Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Pro výstup 8R.

Když se podíváte pořádně na počty závitů a průměry drátu na L2-L6-L10, tak zjistíte, že to jednak nesedí na žádnou rozumnou impedanci, jednak z toho nepůjde dostat žádný použitelný výkon.

Navíc zatížit ZV vinutí komplexní zátěží, jako je např. výhybka bedny, významně zhorší stabilitu zesilovače jako celku.
Právě díky tomu, že do hlavní ZV smyčky natvrdo vložíte další indukčnosti a kapacity.

I ten výstup 1,55V, který je z tohoto ZV vinutí vyveden, je právě kvůli ovlivňování činnosti samotné ZV smyčky, oddělen odporem 2k2.

Je to nelogické?

Co se týče síťového trafa:
Jedno vinutí je 120V a druhé je 100+20V.
Teoreticky by to šlo přepnout na 240V, jenže v provedení hlavičky tohoto síťového voliče, chybí pro takovou další polohu uspořádání i propojení kolíků.
Musela by se asi použít hlavička voliče s polohou 240V z mnohem novějších, většinou už tranzistorových přístrojů, plus přidat do drátové formy od trafa k voliči další drát.
Myslím, že z fabriky tam drát není, v žádném provedení AZK405. Nebyl důvod ho tahat, volič má jen dvě polohy.
Z vlastní zkušenosti mohu jen říct, že v čase -25 let zpět, nebylo tohle nikdy potřeba řešit, ani při trvalých 235V sítě.
Ostatně, ani zde není důvod to řešit, dokud zesilovač ještě neplní svou základní funkci, tj. být stabilní a zesilovat.

Zesilovače, přepnuté na 220V, při síťovém napětí 230-235V ještě nijak netrpí. Relevantní údaj, vztahující se přímo k životnosti elektronek, není hodnota anodového napětí bez buzení, pokud nepřekračuje dovolenou hodnotu pro konkrétní typ, nýbrž hodnota žhavicího napětí.
Velikost napětí u tohoto zapojení (měkkých) zdrojů Ua, závisí poměrně dost na stavu elektrolytů a na nastaveném klidovém proudu.

Pokud při měření přímo na objímkách těchto moderních elektronek, nepřekročí trvalá hodnota žhavicího napětí asi 6,4V, vůbec nic se jim neděje.
Nic, co by elektronkám a jejich životnosti škodilo, by se ostatně nedělo ještě ani při napětí 6,5 až 6,8V.
Ale to už je zase jen další záminka pro militantní připomínkovače.

Nejprve je ale dobré, pročíst si obecné pracovní podmínky moderních elektronek, určených pro paralelní žhavení.
Nejlíp se to najde hned v prvním díle trojdílného katalogu Zuzánek-Deutsch-Kubát-Musil:
"Miniaturní elektronky - díl I. - Heptalové elektronky", je to prosím na straně 37-38.

Nechce-li se Vám hledat, pak vězte, že jmenovité žhavicí napětí 6,3V pro řadu E u moderních komerčních elektronek, může podle jejich výrobce Tesla, kolísat v rozmezí nejvýše ±10% a to bez vlivu na životnost či parametry.

Promiňte, neumím to vyjádřit kratší formou.

Pokud se zadíváte do schematu v servisním návodu, tak vývody 10-11(L2,L6,L10) jsou připojeny na 100V výstup a vývody 8-9 (L4,L8)na ZV 1.55V. Znamená to, že v upraveném navíjecím předpisu zůstává výstup 100V a 8ohm se bere ze ZV? Nedává mi to smysl. 10-11 bych zapojil jako ZV a 8-9 jako 8ohm. To ALXA - máš stejný nebo odlišný navíjecí předpis?

