Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

DukeNuke píše:Mě zaujalo tohle z vyjádření námořního důstojníka Cowleyho:

Čas potřebný k úplnému zhroucení je asi jedna milisekunda nebo jedna tisícina sekundy.

Jaký asi tak je rozdíl mezi milisekundou a tisícinou sekundy? Nějak na to nemůžu přijít.

Jmenuje se Corley a lepší překlad “one-thousandth of a second, or one millisecond” by byl “tisícina sekundy neboli milisekunda” (ta čárka tam má význam).

To je zřejmě ve smyslu "neboli", "jinými slovy" apod.

Nehledej v tom hnidy a buď rád, že přes dnešní novináře projde něco alespoň trochu smysluplného.

Jsem fascinován tím, jaké hovadiny dokážou někteří vyplodit na TECHNICKÉM fóru. Nebo jsem snad zabloudil na e-mimino?

Mně už dlouho vrtá hlavou jaký časový úsek je označen výrazem "několik zlomků vteřiny".

dvorak píše:Nezapomínejme ale na Pascalův zákon - po té implozi, trvající tisíciny sekundy, se tlaky vyrovnaly a zbytky ponorky i těl dopadly volně na dno oceánu. Ostatně i samotný Titanic spočívá na dně prakticky "v původním stavu" i přesto, že jsou zde tak veliké hydrostatické tlaky..

Jenomže Titanic měl čas na vyrovnání tlaků = šel do vody rozlomenej za třetím komínem, takže rozhodně nebyl hermetickej - a jeho přepážky nebyly stavěný ani na desetinový tlaky, takže pokud v něm někde bylo něco (nejaká prostora) uzavřenýho, prolomilo se to s daleko menší mírou destrukce už během potápění v daleko menší hloubce než u dna. On ten TITAN taky podle všeho neřachnul až u dna, k Titaniku mu ten ponor měl trvat asi 3-3,5 hodiny - a podle špionážních hydrofonů řachnul někdy po hodině a 3/4 = takže cca v půlce cesty, tudíž někde kolem 6000-6300 fítů hloubky (1800-1900 metrů), jenomže to byla jedna skořápka - BUM a hotovo, zatímco Titanic tím, že měl odolnější plášť než přepážky a byl ve 3/4 dýlky přelomenej, tak to prolamování dutin probíhalo postupně od zádi k přídi VNITŘKEM a destrukce se neprojevovala na povrchu. A hlavně - při každým prolomení dveří do kajuty, chodby nebo skladiště se nesrovnávaly tak vysoký rozdíly tlaků, takže prostě následky nebyly tolik destruktivní. V tomhle případě platí čím větší rozdíl tlaků, tím rychlejší a destruktivnější imploze je.

Takhle nějak to vypadá. Pro ty co nechtějí sledovat celé, tak skočte skoro na konec.

https://www.youtube.com/watch?v=8tW4zfTeJqM

Přesně tak, jde o rozdíl tlaku. Když bys hodil do oceánu otevřenou láhev, tak nekřapne. Kdybys ji celou naplnil vodou a zavřel, tek nekřapne taky, protože kapalina je nestlačitelná. Ovšem kdybys ji zavřel a uvnitř bylo cokoli stlačitelného, tak křapne. Do Titanicu tekla voda kudy jen mohla (proto se taky potopil), a proto nekřapnul.
Ostatně nestlačitelnosti kapalin využil i batyskaf trieste - po odhození závaží ho nahoru vytáhl plovák naplněný benzínem - nestlačitelná kapalina a výrazně lehčí než voda.

Kapaliny jsou nestlačitelný jenom teoreticky. Neboli - vždycky je kapalina o nějaký malý % stlačitelná. V hloubce, ve který leží Titanic, stačí stlačitelnost kapaliny na to, aby vnější tlak vody u láhví vína zastrčil špunty až dovnitř ... Plovák Trieste a dalších soudobejch batyskafů (třeba i dalšího, Piccardova S.N.C.F.) byl zespoda normálně otevřenej do moře stejně, jako je zdola otevřenej obal horkovzdušnýho balónu - tlaky byly vyrovnaný.

