400km/hod po dálnici?

Zpráva

ZdenekHQ · #76 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 27 led 2022, 23:34

Já to převedu z rychlosti na hmotnost. Já, můj metrákový kámoš, moje máti, sestra, sestřenka, kámoška + komplet babská výbava, to vše naloženo do upravené Š120 a dojelo to z Brna až do Zlatých hor a zpět.

Pravda, občas to jelo jen na jedničku a dvojku, ale ten zážitek stál za to. A to vůbec nemluvím o místní policii, která nejenom (teda spíš raději) nedokázala spočítat počet osob v autě, ale raději zahodila i tu trubičku, do které si kámoš dýchnul poté, co jsme jeli z diskotéky. Prostě pochopili, že jsme šílenci.

Na otázku, zda požil, tak odpověděl "Já doufám, že ne..." Ukecali jsme to.

xsc · #77 Příspěvek od **xsc** » 27 led 2022, 23:45

Celeron píše:Ten mi říkal, že v osmdesátkách mohli jezdit jen k nám, o Maďarsku se nezmiňoval.

Do Maďarska fakt mohli. U Balatonu jich bývalo dost. A když v 89. začali zdrhat, tak právě Maďaři je do Rakouska pustili dřív.

Celeron · #78 Příspěvek od **Celeron** » 27 led 2022, 23:59

Tak je to možný, je to přes 35 let, paměť klame. A propo, my jsme do Hungároš mohli volně autem? Nebylo Rumunsko a Bulharsko možný jen s cestovkou a jen letecky či vlakem? Do Polska se nesmělo vůbec, já si tam za bolševika naposled odskočil s tátou z Pomezek do Kowary někdy kolem roku 1976. A to tam byla docela bída... A pak až na Hel roku 1993.

xsc · #79 Příspěvek od **xsc** » 28 led 2022, 00:17

Do Maďarska se volně autem v 80. dalo. Dalo se i do Jugoslávie, po vyřízení všech "příslibů". Jeden čas si na to ale vymysleli zvláštní "šedivý" pas, který oficiálně platil jen pro tu Jugoslávii. Aby to zkomplikovali těm, co chtěli zdrhnout. Polsko bylo po Jaruzelského akci nedostupné, v tu nejhorší dobu byla omezení i na stezkách v Krkonoších.
Rumunsko, Bulharsko nevím. Ale mezi Bulharskem a Rumunskem je to s mosty přes Dunaj bída i dnes, takže i fakticky je problém se tam dostat, jen přívozem. Přes Jugoslávii by to šlo líp, ale Jugoslávie už byla napůl devizová cizina..

#80 Příspěvek od **tomasjedno** » 28 led 2022, 00:58

Dederonie, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, to se dalo po vlastní ose na normální pas. Bulharsko jsem absolvoval dvakrát za řídítky třiapůle.

Celeron · #81 Příspěvek od **Celeron** » 28 led 2022, 09:32

A co Velká země? Kámoš jezdil náklaďákem od Pozemních staveb na Orenburgu nebo co to bylo kolem roku 1980 za hurá akci. Tam asi moc jezdit nešlo, říkal že na každý křižovatce byla špačkárna a v ní mužík s talířákem Děgťarjov ještě z druhý světový.

xsc · #82 Příspěvek od **xsc** » 28 led 2022, 10:08

Volně se tam nedalo. Jen s cestovkou a stanovenou trasou.

#83 Příspěvek od **tomasjedno** » 28 led 2022, 14:37

Asi jak kdy. Byl jsem tam koncem osmdesátek, ještě za Gorbačova, několikrát služebně. Např. jsem zašel v Leningradu na autobusové nádraží, koupil lístky na mezinárodní autobus do Tallinu, a jelo se. Jediná zběžná kontrola pasů se konala, když jsme jeli autem z Tallinu do Kaliningradu (dneska bys na to asi potřeboval Putinem osobně podepsané vízum). Největší dojem na mne tehdá udělala dvojice vojclů se sapíky, dohlížejících na vykládku vodky pro samošku na leningradském bulváru

Nejpůvabnější moment té cesty Leningrad-Tallin bylo překonání hranice mezi RSFSR a ESSR na řece Narvě. To se přejelo z ruské vesnice jménem Ivangorod přes most do evropského města jménem Narva. Civilizační rozdíl století na stometrovém úseku.

