Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

V návodu je u toho napsáno Vyrovnávací nádrž a ono je to správně Anuloid

S těma teplotama mi to není úplně jasný, protože když je zablokovaná zpátečka okruhu (uzavřený všechny tělesa, nebo nejde oběhové čerpadlo), tak jede to čerpadlo dokolečka a když má výstupní teplotu 65C, tak tu si pak pouští do zpátečky.

Ale jinak jsem ten HVDT pochopil i proč se tam dává, ale asi to udělám jinak s fitinkama

Pokud jsou uzavřený všecky tělesa, tak ten první Grunfos honí vodu z tepelka jen přes anuloid a pokud teplota na vstupu tepelka u mě doleze na 48°, tak se vypne tepelko aby dál nestoupal tlak chladiva a nevypla přetlaková ochrana. Pak by spadlo tepelko do poruchy a musel bys to ručně znova nahodit.
No a pokud topíš tepelkem a předimenzovaným elektrokotlem příliš zvýšíš teplotu stoupačky, tak se ti začne vracečkou vracet moc teplá voda. Chvíli to zvládá anuloid směšovat ale pak tepelko vypne na moc velkou vstupní teplotu.
Takže je dobrý si udělat řízení bivalence podle venkovní teploty na 2 - 3 stupně a ke každýmu stupni bivalence přiřadit jen takovej výkon tělesa v elektrokotli, co k té venkovní teplotě doplní ztrátu účinnosti tepelka. Takže ten anuloid nebo vyrovnávací nádrž je taková vopičárna, co zastává spoustu věcí, o který se vůbec nemusíš za provozu starat.
Samozřejmě se bavíme o systému vzduch-voda. U hlína-voda je to všecko jinak.

Na to ale nepotřebuju "Anuloid" za 5kkč, ale stačí mi zařadit před el. kotel do potrubí dvě T-čka a do nich připojit termočerpadlo.
Kotel bude nastavenej na 40C a pojede jen čerpadlo, monoblok bude nastavenej na 50C a bivalenci má v sobě.

No když myslíš. Tohle funguje na většině instalací PZP bez nádrže čtvrt století. Byli tací, kteří si to udělali bez anuloidu a pak zaplakali.
Co může stát 5 tisíc na železný rouře fí 80-110 mm dlouhý 60 cm, který se zavíkují konce a navaří se na ní čtyři mufny? To má topenář spíchnutý za hodinu.

Nesmíš žít ve fikci, že to tak být musí

Ty dvě T-čka na potrubí udělají to samé, u toho tepelného čerpadla jde jen o to, aby nebyla zablokovaná zpátečka, aby tam byl vždy zajištěný nějaký průtok.

A to se řeší tak, že tam máš dva okruhy, které sdílejí ten HVDT, který může vypadat jakkoliv, i jako dvě Téčka spojené hadicí (stejně tam potřebuju pružný element).

Prostě vyhodím tu 0,5m hadici co tam teď mám, dám tam nahoru a dolu 1" Tčka, ze strany bude výstup pro tepelku a spojím to kratší hadicí. Do zpátečky tepelky přidám ještě jeden mag. odlučovač a je to.

Teď musím změřit, co budu potřebovat za materiál a nechám si tu ideu pohanět nějakým kotelníkem

https://www.triton-drabek.cz/cerpadla-a ... m-1000-mm/

"Kotelna" je jen výklenek 80 širokej 60 hlubokej.
Vpravo je venkovní zeď za kterou bude to čerpadlo.

A teď koukám, že je tam možná vyvedenej a zaslepenej rozvod teplé vody v koupelně, to mě zajímá, to by tam mohl být nějakej malej výměníček v cirkulaci té tepelky
Jen v koupelně, jinak jsou všude jen průtokáče a studená.

Takhle to mám v kotelně já. Za chvíli tomu bude 30 let.

K tepelce budu muset prorazit díru ve zdi na 1" trubky-hadice a el přívod.
Udělali byste jednu větší, nebo dvě menší, jen na průměr hadice ?
Tu elektriku můžu táhnout souběžně s tou hadicí jednou dírou ?
Venkovní zeď je 40cm YTONG

https://www.lapa.cz/LG-Therma-V-Monoblo ... escription

Záleží jaké máš Vašku možnosti pro udělání těch děr, a hlavně jak tlustá je ta zeď a z jakého materiálu. Lze použít i jádrové vrtání, to je fajnová věcička...
Každopádně díry, i když bude jen pro jednu trubku musíš udělat o dost větší i na izolaci potrubí.