DukeNuke píše:Když bys hodil do oceánu otevřenou láhev, tak nekřapne. Kdybys ji celou naplnil vodou a zavřel, tek nekřapne taky, protože kapalina je nestlačitelná.

To je tradované klišé, ale pomýlené. Běžná skleněná láhev, dokonale naplněná vodou a pak hermeticky uzavřená, hloubku 4 km nepřežije (šacuji ji tak na 0,5-1 km). Půllitrovou pivní láhev o 10 ml nestlačíš. Voda je nikoli nestlačitelná, nýbrž obtížně stlačitelná. I ten benzín. Vzpomínám, že jsem v mládí viděl fotku batyskafu Trieste po vynoření - plovák byl slušně pomačkaný.

S naplněnejma láhvema v moři mám zajímavou příhodu. Kámoši na začátku tohoto století jezdili do UK se potápět na vraky lodí z 2.W.W. Na jednom vraku v cca 70 metrech hloubky našli polorozpadlou dřevenou bedýnku a v ní 3 flašky s hrdlem zalitým voskem. Jednu načali a byla slaná, druhá byla netknutá a byla to whisky. Tak ji vychlastali. Když potom v přístavu vyhazovali prázdný flašky, dozvěděli se, že to byla Glenlivet někdy z třicátých let. Tu třetí flašku prodali v zástavárně za 8 000 liber. A ani nikdo nezkoumal, jestli byla netknutá. Kolik měla konečnou cenu se nikdy nedozvěděli.

Nevím jestli to je v Anglii, nebo ve Frankrajchu, ale existuje společnost, která kupuje na trhu normální alkohol a ukládá ho "zrát" do moře, normálně někam do hloubek kolem 40-50m - údajně rok ponoření do takový hloubky vydá za 3 roky zrání ve sklepě. Nevím, nepil jsem ...

Celeron píše:S naplněnejma láhvema v moři mám zajímavou příhodu. Kámoši na začátku tohoto století jezdili do UK se potápět na vraky lodí z 2.W.W. Na jednom vraku v cca 70 metrech hloubky našli polorozpadlou dřevenou bedýnku a v ní 3 flašky s hrdlem zalitým voskem. Jednu načali a byla slaná, druhá byla netknutá a byla to whisky. Tak ji vychlastali. Když potom v přístavu vyhazovali prázdný flašky, dozvěděli se, že to byla Glenlivet někdy z třicátých let. Tu třetí flašku prodali v zástavárně za 8 000 liber. A ani nikdo nezkoumal, jestli byla netknutá. Kolik měla konečnou cenu se nikdy nedozvěděli.

Ještě že to nedopadlo jako v Simpsonových, když přebírali Vočkův bar - "Úůů, ta whisky je 50 let stará! Tu musím okamžitě vylít!"

OK, ideální kapalina je nestlačitelná...
Šlo mi o princip - proč nekřapnul titanic.. Mimochodem, měli byste se domluvit. Jeden tu tvrdí, že plovák byl zespodu otevřený, aby se vyrovnaly tlaky - v tom případě by se neměl deformovat, což tvrdí druhý, že to viděl.
Co se týče těch lahví, i zde je vinařství, které vyrábí šumivé víno a flašky potápí na dno vranovské přehrady. I když tam to docela dává smysl, bo kvasný proces probíhá v lahvích, tudíž vyšší tlak v okolí není na závadu.
Jinak co se týče destilátů, tak jestli je lahev v moři, či nikoli nemá vliv. Stočením do lahve proces zrání destilátu končí - už nemá co odkud brát.

Já myslím, že když tu flašku potopíš na karibské pláži, kde se koupou nahaté mulatky, určitě pak bude ta kořalka lepší, než když ji necháš někde u nás na vsi ve sklepě, kde kolem ní budou nanejvýš běhat potkani.

pepik9: o tom, že se taková dederonská ponorka bude umět potopit, bych nepochyboval. U vynoření bych si už tak jistý nebyl.