Kvazikomplementár už spíše křemíkový (lehce promazáno)
Moderátor: Moderátoři
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
@JMD: Ale on by udělal to samý, co můžeš i TY. Prostě by sem poslal jen citace. Navíc těžko někdo tuší, co to je "niektoré myšlienky".
DODATEK: Tady je obecný návod, jak se citují obrázky. Pro všechny. Stačí pravým myšítkem zjistit adresu obrázku.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 12#1150212
DODATEK: Tady je obecný návod, jak se citují obrázky. Pro všechny. Stačí pravým myšítkem zjistit adresu obrázku.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 12#1150212
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Nemám problém s tím přiznat, že z těch obrázků sice chápu, oč tu běží, ale hlouběji do toho nevidím. Prostě proto, že žádné simulátory nepoužívám.
Naposled to asi byl ToneStack a pak se ukázalo /změřením jím navrženého obvodu/, že je to úplná pitomost. Hračka, nevhodná ani na tzv. první přiblížení, které je v jiných případech určitě užitečné.
Dělám to tak, že zaparkuju kolečko i vidle, vezmu trafopájku, za dvě malé hrsti součástek - a za přibližně stejnou dobu, co bych strávil u simulace, už mám funkční reálný výsledek, s reálným materiálem i jeho chováním, často odlišným od ideálního modelu.
Ten reálný výsledek - změřím ho pak klasickým nf měřicím řetězcem, na reálné zátěži, ale hlavně poslechnu.
Zjistím, jak/co ve skutečnosti hřeje, kolik se kde objevilo ofsetu, nebo zákmitů díky reálnému materiálu, nebo jak v reálu reagují případné ovládací prvky toho obvodu.
Přitom ale svůj postup nikomu nevnucuju a všechny, kdož to nedělají přesně jako já, neoznačuju za hňupy.
Mám za to, že skvělé výsledky a ukázkové chování simulace nezaručují totéž s reálným materiálem.
A už vůbec nezaručují to, že ten reálný výsledek, s reálným materiálem, vůbec bude k poslouchání.
Nestydím se za to, dělám to tak pořád. Dokud mi bude fungovat mozek, paměť a páječka, tak u toho už zůstanu. A fakt není to tím, že bych nebyl schopen se učit novým věcem.
Vidím zároveň, že cílené zesměšňování jiných účastníků diskusí, se v poslední léta dostává na jinou úroveň.
Naposled to asi byl ToneStack a pak se ukázalo /změřením jím navrženého obvodu/, že je to úplná pitomost. Hračka, nevhodná ani na tzv. první přiblížení, které je v jiných případech určitě užitečné.
Dělám to tak, že zaparkuju kolečko i vidle, vezmu trafopájku, za dvě malé hrsti součástek - a za přibližně stejnou dobu, co bych strávil u simulace, už mám funkční reálný výsledek, s reálným materiálem i jeho chováním, často odlišným od ideálního modelu.
Ten reálný výsledek - změřím ho pak klasickým nf měřicím řetězcem, na reálné zátěži, ale hlavně poslechnu.
Zjistím, jak/co ve skutečnosti hřeje, kolik se kde objevilo ofsetu, nebo zákmitů díky reálnému materiálu, nebo jak v reálu reagují případné ovládací prvky toho obvodu.
Přitom ale svůj postup nikomu nevnucuju a všechny, kdož to nedělají přesně jako já, neoznačuju za hňupy.
Mám za to, že skvělé výsledky a ukázkové chování simulace nezaručují totéž s reálným materiálem.
A už vůbec nezaručují to, že ten reálný výsledek, s reálným materiálem, vůbec bude k poslouchání.
Nestydím se za to, dělám to tak pořád. Dokud mi bude fungovat mozek, paměť a páječka, tak u toho už zůstanu. A fakt není to tím, že bych nebyl schopen se učit novým věcem.
Vidím zároveň, že cílené zesměšňování jiných účastníků diskusí, se v poslední léta dostává na jinou úroveň.
Před 17 lety docela pracně zgenerálkovaným BM543.
Koupil jsem tehdy dva - jeden nikdy nepoužitý a ani nevybalený z původní bedny, se vším příslušenstvím.
Druhý k tomu dali zdarma, používaný a i funkční, jakože na ND. Měl jenom šeredně oloupanou stupnici měřáku, tou oloupanou barvou zaseklý systém. Za 500,- oba.
Koupil jsem tehdy dva - jeden nikdy nepoužitý a ani nevybalený z původní bedny, se vším příslušenstvím.
