Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ta páječka nebyla v konťáku. Oni tam v SD mají venku vedle konťáku na železný šrot stůl, kam se dávají věci které by se třeba někomu mohly hodit. Prostě taková akční nabídka...

Proč na vyhození? Na opravy venku, třeba kolem auta bude pořád dobrá. Na připájení nějakého drátu stačí bohatě.

Tyhle mám dlouho dvě a není s nimi problém. Pokud potřebuju letovat okapy vezmu další 100W
Když se použije slabší drát, i 75W pájí v pohodě.

No dyť, je tam drát takový jaký tam má být a pájí to normálně tak jak má...

trafopájky mám po ruce hned tři, každou s očkem s jiným průměrem drátu.
Mikropájku používám jen na titěrné smd a horkovzduch na hodněnožičkové smd.
Každá práce potřebuje odpovídající vercajk . . .

Když trafopájka, tak jedině 75VA. Na pájení neSMD součástek ideální. 100VA už dost rychle spálí kalafunu a přepaluje cín, stejně tak rychle poničí plošný spoj či izolaci vodiče. Teď jsem byl nucen něco pájet v Turecku a tam byly jen 125VA trafopájky. Ty už jsou skutečně spíš jen na ty okapy. Aby s ní šlo dělat co bylo potřeba, musel jsem nakonec improvizovaným autotransformátorem snižit napájecí napětí až někam k 160V...

Naposledy nějakej brutální koncák z UPS s 31xKD3773,osazení mix TESLA/západ a podle relátka to bylo na 48V.Mám k tomu i řídící desku,nechal jsem tam jen rozbitej obal a trafo tam chybělo.
BTW.Občas je potřeba i "kopyto" na tlustý dráty,nevim jestli by ETP 75VA proletovala třeba takovej CYA 4mm²,kterej se do DPS letuje normálně.Jednou jsem letoval ETP 100VA CYA10mm² rozvody autohifi(destičky konektorů a softstart),vzal jsem si na to naštěstí tu starou na vyndávání,časem se upekla(úplně).Nejtlustší lano,co jsem kdy viděl letovaný do DPS,bylo 16mm² a tvrdej drát jenom 6.Na baterkový oka se letuje i 50mm².Samozřejmě olovem,aby to nehnilo,když to je na baterce.

trafopájky TRP1-55 (90VA) a později TRP 2-73 (75VA) vznikly v dobách oprav lampových radií a TV (ta první zejména, mám obě) když o DPS nebyla vůbec řeč a vše se drátovalo jak se dalo, žárovky E10 6.3V /0.3A (do velocipédu) s malou i velkou bublinou tam pasují a dodnes se sehnat dají asi tak za pětku

Svou vlastní TRP1-55 jsem dostal přesně měsíc po Palachovi.
Dodnes bezchybně funguje, jen má mírně zkrácené pahýly /o asi dvoje nové závity M4/ a nyní upravené pro smyčky bez oček.
Výkon, resp. "konečná max. teplota" se dá poměrně pohodlně regulovat délkou i průřezem smyčky samotné.
Rozhodně to není tak, že "stovky" pálily všecko a vždycky, nebo "pětasedmdesátky" by byly slabé na všecko.
Ten inovovaný 75VA typ, když si člověk zvykl na ten mikrospínač a tenkou rukojeť, udržoval šroubové spoje v čistotě, tak v podstatě nebyl "výkonem" rozeznatelný od devadesátky.
Vím jenom, že kluci, co měli ty ohavně hranatý "stovky" a s tou tenkou hranatou rukojetí, si stěžovali jak na velkou váhu, tak hlavně na křeče v ruce - právě kvůli malému průměru rukojeti i hranám na ní.

Ergonomicky je nejstarší bakelitová TRP1-55 naprosto dokonalá. Nevyrovná se jí ani ta lehčí polystyrenová 1-73.
Z devadesátky nebolí ruka ani po několikahodinové, polosériové osazovací práci, kdy bylo třeba ji nechat chuderu vychladnout. Ruka ale unavená nebyla. Design dělal člověk, který s podobnou páječkou zřejmě pracoval a věděl, co je třeba.
Ona ta nejstarší TRP1-55 měla takovou, trochu kulatější předchůdkyni z červeného bakelitu, s žárovkou nad smyčkou. Nevím ale, jak byla označená.

Ani jsem nevěděl, že se trafopájky jmenovaly TRP, znám tu zkratku pro jistý radioamatérský bázmek z 80. let (TRansceiver Převaděčový).
Jak říká sinclair teplota hrotu se se dá u stovky regulovat smyčkou, když je tam delší z 1.5ky, i na dps je to skoro málo, když potřebuju připájet okap nebo kolejnici, dám tam nakrátko 2,5ku.
Nejhorší šmejd jsou ty z 21. století zmetky v plastovém recyklátovém kufříčku, vyrobeno kde asi, sekundár nastojato na kleštiny, v příslušenství k tomu nepájitelné smyčky z nějakýho nerezu a smotek pájky z bezolova.