Já doma u rodičů nyní v létě pro instalaci tepelka udělal díru v kamenné zdi do sklepa raději vééélikou. Prošly tam sólo dvě trubky k tepelku s izolací síly 20mm, a přitom ještě každá zvlášť strčená v červenočerné elektrochráničce 63mm. Dále si tam jejich firemní elektrikář natáhl svoji tlustou chráničku na několik kabelů do tepelka, a po jejich odchodu jsem tam ještě přidal další červenočernou elektrochráničku 63mm a ještě jsem tudy prostrčil odpadní trubku 32mm pro odvod kondenzátu do kanalizace. Až pak se zazdívalo

Vašek

Naivně jsem plánoval, že tam udělám dvě díry vrtákem na krabice
https://www.net-market.cz/pictures/prod ... 603839.jpg

Do Ytongu jsem použil na vrtání Extol sadu,je to při 40cm trochu delší zábava,výsledek ok

danhard píše:Naivně jsem plánoval, že tam udělám dvě díry vrtákem na krabice
https://www.net-market.cz/pictures/prod ... 603839.jpg

Proč naivně?

Do Ytongu naprosto bez problémů, jen si k tomu dokup delší stopku.

Dimenzování průměru a počtu děr vol až dle definitivní situace. Předtím si udělej vodicí díru malého průměru skrz, dlouhých PRCáckých vidiáků za pár korun na toto zcela vyhovujících je na trhu dostatek.

Korunkou vrtej pochopitelně z obou stran, aby se to nevyvalilo. Bez příklepu, Ytong se prostě řeže, není potřeba do něj mlátit (spíš je to škodlivé, protože může nečekaně prasknout).

Jinak jsou i půjčovny nářadí (včetně vrtáků nejrůznějšího typu). Když je to jednorázová akce, nemusíš to kupovat.

Rekonstruuju barák z velké části vlastníma rukama přes 10 let (snad už bude v dohledné době hotovo), takže o problému něco málo vím...

Tak jsem to myslel, nejdřív předvrtat skrz, abych to měl rovně a tefil se proti sobě, zevnitř mám málo místa, tak tam jen, jednu, dvě misky, pak zvenku pomalu hloubit a když bude miska na doraz, tak to kuželem rozlomit.
YTONG se řeže pilou na dřevo, tam problém nevidím, spíš to nechce násilí, klidně pomalu na nízký točky ukrajovat.

JirkaZ píše:Jinak jsou i půjčovny nářadí (včetně vrtáků nejrůznějšího typu). Když je to jednorázová akce, nemusíš to kupovat.

Těma jádrovejma vrtákama jsem se něco navrtal. Chce to v půjčovně zkonzultovat, jestli na konkrétní průměr a dýlku toho vrtáku a matroše zdi se dá vrtačka udržet v ruce a nebo je lepší si půjčit i vrtací stojan a nebo aspoň držák na zeď. Třeba průměr 160 mm, délka 300mm do kinskýho bloků Kintherm nebo Porotherm je na zlámání hnát. To už neudrží ani dva.

Proto jsem chtěl dvě menší díry, už jsem slabý jako dítě

Pochybuji že tam má Vašek Itong. Takže to bude buď na jádrové vrtání, to projede i kamennou zeď, nebo na bourací kladivo a jednu velkou díru, ta se pak dobře zazdívá. Do cihelné zdi je možné použít systém odvrtávání po kružnici pomocí slabších vrtáků do zdi, třeba ty z Lídlu dobře vyhoví. Také jsme tak jednu díru o průměru cca 10cm ve sklepě skrz zeď 50cm tlustou z plných pálených cihel takto bez problémů udělali.
Jinak si z Vás Vašek dělá už dlouho srandu, tak ho neberte moc vážně
Ale mohl by už konečně prozradit z čeho má tu zeď, ať se zbytečně nesnažíte mu radit postupy na různé zdicí materiály.

Vašek