Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Habesan píše:(Největší výhoda je, že budeš moct chladit i kdyby tornádo strhalo všechny sloupy.)

No to právě není pravda. UPS rozběh lednice nedá, na to potřebuje síť. Lednice chvíli běží, vypne...zapne... a nic, nerozběhne se z měniče. Proto píšu, že tenhle stav by bylo ještě potřeba ošetřit. ( blokování rozběhu bez sítě)

Jistěže nedá, když tam máš to UPS s 300 W jak píšeš a pro rozběh potřebuješ 230x6=1380 W. Prostě k čemu baterie 1-2 kWh, když měnič je jen na 300 W? Nebo to je na jiné napětí?

Olověná baterka má optimální životnost při cyklování do 50% kapacity. Takže z instalované 1kWh máš rázem jen 500Wh využitelných. To sežere lednička za noc. Navíc - jeden den přebytky jsou, druhý třeba ne. Takže 2kWh jsou lepší.

Ještě by mohl být problém ten modifikovaný sinus.
Dost pravděpodobně to bude nějaký "modifikovaný" obdélník.

Pokud se ti podaří sehnat UPS, nebo jiný střídač, která dělá skutečný sinus, možná to pomůže.

No tak jistě, že by byl sinus lepší. Ale stejně potřebuješ měnič 1,5kW, aby se lednice spolehlivě rozběhla. A to už je drahý špás.
Já rozběhnu lednici na síť, přepnu a běh už obstará i malá levná UPS s ext. aku. Měření ukázalo, že to funguje.

Habesan píše:(Největší výhoda je, že budeš moct chladit i kdyby tornádo strhalo všechny sloupy.)

A jak tu lednici bez sloupů rozjede? Klikou? Ledaže by ji rozjel před tornádem a pak nikdy nevypnul. Ale v noci mu stejně klekne.

Myslel jsem, samozřejmě, až vyřeší ten problém s jejím startováním.
Jednou možná někde sežene silnější střídač lacino.

Napadá mě, že generátor poháněný startérem z auta by možná mohl posloužit jako střídač o výkonu větším než 1kW.

Alebo si môžeš nakresliť solárny panel HB a 6B ceruzkou...
https://youtu.be/rm4FC68iaZg

@Habešan - Moje myšlenka je celá jenom o tom, jak použít malou levnou běžnou UPS pro běh lednice, aby se využily přebytky FVE, nic víc. Výkonný sinus měnič a velké aku by posunuly finanční návratnost do nedohledna.
IMHO zálohování lednice nemá moc smysl ( pokud nejsi preper), pár hodin výpadku ji neohrozí a na delší zálohu bys už potřeboval tlustou baterku, zbytečně velké náklady. Za cca 10+ let nepamatuju výpadek deší než 4 hod a to byly většinou plánované opravy.

Tak se vracím po roce k tématu. Přišlo mě totiž roční vyúčtování z Tedomu. Sice jedu za spotový ceny ale ten můj povolenej prodej přebytků je nic moc. Od dubna do září jsem půlku toho, co jsem vyrobil poslal do sítě. A to mám Wattrouter s ukládáním přebytků do 200 l bojléru, kterej se nabíjí na 85℃. Jenže ten se za dopoledne nabije a odpoledne už není přebytky kam dávat.
Blbý je, že každej měsíc mám spotřebu ze sítě asi 35-50% přebytků, co jsem poslal do sítě. Prostě noční spotřeba.
Ideální by bylo přesunout ty přebytky z výroby přes den do spotřeby v noci. Lednička, mražák, vodárna, klimatizace, TV, PC a světla. Jenže jak....
Vím o jednom šílenci, kterej z přebytků nabíjí LiFe baterku zapojenou do série cca 650V, kterou přes mosfeta připojuje podle soumrakovýho spínače do volnýho string vstupu měniče FVE, takže si tou baterkou simuluje "noční svit slunce". Nemusí řešit rozběhový proudy motorů, zajistí mu je síť zvenčí. Je to určitě nelegální, ale od ledna tohoto roku, co mu zrušili zelenej bonus, tak si myslí, že mu na to nepřijdou. Já si myslím, že to ale zjistí při dálkovým odpočtu čtyřkvadrantního elektroměru kde se dá vyčítat i hodinová spotřeba i výroba.
Otázka je, že kdyby zajistil že nebude v době od západu do východu slunce žádný přebytek do sítě, jestli by to bylo nějak zjistitelný nebo postižitelný.

Celerone, můžeš pravdivě a na férovku napsat, zda celá instalace FV panelů a dalších souvisejících zařízení vypadá jako ekonomicky návratná?

Ptám se proto, že věc zvažuju už hodně dlouho a dle všech zatím získaných poznatků se mi to jeví jako nevýhodné...

