Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Samec> Vidíš to moc zjednodušeně. Zesilovač v čistém béčku, spoléhající se pouze na to, že zpětná vazba to nějak srovná, je dle mého jen prasárna. Oproti systému spojených bází a odporu je to něco úplně jiného. Tam všechny jemné nuance zvuku vykresluje "čistý" budič a poslední trandy jen přisypávají výkon když je třeba. V čistém béčku ten budič aby vykreslil jemné zvukové nuance musí lítat mezi přechodama jak pinkponkáč a stejně to nemá šanci ustíhat. Je to jako bys porovnával řízení auta s posilovačem oproti autu s vygajdanou šnekovou převodovkou a vůlema ve všech čepech přední nápravy, na které si vzpomeneš. Je to fuj, hnus, blé!
Možná že i takový zeslík nějak hraje, spousta lidí kvalitu zvuku neřeší. Já to nemohu posoudit. Nemám nic takového, nikdy jsem to nestavěl ani nezkoušel, neláká mě to. Pokud se někomu takový poslech líbí, nic proti tomu nemám. Mi se taky líbilo mluvené slovo linoucí se z ruského červeného plastového rádia Maximka. Bohužel jsem ho rozebral rychleji, než jsem si to stihl pořádně uvědomit. Ale nikdy nebudu říkat, že mělo kvalitní zvuk. Melo prostě jen zvuk zabarvený a možná i zkreslený tak, že se mi to líbilo.
Déčko je jiná kategorie, samozřejmě ošidit se dá všechno, to je prostě jiný svět, neporovnával bych to s lineárem. I D má své místo. Mám např. malinké repráčky k telefonu, no nechápal jsem, jak takové drobky dokáží zahrát. Do obýváku jako hifi bych si to nedal, ale třeba na akci, silnější déčka se slušnýma reprama, proti tomu nic nemám. Možná i do auta by to šlo, tam nebývá takový klid, aby byl zesilovač co do čistoty zvuku využit. Tím však nechci říct, že D nemůže hrát čistě.
Zapojení s diodou, které jsi sem dával, se používalo v televizích jako koncový stupeň vertikálního vychylování.
Zase - zesilovač takto zapojený nějak hrát bude. Ale proč to dělat tak blbě, když to jde mnohem líp. Dnes pro takovou "spořivost" není žádný důvod.

@Hill: Varianty jsem neuváděl, detailnější popis je například ve zmíněném seriálu "IO ze zemí RVHP." Zde se píše, že provedení A203K, A205K nemá ekvivalent. A další o souvisejících typech v řadě - A204, 208, 209.

To vysvetľuje, prečo som tú schému nevedel nájsť. Bolo to z nejakého modulu z ruského televízora.

Jasné, že bez kľudového prúdu musí budič šialene lietať cez prechodovú oblasť. No ale KU611 je spínací tranzistor, a zdá sa, že to zvláda. V tom je ten základný rozdiel, či sa použijú pomalé "audio" tranzistory, alebo rýchle spínacie. Každé potrebujú iný prístup. Buď zložité zapojenie s pomalými tranzistormi, dlhým oneskorením signálu a decentnou spätnou väzbou, alebo jednoduché zapojenie s rýchlymi tranzistormi, krátkym oneskorením signálu a brutálnou spätnou väzbou. Ja tiež nepovažujem audio zosilňovač bez kľudového prúdu za úplne košér, ale občas sa hodí. Napríklad keď je priorita šetrenie elektrickým prúdom.

No a to je právě jedna z pitomostí který tady rozšiřuješ, samečku.
KU 611 totiž vůbec není ryze spínací trand, jak by se z jeho označení písmenem "U" mohlo zdát. KU 611 und jeho napěťově odolnější verze KU 612 jsou trandy vyrobený technologií zvanou "MESA", která dává tranzistoru velice výhodný vlastnosti právě i při lineárním režimu funkce. Právě proto si ing. Janda vybral káúčko do budiče svejch Tranziwattů. Je rychlý a přitom má dobrou linearitu přechodový charakteristiky.

