlivě uvaří sám, špatným přestupem tepla přes podložku do chladiče, nebo i při vodivé montáži. Mám dojem, že tyhle "jednoduše" značený tranzistory řady NU73 a NU74 nepocházejí z Tesly, ale z Bulharska či Rumunska, kam to Tesla v rámci kooperací RVHP jako výběhovou výrobu předala. Čipy by měly ale být teslácký, jen ty patky jsou vylisovaný tupými nástroji.

sinclair: Takto vypadají:

To by mohlo být skvělý. Navíc stejná série a mnohem vyšší pravděpodobnost shody parametrů, než u kusů z rozdílných sérií.
5NU74 jsou fakticky totéž, co 4NU74, jen mají pětky výrazně vyšší betu při vyšších proudech, což ostatně potvrzují i starší katalogy.

Bohatší frajeři dávali do TW40 v jejich počátcích /druhá půle 70.let/ místo 4NU74 právě 5NU74. A pokud se podařilo "natrefit" i na KD606 s větší betou, pak tyhle TW40 dávaly i přes 30W na kanál