Hlavní rozpor vidím v tom, že ke generování dochází v době, kdy elektřina není potřeba a naopak (především z pohledu ročních období). Bolševické "virtuální baterie" nemůžou dlouhodobě vydržet, protože ekonomicky i technicky je to naprostá absurdita...

No a baterky s obří kapacitou (třeba na půlroční spotřebu), nejmíň desetinásobným poměrem kapacita/hmotnost (či objem) proti těm stávajícím, skutečnou životností minimálně mnoho desítek let a dostupnou cenou nějak ještě nikdo nevymyslel...

U těch panelů to taky vypadá krapet jinak než se tvrdilo (nebo třeba tady), no a poruchovost PRC elektroniky bude samostatná kapitola...

Díky.

nejsem Celeron, ale tady máš můj pohled na věc:
Celá elektrárna mě stála cca 150k (ostrov svépomocí, 4kWp, 12kWh LiFePO, 5kW/1f měnič). Podívej se na svojí fakturu, při troše optimismu se můžeš dostat na půlku té částky. Prostým dělením ti pak vyjde doba návratnosti.

Hlavní fór je v tom, přesunout maximum spotřeby do času, kdy svítí. Kdo má doma "noční proud" už tohle zná. Takže pračka, myčka, sušička apod se pouští přednostně když svítí. Přebytky se zužitkují na ohřev teplé vody, nabíjení auta, sušení ovoce/hub..

_luky_:

Výsledky máš skutečně spočítané (tj. po instalaci došlo ke snížení roční spotřeby na oněch cca 50%), nebo jde o onen "optimistický" dojem?

Doufám, že je jasné, že dobu NT lze dopředu s vysokou pravděpodobností predikovat (výrobci či distributoři to mají i na webu), kdežto svícení Slunce moc ne.

V autě mi baterku nabíjí alternátor , potraviny suším párkrát do roka a sušička má průměrný příkon nějakých slabých 150 W, ten bojler by možná byl relevantní (ale dle mých výpočtů návratnost fakt za dlouho).

Jo a barák komplet na elektřinu, tedy včetně topení, které si pochopitelně se solárem neškrtne (neřešme různá tepelná čerpadla apod., důvody tady nebudu rozepisovat).

JirkaZ píše:_luky_:

Výsledky máš skutečně spočítané (tj. po instalaci došlo ke snížení roční spotřeby na oněch cca 50%), nebo jde o onen "optimistický" dojem?

Nemám úplně hotové logování, po instalaci jsem s tím ještě chvíli bojoval.. Takže nemám žádná hezká čísla. Ale co vidím na faktuře je, že bych měl mít o 3,5MWh vyšší spotřebu (elektroauto) + jsme si ve stejném období pořídili sušičku na prádlo. Reálně mám na elektroměru o 1MWh ročně víc. Takže můžu s jistotou říci, že mi elektrárna za první rok ušetřila skoro 3MWh, tj asi 20 000Kč. Teď už mám dodělané vytěžování a dokoupil jsem 1.3kWp, takže v příští sezóně budou výsledky zase trochu lepší a konečně snad dodělám logování.
Ta optimistická "půlka" vychází z toho, že tady 5 měsíců v podstatě nesvítí a ne všechno se podaří ze soláru nakrmit. Ale podle zkušeností jiných uživatelů to ak nějak je.

JirkaZ píše:Doufám, že je jasné, že dobu NT lze dopředu s vysokou pravděpodobností predikovat (výrobci či distributoři to mají i na webu), kdežto svícení Slunce moc ne.

Je to jednoduchý - v létě víš, že ráno sluníčko vyjde a večer zapadne. A taky víš, že od října do března jsou ty panely na střeše k ničemu.

JirkaZ píše:V autě mi baterku nabíjí alternátor , potraviny suším párkrát do roka a sušička má průměrný příkon nějakých slabých 150 W, ten bojler by možná byl relevantní (ale dle mých výpočtů návratnost fakt za dlouho).

Sám jsem to neřešil, ale už jsem několikrát četl o zkušenosti, že přímý ohřev bojleru z FV (přes nějaký triviální střídač) je využití panelů s nejkratší dobou návratnosti. Na druhou stranu se tím člověk nakazí a za chvíli začne přemýšlet o rozšíření a už tam lítaj peníze. Nazývá se to nemoc "solaritýda".

JirkaZ píše:Jo a barák komplet na elektřinu, tedy včetně topení, které si pochopitelně se solárem neškrtne (neřešme různá tepelná čerpadla apod., důvody tady nebudu rozepisovat).

No, tohle se dá aktuálně elegantně vyřešit produktem "virtuální baterie". Pro takovýhle případy to vypadá výhodně.