Achab píše:UL1461L ... 3W

Tyhle šváby jsem někde dostal. Mělo to pouzdro typu TO3 s asi 10 vývody do kruhu. Netopilo to, nekmitalo, ale za boha jsem z toho nedostal nezkreslený signál. Už na osciloskopu bylo vidět slušné zkreslení jakoby koncový stupeň jel s minimálním klidovým proudem. Tak nevím, jestli to byly nějaké zmetky, nebo to byla vlastnost.

Některý tyhle obvody nejsou vůbec určený pro audioaplikace, ale jsou to servozesilovače pro nejrůznější průmyslový nízkonapěťový pohony. Tzn. nepotřebujou kondík na výstupu a naopak snášejí dlouhodobou polarizaci "na jednu stranu" respektive stejnosměrnou saturaci výstupu. Jsou navržený tak, aby měly co největší účinnost = co nejmenší vlastní spotřebu a tu vlastně u takovejch zesů tvoří kliďák koncovýho stupně často i víc jak z 50%.
Takže pokud tam nevadí kratičký zkreslení v momentě změny polarity výstupu, na co vysokej kliďák koncem?

Jo, ale tyhle obvody byly dle katalogu určeny pro nf zesilovač.

Tiež som mal odniekiaľ plošák osadený tými UL... v T03. Chýbali tam už niektoré pasívne súčiastky. Katalóg som k tomu nemal, tak som len intuitívne skúšal osadzovať súčiastky podľa potlače. Ale nič lepšie ako chrčanie som z toho nedostal.

to sinclair:
viz schéma AKW215 - není tam chybička?
- jak se dosáhne toho, že na R11 je úbytek 10 - 20 mV a na R12 (stejné velikosti a v sérii) je úbytek 30 - 70 mV ?
- to tam "přitéká" (přičítá se na úbytku) o tolik víc proudu z obvodu T2?
- nebo jsem u něčeho chyběl ve škole?

2 sis2:
Nee, chybička tam fakt není a ten modul se na nejnižší zkreslení v kinoaplikaci opravdu takto nastavuje. Kdysi jsem se pokoušel o "symetrický" nastavení /po výměně KU605 za vhodnější/ a odměnou bylo zkreslení přes 0,5% ještě hluboko pod limitací. Nakonec se taky ukázalo, že ty KU602 a KU605 tam nejsou proto, že tehdy jiný nebyly. Je to celý postavený na jejich Ft a záměna za "lineárnější" tranzistory přinese jen horší výsledek.
Stejný modul, ale s externě připojenými balastními odpory, je použit 2x v ss můstku, v profi poslechové skříni ARS641. Tam má tenhle celek při tomhle nastavení ještě při 50W/15R a SR=30V/us zkreslení, který jsem na BM543 nedokázal změřit. S původním osazením, samozřejmě.
Nějaká absence tam ale určitě byla

Ano, mám v těch enderáckých švábech chaos. A2000 a A2005 jsou skutečně klony TDA2005, dvoutisícovka je "odpad", asi jako u nás MDA2010 a MDA2020, kde desítka byla odpadem z výroby dvacítek. Nic nového, tehdy to dělali i výrobci na Západě.
Jednotlivé subtypy řady vznikaly selekcí jednoho typu čipu na určitý kritéria.
Ještě dnes se dají najít třeba KD605, co mají Uceo=120V, ale v jiných parametrech nevyhovují kritériím pro 606 i 607.

sinclair píše:Ještě dnes se dají najít třeba KD605, co mají Uceo=120V, ale v jiných parametrech nevyhovují kritériím pro 606 i 607.

. . . to jsou ty co hledáš ???

Hledal jsem konkrétně KD606 s výrobním kódem ED0321.
Všude tady okolo je pět prdelí jiných, ale tyhle jsem nesehnal

sis2 píše:....
- to tam "přitéká" (přičítá se na úbytku) o tolik víc proudu z obvodu T2?
- nebo jsem u něčeho chyběl ve škole?

Pouze jsi přehlédl větev R8-D3, která je paralelně k T4. Pokud se nemá tento proud tranzistoru T3 a R12 kudy vyhnout (neznám celé schema), musí celý téci právě odporem R12.
A v tom případě je tu teprve menší nesrosvnalost - pokud je polovina napájecího napětí 37V, teče větví R8-D3 proud cca 150mA a na R12 by měl být úbytek >75mV, nikoliv 30÷70mV.
Předpokládám, že nám to sinclair objasní.

A čo vývody 9a a 12a?