TESLA ARS651, niekdo schema?

[grrrrrrrr]

Skenování dokumentace ARS 651, potažmo R 16 je hotové, je to v pdf (150 a 40 MB). Nedaří se mi to nějak rozumně umístit na ulož to - kdyby se toho (myslím tím vložení na ulož to) chtěl někdo ujmout, uvítal bych to. V tom případě prosím SZ. Když už byl skener v akci, přidal jsem i v okolí se vyskytující podobnou dokumentaci (viz foto), pokud by byl případný zájem, jsou i tyto skeny k dispozici.

Zkus https://www.edisk.cz/. Jina na ulozto by to melo jit taky uplne v pohode.

[Crifodo]

R16 https://uloz.to/file/fVV0rAaHYrfa/r-16-pdf

ARS651 https://uloz.to/file/9fDtQygpsQ5F/ars-651-pdf

[Hill]

Kdyby se vám někomu zdálo, že stahování 186 MB je na dlouho, tak máte pravdu.
Proto jsem si dovolil odstranit většinu zbytečného pozadí a zbývající 2,5 % informací ke stažení máte tady:
monitor Tesla R16 (do 1,4 MB)
soustava Tesla ARS651 (3,22 MB)

[Crifodo]

je to pravda, pro jednobitovou pérovku a text by mělo stačit pár desítek kB.
Ten důvod proč se mi do toho nechtělo je tady (obr1 vs obr2).
Už původní dokument má nesmyslně, idiotsky zvolenou velikost popisu hodnot k součástkám, které mají v poměru k textu velikost jako kráva.
Takže se při převodu z 8bit šedé a downsamplování už tak mizerná čitelnost zhoršuje k věštění místo čtení. Navíc dokumentace je podle nepřesných obrysů liter nějaký x-tý derivát kopie, připomínající spíš bramborové razítko než polygrafii.
Kdyby to chtěl někdo přepsat a schémata nakreslit v libovolném editoru, mohla mít dokumentace ještě polovinu kB.

[Hill]

Jo, je to tak. Asi by lepší kopie přišly draho, tyto servisní informace vyšly v příliš malých nákladech na to, aby se jich ujal profesionální tiskař. Ta čísýlka v popisu přesto taky mohla být výrazně větší, aniž by to něčemu vadilo.
Zkoušel jsem vygenerovat schémata v PDF 300 dpi, ale výsledek zrovna tak nic moc. Přitom by stačilo přepsat hodnoty v původním schémátku podle seznamu v manuálu, tam jsou čitelné, ale kdo se s tím má dělat?

[xy1]

Což o to, tu dokumentaci ARS 651 tiskli profíci (Moravské tiskařské závody, provoz 26, Valašské Meziříčí), otázka je, z jakých podkladů. Je to odhadem tak z roku 1976, takže je nejspíš třeba vzít v potaz i možnosti socialistických tiskáren v té době (koneckonců to obdobně je i případ té reprosoustavy a jejich kvalit, posuzovaných s odstupem oněch 45, možná 50 let). Každopádně lepší a čitelnější dokumentace už asi nebude ... .
Se zpracováním grafických souborů nemám zkušenosti - proto to taky teď dopadlo, jak to dopadlo. Není - li to nějak tajné, poprosím o nakopnutí, jak lze ty skeny dostat do rozumně velkého pdf souboru - pokud by to bylo v mých možnostech, pokusil bych se o to při zpracování dalších skenů.

[grrrrrrrr]

Za me je lepsi vetsi sken ve vyssim rozliseni. Precijen 150MB je v dnesni dobe uz v pohode. Doba dialupu je uz ta tam.

[Crifodo]

dokumentaci ARS 651 tiskli profíci (Moravské tiskařské závody, provoz 26, Valašské Meziříčí), otázka je, z jakých podkladů. Je to odhadem tak z roku 1976, takže je nejspíš třeba vzít v potaz i možnosti socialistických tiskáren

Jedno i druhé. Tiskárna byla limitovaná papírem, kvalitním hlazeným se neplýtvalo na malonákladové technické publikace. Pokud jde o podklady, nejspíš celou dokumentaci připravil výrobní závod, textovou část napsali na "lepším" psacím stroji, podle neproporcionálního písma. Schémata od kresličky na plachtě A3 nebo A2 zmenšili a tím písmenka šablonkou 2,5 mm u součástek dostala na prdel.
Na nekvalitní papír ukazuje i brutálně hrubý rastr u fotografií jak z Rudého Práva. Pořád je to ale lepší než knihy z 50. let, kde se reprodukce z autotypických štočků ani nevyskytujou, patrně pro nedostatek materiálů. Takže všechny fotky jsou překreslovány do pérovek, což třeba v publikaci o televizi a televizních normách vypadá srandovně.
Co s tím, těžká rada.
U toho menšího manuálu by určitě stačilo pro strany 1-6 redukovat bitovou hloubku a odstranit tu chlupatou strukturu papíru, která nenese žádnou informaci a naopak přikládá ty megabajty.
U schémat takto zmenšených by to chtělo spíš naopak.
Aby nebylo všechno jen na předpočítačovou dobu, stejný problém (obrovské symboly, směšně malé popisky) mají i některé Orcady nebo kýho editory schémat. Na obrazovce se zoomem dobrý, tisknout na A4 nemožný.

