Stránka 6 z 8
Napsal: 06 úno 2019, 10:21
od Panda38
Porozumět teorii relativity znamená i umět odpovědět na tento zdánlivý paradox
- Vesmír nemá vztažný bod, pohyb objektu je vždy relativní k jinému objektu. Pokud ze Země vzlétne raketa a vrátí se zpět, její hodiny budou oproti Zemi zpožděné. Ale stejně tak to mohla vidět i posádka rakety - Země se od nich vzdalovala a pak zase přiblížila - tak proč nejsou naopak zpožděné hodiny na Zemi?
Napsal: 06 úno 2019, 10:27
od danhard
Protože u té rakety došlo k větší změně relativní energie, ke "zhmotnění" a díky tomu ke zpomalení dějů.
To je jako když se zeptáš, vůči čemu se měří relativistická rychlost ?
Dovedeš na to odpovědět ?
Napsal: 06 úno 2019, 10:48
od tomasjedno
Panda38 píše:... Ale stejně tak to mohla vidět i posádka rakety ...
Pokud by se jenom koukali, tak by jim to tak mohlo připadat. Ale protože nepochybně mají 3D akcelerometr, tak si všimnou, že neodlétla Země od nich, ale oni od ní.
Napsal: 06 úno 2019, 10:54
od PotPalo
S tou raketou a že vo vesmíre plynie čas pomalšie, to máte z sci-fi filmov? Pri štarte rakety dochádza k preťaženiu, a tiež rýchlym pohybom v magnetickom poli zeme sa tiež niečo naindukuje, k tomu kozmické žiarenie, to všetko môže mať vplyv na hodiny. To by som mohol tvrdiť že na severnom póle plynie čas pomalšie, a pritom by iba meškali hodinky vplyvom zimy a stuhnutia oleja. Keby boli dvojčatá, jedno ostalo na zemi, druhé by letelo do vesmíru a po návrate by bolo mladšie ako to čo ostalo na zemi, to by bol dôkaz. Vlastne zasa nie. V beztiažovom stave sa telo menej namáha (tiež je tam zdravá strava) a teda aj pomalšie starne, čo by vyzeralo že tam čas plynul pomalšie.
O celej teórii relativity si myslím svoje. Najlepšie sa zarába na niečom, čomu ľudia nerozumejú, je to záhadné, neoveriteľné, a keď to ešte podložím niekoľkými matematickými vzorčekmi, tak na to skočia. Takto sa zarába. A nie pri lopate.
Napsal: 06 úno 2019, 11:06
od Panda38
Teorie relativity byla ověřená v praxi - např. letadlem které obletělo Zemi (se zpožděním palubních hodin), nebo na částicích v urychlovačích.
Napsal: 06 úno 2019, 11:28
od PotPalo
Veď hej... A vesmír je tiež
zakrivený...
Napsal: 06 úno 2019, 11:52
od samec
Je náhodnosť skutočne náhodnosť, alebo len veľmi zložitá pseudo-náhodnosť?
Môže slobodná vôľa človeka, ku ktorej sa hrdo hlásia aj ateisti, existovať v prísne deterministickom svete, v ktorom neexistuje náhoda?
Na druhej strane, ak je slobodná vôľa výsledkom náhody, môže za takúto náhodnú vôľu niesť človek zodpovednosť? Mohlo by sa konanie na základe takejto náhodnej slobodnej vôle považovať za vedome a dobrovoľné?
Nespadá slobodná vôľa skôr pod náboženský pojem zázrak?
Napsal: 06 úno 2019, 13:19
od JiriTom
Panda38 píše:Problém většiny lidí je v tom, že podléhají vlivům a názorům. Berou za platná dogmata která slyší a nepřemýšlejí o nejzákladnějších věcech. Týká se to nejen náboženských dogmat, ale i ateistických. Bez vlastního úsudku se člověk stává jen ovcí sledující stádo. Proč Einstein věřil v Boha? Z důvodu a) bezmezného fanatismu (=slepá víra bez vlastního úsudku) nebo naopak b) protože pochopil skutečnou podstatu reality? Sedí k němu více fanatismus nebo logika?