Druhý k tomu dali zdarma, používaný a i funkční, jakože na ND. Měl jenom šeredně oloupanou stupnici měřáku, tou oloupanou barvou zaseklý systém. Za 500,- oba.
sinclair píše:Dělám to tak, že zaparkuju kolečko i vidle, vezmu trafopájku, za dvě malé hrsti součástek - a za přibližně stejnou dobu, co bych strávil u simulace, už mám funkční reálný výsledek, s reálným materiálem i jeho chováním, často odlišným od ideálního modelu.
A proč už jsi ten kvazikomplementár dávno neodladil tímto způsobem ?
Dokonce nepoznáš ani když je tam něco hodně blbě, jako v tom Leak 30 Ge.
Tady nejde o nějaké ideální modely, každej tranzistor se chová jako tranzistor a jen hňup bazíruje na označení a tvrdí že je něco jinak.
Jakpak je to s těmi KD339, BD237, BD239, TIP29 ?
sinclair píše:Dokud mi bude fungovat mozek, paměť a páječka, tak u toho už zůstanu.
Já bych jednu položku vynechal, evidentně tam přebývá
Tak já to začnu zase tapetovat.
Omlouvám se velení, ale bude to více příspěvků za sebou.
Jinak by v tom byl bordel, protože obrázků bude víc a nechci aby se mi nedefinovaně přeházely.
Základní modelační schema kvazikomplementáru, dle potřeby si tam měním hodnoty, nebo něco doplním.
Za dotazy budu vděčen.
Omlouvám se velení, ale bude to více příspěvků za sebou.
Jinak by v tom byl bordel, protože obrázků bude víc a nechci aby se mi nedefinovaně přeházely.
Základní modelační schema kvazikomplementáru, dle potřeby si tam měním hodnoty, nebo něco doplním.
Za dotazy budu vděčen.
- Přílohy
-
Napěťový, proudový přenos v derivaci (to odpovídá zesílení, nebo vstupní vodivosti) a taky přenos při buzení z 10k odporu (10k odpovídá zhruba vstupnímu odporu).
Krokování je 5, 25, 50, 100, 200 mA příčného proudu koncovými tranzistory.
Vždy je to vyváženo pro nulový offset na výstupu, tj. tak, jak by se to chovalo v kompletu s celkovou zpětnou vazbou.
Napěťový přenos najdete v příručkách o zesilovačích, třeba autor Self, ale o proudovém přenosu se nedozvíte asi nikde.
ps. pro pitomce z Luhačovic
Nemyslete si, že nějaká simulace si za vás vymyslí v čem je problém ?
To dá dost práce to pořádně specifikovat a udělat obrázky v kterých je něco vidět.
Bohužel s osciloskopem jsou vidět tak maximálně napěťové závislosti, ale proud, který se ukázal jako podstatný, tam jaksi vidět jednoduše není.
Natož derivace, která je použita ke zvýraznění nelinearit.
Krokování je 5, 25, 50, 100, 200 mA příčného proudu koncovými tranzistory.
Vždy je to vyváženo pro nulový offset na výstupu, tj. tak, jak by se to chovalo v kompletu s celkovou zpětnou vazbou.
Napěťový přenos najdete v příručkách o zesilovačích, třeba autor Self, ale o proudovém přenosu se nedozvíte asi nikde.
ps. pro pitomce z Luhačovic
Nemyslete si, že nějaká simulace si za vás vymyslí v čem je problém ?
To dá dost práce to pořádně specifikovat a udělat obrázky v kterých je něco vidět.
Bohužel s osciloskopem jsou vidět tak maximálně napěťové závislosti, ale proud, který se ukázal jako podstatný, tam jaksi vidět jednoduše není.
Natož derivace, která je použita ke zvýraznění nelinearit.
- Přílohy
-
-
-
Já teda dotaz mimo soutěž. Hlava mě nebere, že se ta nelinearita projeví až za přechodem do kladné větve. Čekal bych to spíše před, v době kdy dobíhá ta nezatížená strana. Posuny vpravo podle kliďáku si dovedu představit.
//Už mě to nemyslí, samozřejmě, že nárůst zatížení VAS se projeví při nástupu do kladné půlvlny.
//Už mě to nemyslí, samozřejmě, že nárůst zatížení VAS se projeví při nástupu do kladné půlvlny.
Naposledy upravil(a) microlan dne 26 led 2021, 13:21, celkem upraveno 2 x.