[Hill]

... Se zpracováním grafických souborů nemám zkušenosti - proto to taky teď dopadlo, jak to dopadlo. Není - li to nějak tajné, poprosím o nakopnutí, jak lze ty skeny dostat do rozumně velkého pdf souboru - pokud by to bylo v mých možnostech, pokusil bych se o to při zpracování dalších skenů.

Ono je to, Miloši tak: sken z mizerné předlohy (hlavně s nevyváženými velikostmi písma a symbolů, jak píše Ivo) se už dá vylepšit a zčitelnit málokdy, leda překreslit. Přesto to neznamená, že by se musela překreslovat vždycky.
Jak zmenšovat naskenovaná schémata, aby výsledek měl co nejmenší objem dat, na to se dá na netu najít řada návodů, bohužel pro freeware jich je zoufale málo. A pořizovat si drahý software pro občasnou prezentaci skenu, to se obvykle nevyplatí.
Zkusím dát dohromady návod, jak to udělat pomocí programů IrfanView, MS Paint (Malování) a PDF Creator a vyvěsím ho tady. On totiž sken přímo do formátu PDF obvykle obsahuje naprostou většinu zbytečných informací, třeba o struktuře papíru, na němž je předloha vytištěná. Ale na to budu potřebovat nějakou tu hodinku času, abych si s tím pár večerů pohrál.
Buď na to založíme samostatné téma, nebo se po letech pokusím vložit článek, snad jsem ještě nezapomněl, jak na to.

[Crifodo]

No a taky je pravda, že pokud v téhle sekci vlákna o nečitelným schématu 10 lidí něco napíše, dalších 50 několikrát přečte, máme hned aspoň 30 člověkohodin, ve kterých by jeden z nich měl překresleno a přepsáno možná třikrát...

[AdamVarga]

Eh, znova túto tému vyťahujem . Naposledy som to "uzavrel tou mojouschémou, ktorú sa mi nakoniec nechcelo vyrábať. Ale potom čo som môjmu zvukárovy dotiahol ARS944 do controll roomy a nechal som mu tam môj zosík tak ich preferoval nad všetkým ostatným čo tam máme (nie nemáme tam monitory za tisíce eur, na to proste nieje budget) Tvrdil mi že ho
neunavujú tak ako HS7 čo ma celkom prekvapilo ale dáva to aj zmysel. Na editovanie tie bedne sú ideálne, nepracuje sa s frekvenčným obsahom skladby iba sa to seká do clicku, ale upozornil som ho že na mix na tom sakra treba dávať pozor a overovať sa na iných zariadeniach čo má k dispoziícií. Pre toto som práve začal znova investovať svoj čas a energiu do prerábky existujúcich 651 čo vlastním.

Tak podmaz skončil, všetci ste si hodili kameňom ako je nemožné aby 944 zneli fajn, teraz trocha k veci

V podstate som kompletne prerobil celí zes okrem teda koncáku. Stále chcem použit pôvodné KU605, to je nemenné.

Chcel som použiť bežne dostupné tranzistory takže zasa klasika BC547C 557C BD140-16 BD139-16 a urobiť z toho najrýchlejší zes ako je ľudsky možné ale ešte s rezervou aby to nespôsobovalo problémy. A skončil som nejak tak ako je pripnutá schéma.

V podstate sa nejedná o žiadnu raketovú fyziku. Stále je to jednoduchý zosík.

Q3 namontovaný na chladič

Áno som si vedomí že zmena napájacieho napätia mi zmení aj prúd emitorov diferákov. zatiaľ si predstavme že je tam nejaké zariadenie ktoré udržiava stály prúd je jedno čo to je zač napájacie napätie(Jfet alebo depletion mosfet....). Mojim cieľom bolo hlavne že ak keď už sa má pohnúť prúd emitorov niekam, aby sa to pohlo spoločne či už nahrievaním zmenou napájacieho napätia je to jedno. Doplnil som aj nejakú triviálnu zábranu proti saturácií atď..

V simulátore sa to chová slubne, kompenzované je to s rezervou no už len uvidíme či tá rezerva stačí alebo sa to celé rozpadne v realite.