Jooo, viděl jsem tu naleštěnou bídu. Šla z toho na mě hrůza už při vzetí do ruky a pohledu na provedení. Ani ten lajdácký bolševik "neuměl" tak velký přetoky i gróty od vtoků na plastových lisovaných dílech, no hnus.
Nikdy bych si to nekoupil, to radši tu úplně nejstarší "bolševickou" a třeba za pětikilo na Aukru.
Bude v tom rejžáku všecko na hraně funkčnosti/výdrže, jako ostatně u jiný rejže. Ten krám se už vzhledem k tomu pidijádru a psanému výkonu musí přehřívat i bez smyčky, jen tím vlastním přesycením. Odešlo by to přehřátím po zapájení čtyř desek na Leach Superamp.
Což TRP1-55 zvládla v tahu, se smyčkou 60mm/1,5mm2 a pouze lehce vlažná.
Jsou běžně popisovány případy, kdy u československé bakelitové trafopáječky TRP1-55 bez žárovky, založené hromadou jiného vercajku, zůstal sepnutý spínač. Přišlo se na to až druhý den podle divného tepla v dílně. Ta páječka to přežila a nic se nesnažila zapálit, ani se nic neroztavilo. Zapálit nouzově lze v pohodě cigáro, když dojde jinej oheň.
V té mojí, z roku 1969 /původně měla černé bak. kryty/ je půlená cívková kostra trafa ze sklotextitu, kryty jsou klasický bakelitový s větracíma žábrama.
Mockrát jsem jí dával takovou sodu, že i převedeným teplem z trafoplechů do bakelitu pouzdra nešla už udržet v ruce.
Jak jsem psal, od roku 1969 byla potřeba k údržbě jen hromádka žárovek /aktuálně je tam Tesla 6V-0,8A E10/K13 původně do nějakého optického přístroje, vinutí neprotestuje/, několikery kryty, neboť bakelit je sfiňa křehký.., dvoje zkrácení vývodů skrz nové závity ala "tyto už by měly vydržet" a stejně nevydržely, nakonec definitivní úprava na bezočkové smyčky. Stříbrem zaletované, festovní dutinky ze staršího typu bakelitové čokolády, do napůl odpilovaných výřezů v koncích. Taky bylo několik výměn přívodních šňůr.
Jede prakticky těch 50 let a to denně. Chtěl bych vidět nějaký dnešní výrobek s podobnou životností...No jasně, skláři by neměli co žrát.
Ale copak je třeba trafopáječka věc na jedno použití ??? Dyť je to kus vercajku, na který si člověk zvyká a některý se s ním i učí základům pájení. A až si po roce usilovného bastlení či jen těžení užitečných součástek z plošáků na páječku zvykne, tak shoří.
Má vůbec smysl na takový a mnohý podobný výrobky plýtvat surovinama??

TRP1-55 vyráběl původně myslím Elektrokov Znojmo, některé jiné novější druhy pak i družstvo Kyjovan v Kyjově.
Prakticky ale nepamatuju stav, kdy by byly v prodeji např. tři druhy - 75, 90 a 100VA, to se snad ani nestalo, přicházelo to nějak postupně, takže mladší kousci vždy měli "modernější".

Najhorsi smejd, co som mal v rukach, bol z Lidlu. Slucka hruba ako hovado (2-3mm?) a odpudzovala cin. Navyse sa po par sekundach rozzeravila do cervena. Potreboval som tym nudzovo (nic ine nebolo) prispajkovat 1 odpadnuty drot a bolo to takmer nemozne. Tie ceskoslovenske su uplny luxus

Jo, taky jsem ji měl, bylo to naprosto přesně jak píšeš.

čs trafopájka série TRP byl skvělý, takřka nezničitelný výrobek s jedinou výhradou a to montáž pájecího hrotu na dva šroubky M3, závit v měděném trámečku sekundáru se strhl dřív či pozdějc každému koho znám, opravovalo se všelijak podomácku nejčastěji použitím mosazné rourky ze svorkovnice-čokolády dále už to znáte...
náhradní pájecí smyčka z prodejny Elektra byla tvarem k ničemu, vyráběl jsem si sám z odpadů eletroinstalačního drátu Cu 1.5mm délky podle potřeby
velmi vhodná na svařování zahrádkářské PE fólie a výrobě obalů na LP desky například, i to se dělalo

Aha, nad konem jsou už ty pravé "Zkušenosti s nákupem v Lidlu" ergo taky možnost, jak dobrovolně strkat prachy do rastlu...
Když ono je to tááák levný...člověk prostě neodolá, co?

jo. kupuji na co stačím, nemám žádné dluhy, OK ?