Ve schématu jsou vývody špatně očíslované. 100V vinutí je 8-9 a ZV je 10-11. Číslování na trafu je dobře.
Přenesenou chybu v číslování potvrzují i nelogické údaje o ss odporu obou sestav vinutí, pod tabulkou.
Není to poprvé, co jsou ve vrábelském navíjecím předpisu překlepy i blbosti.
Například jedna je hned ve 2. řádku tabulky VT Music 130, další v tabulce VT Music 70. Byla i spousta dalších, už se mi to nechce hledat. Pro tamní kresličky už to asi bylo moc složité.
Jestli tu chybu zopakoval i Kottek, si nejsem jist. SM pro AZK405 vyšel jen v jednom vydání, všude je to stejně.
Verzí "předpisů" na překopávky VT AZK405 je nejméně pět, z toho 4 vždy fungovaly blbě. Tohle je ten pátý, co funguje dobře

Po rozhodnutí převinout trafo na laminátovou kostru, se sekundárem 4 i 8R, teprv nastanou ty správné potíže.
Ono tam není moc místa nazbyt ani při původním, bezkostrovém způsobu vinutí bez čel.

Originál je vinutý na pertinaxovém jeklu bez čel. Aby to mohli navinout, tak vinutí začíná a končí cca. 1.5-2mm od kraje prokladů, takže vinutí by se mělo vejít i do kostry s čely. Zatím se mi nepodařilo smysluplně vyřešit třepení okrajů prokladu, zatím to dělám tak, že nastříhám potřebnou šířku, dám mezi dvě pravítka a nařežu to nožíkem. Musí to být poměrně přesné. První pokus udělám také bez čel na původní kostru v přípravku, snad se zadaří. Počítám s vakuovou impregnací a vysušením v pícce.

Mám to stejné co posílal Sinclair, podobne téma se řešilo na Audiowebu autor Kosan. Tak si to dej do hledání.

Celeron píše:
Překvapilo mě, že v tom nebyly žádný "hovňousy" ale řada TC17x, TC19x a TC27x. Ty TC17x a TC19x ani nevím, co jsou za materiál, tak starej katalog už nemám. ...

TC 171 - 175 i TC191 - 195 jsou "papíráky" , TC 17x zastříknuté v termoplastu, řada TC 19x má ten papír impregnovaný epoxy pryskyřicí (jak praví katalog) a u TC191 a TC193 do hodnoty 6n8 včetně jsou vývody k polepům přivařené.

Takže trochu lepší provedení než praskající hovňousy TC180 a spol. Nebylo potřeba žádnej měnit, tak asi jo. Kde v tý AZK401 byl kterej typ už nepamatuju.

k tomu výstupáku je zajímavá diskuse zde:

http://www.audioweb.cz/viewtopic.php?pid=267152#p267152

jinak se dá použít i tohle: https://www.zbozi.cz/hledani/?q=Omnitronic%20T75

Celeron píše:Takže trochu lepší provedení než praskající hovňousy TC180 a spol. Nebylo potřeba žádnej měnit, tak asi jo. Kde v tý AZK401 byl kterej typ už nepamatuju.

TC19x odchází ve stejné míře jako hovňáky. Zrovna v AZK401 se mi jeden šlusl na pozici vazebního svitku na EL34.

Jak jsem už psal, v tý AZK401 nebyl vadnej žádnej svitek. Když to porovnám s TC180 v jinejch zařízeních, tak těch je prasklejch většina. Není se čemu divit, AZK401 z první série jsou starý 60 let a ty nejnovější 54 let.

Jirko, vykládej mně ještě chvilku o tom, že v AZK401, rekonstruovaném třeba i před 10-15 lety, nebyl vadný ani jeden svitek, hovňák, karamelka či ten krabicák.