Celeron · #84 Příspěvek od **Celeron** » 28 led 2022, 16:17

Bejvalej spolupracovník letěl 1982 nebo 83 do Minsku na školení už nevím čeho od sálovýho EC1033. Vše zařizovala PZ-ka KOVO. Měl letenky Praha-Moskva a Moskva-Minsk. Na školení jeli ještě další dva chlapi z Prahy. V Moskvě přistáli na mezinárodní Šeremetěvo, přespali na vyslanectví a druhej den jeli na vnitrostátní Vukovo. Tam byli hned při příchodu zatčeni jako иностранцы (cizí státní příslušníci), odvedeni pod sapíky pro podezření na špionáž. Ti blbci na Kovu nevěděli, že Vukovo je nebo bylo vojenský letiště jen pro občany CCCP. Než se to vysvětlilo, tak přespali v тюрьмe (vězení). Pak museli do Minsku vlakem. Zpátky to samý, z Minsku do Moskvy to jinak než na Vukovo nešlo.
Já to "štěstí" neměl, do Kazaně se lítalo z civilního vnitrostátního Domodědovo.
Ten civilizační rozdíl a hlavně nenávist a závist tam byl vždycky. Rusáci jim říkali прибалтики (nádody žijící u Baltu) a v Kazani pokud jsi mluvil česky a měl rifle, tak hlavně večer nás místní tatarský pobudové podezřívali, že jsme taky прибалтики a to šlo o hubu. Tak jsme radši chodili ve skupině.

xsc · #85 Příspěvek od **xsc** » 28 led 2022, 16:58

tomasjedno píše:Asi jak kdy. Byl jsem tam koncem osmdesátek, ještě za Gorbačova, několikrát služebně. Např. jsem zašel v Leningradu na autobusové nádraží, koupil lístky na mezinárodní autobus do Tallinu, a jelo se.

Jo, ale tady byla řeč o tom jet tam od nás autem. Problém byl v tom, že bez té správné bumážky by ses nedostal ani do Užhorodu a s autem s naší značkou by tě pak všude kontrolovali. Cestovat uvnitř, pokud jsi tam už byl, se na konci Gorbačovova období dalo. Známý tam byl oficiálně jako student VŠ. VŠ moc nestudoval, ale byl to horolezec amatér a slezl si část Kavkazu. Pribaltiku naopak v těhle částech využíval - oni už tehdy začínali chytat tržní móresy a cizinci účtovali několikanásobek. Takže když se divili, že má divný přízvuk, tak byl z Pribaltiki.

Celeron · #86 Příspěvek od **Celeron** » 28 led 2022, 20:22

xsc píše: byl to horolezec amatér a slezl si část Kavkazu. Pribaltiku naopak v těhle částech využíval - oni už tehdy začínali chytat tržní móresy a cizinci účtovali několikanásobek. Takže když se divili, že má divný přízvuk, tak byl z Pribaltiki.

Nojo, jenže je rozdíl Gruzie a Rusko. V roce 1972 na Pitcundě nás na trhu podezřívali že jsme pribaltici, který tam nemaj moc rádi a když z nás vylezlo, že jsme Češi, tak jsme byli pro Gruzínce герои, co se vzepřeli těm nenáviděnejm Rusákům. Pak si mě a máti trhovci s gruzíským pokřikováním podávali stánek od stánku a každej nám něco věnoval, zelenina, ovoce ani jsme to pak neunesli při cestě do hotelu, tak jsme půlku věnovali taxikářovi a ten nás zase dovezl zadarmo. Divil jsem se ale dederónům, že se tam odvážili jet, nenávist 27 let po válce tam byla ještě značná. A to se do Abcházie Áda už nedostal.
No nic, trochu stranou od aut na dálnici. :oops:

#87 Příspěvek od **EKKAR** » 28 led 2022, 21:20

Celeron píše:Bejvalej spolupracovník letěl 1982 nebo 83 do Minsku na školení už nevím čeho od sálovýho EC1033. Vše zařizovala PZ-ka KOVO. Měl letenky Praha-Moskva a Moskva-Minsk. Na školení jeli ještě další dva chlapi z Prahy. V Moskvě přistáli na mezinárodní Šeremetěvo, přespali na vyslanectví a druhej den jeli na vnitrostátní Vukovo. Tam byli hned při příchodu zatčeni jako иностранцы (cizí státní příslušníci), odvedeni pod sapíky pro podezření na špionáž. Ti blbci na Kovu nevěděli, že Vukovo je nebo bylo vojenský letiště jen pro občany CCCP. Než se to vysvětlilo, tak přespali v тюрьмe (vězení). Pak museli do Minsku vlakem. Zpátky to samý, z Minsku do Moskvy to jinak než na Vukovo nešlo.
...