[TheLastUnicorn]

ARS944 a ani nič ostatné s koaxiálnou kombináciou ARO66x + ARV160(5) nebude z princípu nikdy hrať dobre. Prečo? Jednoducho preto, že streďák je príliš veľký a výškač príliš malý. V osi bude síce všetko fajn, ale mimo os vznikne medzi 2 a 5kHz prepad. Pričom čím väčší uhol od osi, tým hlbšia diera. Toto sa samozrejme automaticky premietne do celkového vyžiareného výkonu. V mrtvej komore, kde nepočúvame odrazy, ale len priamy zvuk z osi sútavy to samozrejme vadiť nebude. No v klasickej miestnosti máme problém. Všetky frekvencie medzi 2 a 5 kHz budú utlmené a tým pádom sústava znie veľmi tupo a bez detailov.
On ten ARO66x ide teda v osi pekne do 10kHz...no mimo os začína od 1,6kHz smerovať a od 2kHz už smeruje výrazne.
ARV160(165) je nutné deliť kvôli jeho FS a skresleniu nad 3,5kHz.
Už pri pohľade na tieto informácie je zrejmé, že optimálne delenie streďáku je medzi 1,5-2kHz a výškača nad 3,5kHz. Tým pádom tieto dva reproduktory nie je možné rozumne nadviazať bez toho, aby sme vo vyžarovacom diagrame nemali mimo os dieru. Navyše pri všetkých týchto tesláckych sústavách je delenie veľmi vysoko - ak si dobre pamätám, tak 5-6kHz.
Osobne som vlastnil jak ARS944, tak ARS844...ten tupý zvuk je úplne evidentný a okamžite praští do uší. Ona tá sústava tým pádom neunavuje, ale vo zvuku chýba dosť informácii. ARS844 sme mali aj na posluchovke myslím pred dvoma rokmi a nenájde sa nikto, kto by to nepotvrdil. Skrátka, obrovský streďák a malá výška s vysokou FS je kombinácia na figu a nič moc sa s tým nedá robiť. To už ďaleko lepšie fungujú kombinácie ako ARE467 + ARV161 apod., kde je možné reproduktory aspoň korektne nadviazať.

[AdamVarga]

Vzhľadom na to že v štúdiu za pultom sa sedí iba v jednej polohe smerovost ako taká vôbec nespôsobí žiadne problémy ak teda o nich uživateľ vie.

Refrakcie nad 2-3kHz by som riešil ako dosť nežiadúce takže fámi okolo ppsluchu z odrazov tu nebudem riešiť pretože hudbu nepočúvame z vedlajšej miestnosti.

Oblast v ktorej sa reprpduktory zdali hrať "menej unavujúco" bola práve 5-6kHz. Všetko mimo sa zdá byť fajn, avšak nemierom som na ti merací mikrofón (zatiaľ) a ani miestnosť nemám úplne zmeranú.

Tá smerovosť toho širokáča by som nebral tak tragicky. V mnoha štúdiách je miestnost na mix tak vytlmená a velká že refrakcie nad 2kHz sú zanedbateľné. Pri mixe a ekvalizovaní ide hlavne o správne vyplnenie frekvenčného spektra rôznymy nástrojmi aby sa medzi sebou nebili a nespôsobovali hrb ktorý znie extrémne rušivo a nikdy sa to nerobí iba na jednom páre repro pretože uživateľ nemusí práve mať Yamahy HS7 alebo Tesly ARS944. A už vonkoncom odpadá že by niekto mal neumany za 8 tisíc eur KUS na bežné počúvanie. Čo môze zniet dobre na super bedniach, dozaista bude znieť na hovno na bežnej spotrebke alebo extrémne rušivo. A treba si hlavne uvedomiť že naj dôležitejšia casť hudby je kompatibilita. Tak vzniká populárna hudba, ktorá znie obstojne v aute v rádiu, dobre doma na lepších bedniach, fajn na zostave vysokej úrovni. Ak by som sa zameral na jednu skupinu ludí s perfektným aparátom na niektorých sluchatkách by to bolo nepočúvateľné a to by teda zaeučilo že to nikdo nechce počúvať.

Jedine keby robím sa jazzom v takom prípade si viem predstaviť že priemerný poslucháč bude mať niečo lepšie, alebo klasickú hudbu, ale zvučenie klasickej hudby a teda sále je samé o sebe čierna mágia.Aj v takom prípade je dôležité si ti vypočuť na JBLGO a overiť či to nieje nepočúvateľné..