Že jsi nemusel měnit ani vazebáky na g1, ani mezi stupni a v korekcích, aby korekce korigovaly, tak jak mají a poťáky nedělaly kravál, jak v lomu

Měl jsem asi tak 2002-2003 "v prádle" jednu z těch prvních, asi "poctivějších" AZK401, kde byla mezi svitky ještě převaha poměrně drahých pakotropů - plecháčů TC121 až TC125, ještě v R-řadě.
Zbytek menších kapacit tvořily slídové TC210 až TC212 ve vínově červeným bakelitu a v korekcích, na fakt malých kapacitách, byla tehdy asi novinka - jedny z prvních polystyrenů TC281 až TC283.
Novinka proto, že měly ty papírový označovací štítky, pod prvním závitem horní izolace, ještě psaný ručně.
Jediný ty slídy a ty polystyreny, byly všecky v pořádku. Až na jeden malý TC281 ve výškový korekci, který měl asi blbě zatavený boky. Dostal se dovnitř vzduch, vlhkost a zoxidovaly mu vývody uvnitř.
Tím zoxidováním náhodně ztrácel kapacitu. Když se zmáčknul, nebo se s vývody pohnulo, zas kapacita naskočila, po chvíli se ztratila.

Jirko, "deset z deseti" plecháčů, tedy z celého zesilovače, včetně kapacit jednotek nF, muselo pryč. Nešlo by se s tím domluvit, nemohly zůstat ani jako blokovací /měly svod vyšší desítky až stovky uA/ a ten zesilovač by díky nim, kdyby tam zůstaly, už nikdy korektně nechodil.

Nahradil jsem všecky plecháče "terylenama", protože ty jediné vypadají "nejstařeji". Když přivřeš jedno oko, tak se tím epoxidem zboku a hliníkovou fólií shora, podobají na papíráky TC191-TC195, kterými se ty zesilovače osazovaly taky.
Než při šetření došlo na největší katastrofu v posledních sériích - na hovna a karamelky obého druhu, papír i MP.

Teryleny jsou vlastně svým provedením první MKP kondenzátory. Nemají elektrody ve formě nástřiku, jako polyesterová řada TC205, ale mají elektrody z klasické AL fólie a vývody k nim jsou přivařené.
I proto jsou teryleny tak velké - třeba 47nF/400V terylen je rozměrově asi 2,5x větší, než stejný kondík v hovnu.
Bohužel tedy teryleny všude nevejdou, což mne osobně mrzí - a ten případ už je i Mono 50 a celá řada Music.
Do těchto zesilovačů vejdou teryleny 220nF/400V pouze na předpěťovou desku a dva typy /47n a 15n/ na budicí desku.
U Mono 50 a její desky "předku" už je smůla, ta deska je místem pro kondíky už od počátku navrhovaná na hovna.

Existoval k MONU 50 návod na použití, něco podobného oranžové brožuře jako má MUSIC 70? Nebo se přibaloval servisní manuál. Jak se balil? používal se kufr, jako mají i jiné vrábelské zesilovače?

sinclair píše:Jirko, vykládej mně ještě chvilku o tom, že v AZK401, rekonstruovaném třeba i před 10-15 lety, nebyl vadný ani jeden svitek, hovňák, karamelka či ten krabicák.
Že jsi nemusel měnit ani vazebáky na g1, ani mezi stupni a v korekcích, aby korekce korigovaly, tak jak mají a poťáky nedělaly kravál, jak v lomu

Myslet si můžeš co chceš, ale ty polyestery TC279 a spol byly opravdu dobrý. Hovňáky, karamelky a plecháče v tom žádný nebyly. Vrať se o stránku zpět a tam je vypsaný, co v tom bylo. Na TC281 a podobný TGL jsem zapoměl. Krabicák v tom žádnej nebyl, jestli tím nemyslíš elyty. No a poťáky rachtaly tak jsem je prostříkl, to už jsem psal.

Nedávno jsem dostal asi půl krabice od bot směsky kondenzátorů TC276 - 280, hodnoty od pár nF do M47. Po předchozích zkušenostech s hovňákama a karamelkama jsem je všecky kontroloval na svod... a vyhodil jsem jich tak 2/3 - ač byly převážně nepoužité a nepájené! Tak asi tolik ke svodům TC276-280 po mnoha letech. Ale přecejen je to lepší než klasické hovňáky, ty mají po letech svod prakticky bez výjimky.