Když jsem to čet poprvé, myslel jsem že ses uklep. Pak to na mě vykouklo podruhý a už jsem byl naviklanej a po třetím přečtení mám jistotu - že ses ani neobtěžoval podívat se někdy na mapu, co to tam v tý "bolšoj děrévni" (jak se Moskvě normálně přezdívá) vlastně mají za ajráky (аэропорты). To tehdá vnitrostátní (dneska má mezinárodní status kvůli tomu, že se bejvalej SSSR v roce 1991 rozdělil a linky do bejvalejch vnitrosvazovejch měst se staly doslova přes noc zahraničníma) a v podstatě nejstarší do dneška fungující moskevský letiště se totiž jmenuje VNUKOVO = Аэропорт Внуково имени А. Н. Туполева (GPS 55°35′52″ N, 37°16′19″ E ) ...
Jo, taky sorry za OT, ale to "Vukovo" se fakt nedalo ...

Jo a byl jsem tam mezi srpnem 1987 a únorem 1989 - a musím potvrdit, že bez "bumážky" se dalo cestovat jen v rámci policejně danýho obvodu, kde měl člověk povolení k pobytu. Pokud chtěl vyjet ven, musel mít ouředně podanou žádost a na jejím základě vydaný povolení. V něm byla nařízená trasa cesty a cestovatel se nesměl ani o kilák odchýlit, aby náhodou neviděl cokoliv, co vidět neměl. Ono je to možná k smíchu, ale takovým stupněm utajení až vtloukaný paranoidní snahy nesdělit nic co by moh kdokoliv zneužít oni jednoduše žili klidně i 40-50 let po vyhraný válce a na drtivý většině území Ruský Federace tak žijou i dneska.

robo · #88 Příspěvek od **robo** » 29 led 2022, 12:40

Zajímavé čtení z cest.

Celeron · #89 Příspěvek od **Celeron** » 30 led 2022, 00:36

Karle, já na tom letišti nikdy nebyl a název mě zůstal v paměti jen z toho vyprávění Tvýho jmenovce. Ani mě nenapadlo to kontrolovat jak se píše. Já byl jen na těch dvou, co jsem psal. Sranda když máš přejet z jednoho na druhý, po okruhu to je cca 100km, tenkrát se to jezdilo za hodinu a půl. Nyní je prý okruh věčně zacpanej, klika je to stihnout za 3-4 hodiny. Kámoš skalničkář to prožil při letu do Irkutsku na Bajkal asi před 5 lety.

#90 Příspěvek od **EKKAR** » 30 led 2022, 01:59

Celeron píše:Karle, já na tom letišti nikdy nebyl ... Já byl jen na těch dvou, co jsem psal. Sranda když máš přejet z jednoho na druhý, po okruhu to je cca 100km...

Jo, to souhlasí, ona celá oblast braná jako "Moskevskej okrsek" je velká skoro jako Česko, když se bere označení "předměstí Moskvy", je to kilometricky od Kremlu srovnatelně daleko, jako u nás od Hradčan do Pardubic a obyvatelstva v tý aglomeraci žije zhruba dvojnásobek toho, co v celý ČR - a to jen samotná Moskva bez satelitních sídlišť má mít 8 miliónů obyvatel v noci a 12 ve dne ... Takže taky tam jezdit autem do práce přes město může znamenat, že člověk bude tankovat každej druhej-třetí den, protože denně najede 200 kiláků ... I proto tam mají velice rozsáhlej systém příměstský veřejný dopravy tvořenej jejich místní obdobou našich už zrušenejch "žabotlamů" = elektrickejch osobních jednotek, který se sjíždějí do centra po všech paprskovitejch tratích a některý právě zajíždějí i k letištím, aby vůbec ten nápor lidí přejíždějících denně sem a tam nějak zvládali ... Celý to nejde popsat, to se musí zažít. Ani ten, kdo zažil "traffic" v nějakým US městě si nedovede představit jak to vypadá v podobně zalidněný velký aglomeraci, ale ve státě, kde teprve nedávno začali "objevovat" všecko, co souvisí s osobním vlastnictvím auta - protože ještě relativně velice nedávno mohl mít v Rusku "mašínu" jen ten, kdo byl "dobře zapsanej nahoře", obyčejnej člověk se musel nechat vozit "mastnou tyčí" nebo z milosti někým jiným, "kdo měl známosti" a tudíž si mohl dovolit auto vlastnit ...