Naša produkcia:
https://youtu.be/BtXl1xPPASI

[ransom]

Hudba zajímavá.
Ta nahrávka má takový divný zvuk na vyšších středech, hlavně činely zní jako když se trhá plátno. Celkový zvukový dojem... Jako u starých samizdatových nahrávek pořizovaných v obýváku dvěma mikrofony na kazetu.
Nic co bych chtěl slyšet znovu, a přitom to není samotnou hudbou. Naopak - dobrá nahrávka zaujme i u muziky, o kterou bych jinak vůbec nezavadil.
Jakože ano, dnes se hromadně produkují zvukové nedodělky, protože "to stejně nikdo nepozná". Právě tak jako mizerné potraviny a aušusová elektronika. Posluchač je blbec, stejně bude hrát na nějaký pártybox nebo pecky do uší, že ano. Takže většina současné hudební produkce, i od slovutných kapel a vydavatelsví, jsou neposlouchatelné hrůzy s unavujícím zvukem.

Pokud máš bedny jenom na konzumaci muziky, tak není až takové neštěstí, když zvuk přibarvují. Ale zvukař při mixu musí zatraceně dobře slyšet, co vytvořil. Tam se na žádné kompromisy hrát nesmí. Cokoli bedny zatají, bude přidávat a cokoli si bedny vymyslí, bude potlačovat. Rozdíl mezi dobrou a špatnou nahrávkou je v nepatrných detailech.

ARS všech typů jsem slyšel mnohokrát. Je to krásný kus historie, ale ani ty nejlepší (ARS840/844) bych opravdu poslouchal nechtěl z jiných než studijních důvodů. Nehrají dobře. Což si naplno člověk uvědomí až když vedle nich postaví něco lepšího a přepíná - co všechno najednou zmizí, a co rušivého se najednou ozve. Podle toho se muzika nikdy dobře nevytvoří. Je jedno, jestli jazz nebo taneční duc-duc.

Je to stejné jako s grafikou. Není problém pustit si film nebo prohlídnout fotky na běžném monitoru. Ale grafik nikdy nemůže tvořit na monitoru se špatným podáním barev. Protože by vytvořil zmetek.
Já vím, "on to stejně skoro nikdo nepozná". Není to pohrdání spotřebitelem?

V tomto:

Čo môze zniet dobre na super bedniach, dozaista bude znieť na hovno na bežnej spotrebke alebo extrémne rušivo. A treba si hlavne uvedomiť že naj dôležitejšia casť hudby je kompatibilita. Tak vzniká populárna hudba, ktorá znie obstojne v aute v rádiu, dobre doma na lepších bedniach, fajn na zostave vysokej úrovni. Ak by som sa zameral na jednu skupinu ludí s perfektným aparátom na niektorých sluchatkách by to bolo nepočúvateľné a to by teda zaeučilo že to nikdo nechce počúvať.

jsi ale zcela mimo. Je to nesmysl.

Ty nejlepší nahrávky (třeba Boba Ludwiga nebo Alana Parsonse) byly vytvořené pro špičkový poslech a zároveň kontrolované třeba na autorádiu. Právě proto, aby nebyl ošizen nikdo. Je radost si je dnes poslechnout - jak na domácím Hifi, tak klidně na bluetooth repráku. Co navrhuješ, je stejný přístup jako inkluze ve školách - všecky snížit na úroveň těch nejblbějších.

Ve skutečnosti to je totiž právě naopak. Na aušusovém aparátu špatnou nahrávku od dobré bez cvičeného ucha prakticky nerozeznáš. Nemáš jak. Takže dobrou nahrávkou neošidíš nikoho. Bude hrát dobře na čemkoli.
Špatnou nahrávku ale nikdo s jen trochu lepším vybavením (nemusí to být highend za statisíce) poslouchat nebude.

[TheLastUnicorn]

AdamVarga: Na Tvojom mieste by som tú hromadu totálnych nezmyslov radšej zmazal, pretože o niekoľko rokov (ak náhodou prenikneš lepšie do tajov akustiky) sa za ňu budeš hanbiť.
Ja Ti tu nebudem dávať školenie. Nemám rozhodne potrebu školiť príliš sebavedomých mladých chlapcov s čerstvým diplomom. Okrem toho, ukázaná platí. Môžeš napríklad priniesť ARS951 na nejakú posluchovku, postaviť to tam vedľa nejakých lowcostových DIY projektov a všetkých presvedčiť, že ľudia ako Earl Geddes, Floyd Toole, Kimmo Saunisto atď. sa tak veľmi mýlia...
Ja kľudne postavím jednoduché trojpásmo z najdostupnejších možných a vyhovujúcich Tesla meničov, urobím výhybku podľa súčasnej metodiky a môžme porovnávať. Garantujem Ti, že si s ARS951 utrú r.ť. Natoľko som zase sebavedomý ja...
P.S. zvuková ukážka fajn - po umeleckej stránke. Po technickej nič moc. Pre istotu som sadol do mojej W204 s Harman-Kardon soundsystémom a nehralo to moc dobre ani tam. To len aby som sa uistil, či to náhodou nebolo mixované pre autorádiá. Či tými autorádiami bol myslený nejaký základ v Hyundai i20? (majitelia hyundaiov i20 prepáčia)