Einstein přemýšlel o nejzákladnějších věcech, které jiní lidé berou jako samozřejmost. Díky tomu porozuměl a dokázal jevy vyjádřit matematicky. Chápal, že realita ani nemůže fungovat na čistě mechanickém principu, tak jak se na ni dívá čistě ateistický fanatismus. Mezi vědou a náboženstvím neviděl rozdíl. Vše zapadá do sebe. Věda i náboženství popisuje to samé, nejsou v rozporu, jsou to jen pohledy z jiných směrů. Např. lidé berou jako samozřejmost tepelný náhodný pohyb. Náhodnost je základem reality, bez náhodnosti by svět přešel do ustáleného stavu klidu. Ale v realitě založené na čistě mechanických principech nemůže existovat náhodnost (jakou známe např. z kvantové mechaniky), náhodnost je produktem Ducha.
K prvnímu odstavci: sám podléháš vlivům také - kde bereš jistotu, že Einstein byl věřící v Boha ? Co bys o něm psal, kdyby byl nevěřící ?
Druhý odstavec: téměř spiritismus...
Napsal: 06 úno 2019, 13:32
od PotPalo
Náhoda neexistuje. Programátor vie svoje. Program náhodné číslo vždy nejako to číslo vypočíta. Rovnako keď hodíte mincou, nieje náhoda ktorá strana padne. Je to dané silou a smerom hodu, jej rotáciou, pohybom vzduchu, ako dopadne na aký povrch atď. Veľa faktorov, ale žiadna náhoda. A že ľudia robia náhodne, to tiež neplatí. Sú ovplyvnený informáciami v televízii a inde, ktoré niekto naschvál podstrkuje (nemusia byť pravda), aby ovplyvnil názor ľudí a teda aj ich rozhodovanie.
Napsal: 06 úno 2019, 14:04
od danhard
Panda38 píše:Vesmír nemá vztažný bod, pohyb objektu je vždy relativní k jinému objektu.
A proti čemu se určuje relativistická rychlost ?
Napsal: 06 úno 2019, 14:10
od Panda38
danhard píše:Panda38 píše:Vesmír nemá vztažný bod, pohyb objektu je vždy relativní k jinému objektu.
A proti čemu se určuje relativistická rychlost ?
Proti pozorovateli.
Napsal: 06 úno 2019, 14:20
od danhard
Takže když poletím sondou směrem ke slunci, tak na mě budou dopadat fotony rychlostí světla a od slunce tedy poletí rychlostí o moji rychlost menší ?
A to, že tam někde bude lítat pozorovatel rychlostí 0.1c, tak se nějak změní vektor relativistické rychlosti v celém vesmíru ?
Napsal: 06 úno 2019, 14:29
od Panda38
Když poletíš ke slunci rychlostí 0.1c, tak na Tebe budou fotony dopadat rychlostí c a od Slunce se také budou vzdalovat rychlostí c.
(
Lorentzova transformace). Pozorovatel na Zemi vidí, že letíš rychlostí 0.1c a fotony rychlostí c, což by odpovídalo rychlosti fotonů proti Tobě 0.9c, ale protože Tvůj čas běží pomaleji než na Zemi, naměříš rychlost fotonů vůči Tobě také c.
Napsal: 06 úno 2019, 14:39
od danhard
A proč by to mělo být 0.9c, když letím proti těm fotonům ?
Jak by jsi to aplikoval na dvě galaxie, které se k sobě přibližují 0.1c
V které galagii poběží (podle Tebe) čas rychleji a v které pomaleji ?
A pozorovatel by mohl být ve třetí galaxii, okolo které ty druhé krouží
Jinak Lorentzova transformace nesouvisí s projevy relativistické rychlosti, počítá s konstatntní rychlostí šíření a s lineárním prostorem.
Napsal: 06 úno 2019, 15:24
od Panda38
0.9c je, když pozorovatel na Zemi změří Tvou rychlost 0.1c a rychlost fotonů 1.0c, a rychlost odečte, podle něj fotony letí proti Tobě rychlostí 0.9c.
U galaxií se to špatně srovnává, protože čas je ovlivněný gravitací (při větší gravitaci běží pomaleji) a nelze stanovit čas stejného okamžiku, ani vzdálenosti (dilatace času a kontrakce délek). Navzájem vidí světlo šířit rychlostí c. Čas bude plynout stejně.
Se změnou času se počítá i u GPS satelitů. Vlivem menšího působení gravitace oproti povrchu se čas satelitu předbíhá o 45 us za den, ale vlivem rychlosti vůči pozorovateli na Zemi se zpomalí o 7 us denně, celkově se hodiny satelitu předbíhají o 38 us denně, o které se musí GPS korigovat.