Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Andrea píše:Tak to byla malá odbočka od hodin s digitrony k přeštípávání červeného nebo modrého drátku

spíš reminiscence k době, kdy měl svůj obsah pojem "poctivost řemesla", případně "krása řemesla".
Na těch přeadresovaných logikách a transmutacích je hezká jejich funkčnost a zdánlivá výhodnost jen do doby, než nad nima ztratíš kontrolu a některá (malá) část systému se sesype. Pak jsi v hajzlu natvrdo, zatímco s řešením blízko obecnému řádu máš dost velkou šanci.
Ale máš pravdu, s vyvázáním kabelového svazku různobarevných drátků k paticím digitronů to už souvisí okrajově

Ok nechajme to tak racej Musim uznat ze mate pravdu s tym ucenim sa a jednoduchostou opravy. To mate pravdu. Ale aj tak niekomu -a aj mne- vyhovuje procak. Viac sa k tejto debate racej nepridavam Neni co riesit Nekto je za to niekto za nieco ine.

Možná by se daly oba tábory sblížit použitím programovatelného pole. To je také flexibilní jako procesor a zároveň se dá dělat návrh na úrovni hradel a jiných prvků třeba z řady 74.

Martin z KE píše:Ok nechajme to tak racej Musim uznat ze mate pravdu s tym ucenim sa a jednoduchostou opravy. To mate pravdu. Ale aj tak niekomu -a aj mne- vyhovuje procak. Viac sa k tejto debate racej nepridavam Neni co riesit Nekto je za to niekto za nieco ine.

Ano - na stavbu a nastavení je to jednodušší - protože to nejdůležitější neboli samotný algoritmus už za Tebe vymyslel a naprogramoval někdo jiný - Ty si jen jeho práci nahraješ do "kafemlejnku", který poběží sám bez Tvé aktivní spoluúčasti - ať žije lidová tvořivost...

Andreo - pokud ke konstrukci někdo vymyslí a dodává soft, který stačí jenom nahrát do nějaké paměti, už to není stavba, ale bezduché osazování desek jako u toho rejžoviště. Což bys speciálně Ty jako pedagog měla uznávat nejvíc.

Crifodo píše:natahat propoje od logiky k displeji jak mi to vyšlo protože jsem líný dát tomu řád nebo je ten šlendrián levnější, a pak dotvářet přeskáčkové tabulky...
myslím že tohle je přesně metoda, díky které narostl operační systém jistého hegemona výkonem 100x a hardwarově 100.000x.
V případě, že někdo pak dostane takový výrobek nedokumentovaný, je jediná rozumná cesta takový výrobek zahodit.
V případě, že takové řešení dostaneš v krizové situaci a musíš v minutách improvizovat, s velkou pravděpodobností uhoříš, utopíš se, udusíš se, protože takové řešení je netransparentní a vyžaduje hodiny nebo dny na dešifrování.

Obávám se, že toto není zrovna nejpříhodnější příklad. Dost totiž pochybuju, že zmiňovaný operační systém narostl kvůli tomu, že někdo něco přehazoval na desce počítače. Spíš asi narostl, protože tam máme tolik volovin, které "musíme k životu nezbytně mít".
Kdyby se program v hodinách zdvojnásobil, protože by ty hodiny mohly po připojení speciálního přípravku vážit kamióny, pak by to byla samozřejmě blbost.
V daném případě to pouze vyznívá jako snaha zdůvodnit proč u digitronů nesmí být procesor. (I když nám zjednoduší život i práci).

P.S. A pokud člověk opravdu programuje mikropočítače, užije si logického myšlení a logiky možná víc, než když zapojoval hradla. Tam si spíše hrál s časem a nanosekundama.

Crifodo píše:natahat propoje od logiky k displeji jak mi to vyšlo protože jsem líný dát tomu řád nebo je ten šlendrián levnější, a pak dotvářet přeskáčkové tabulky...
myslím že tohle je přesně metoda, díky které narostl operační systém jistého hegemona výkonem 100x a hardwarově 100.000x.
V případě, že někdo pak dostane takový výrobek nedokumentovaný, je jediná rozumná cesta takový výrobek zahodit.
V případě, že takové řešení dostaneš v krizové situaci a musíš v minutách improvizovat, s velkou pravděpodobností uhoříš, utopíš se, udusíš se, protože takové řešení je netransparentní a vyžaduje hodiny nebo dny na dešifrování.

Presne tak. Kedze obcas opravujem PC zakladne dosky, tak viem, ze VZDY je tam vsetko zapojene 1:1. Ziadny vyrobca si nedovoli prehadzovat napr. adresne alebo datove bity na pamatovych slotoch, "aby mu to lepsie vyslo". Pri takom zlozitom plosaku by to bola samovrazda (uz len kvoli tomu, ze korektne zapojena zbernica sa nakresli v scheme ako jedna ciara). Ked nieco nevychadza, tak sa pouzije ina vrstva alebo nulovy odpor.

ST78 píše:... V daném případě to pouze vyznívá jako snaha zdůvodnit proč u digitronů nesmí být procesor. (I když nám zjednoduší život i práci).

P.S. A pokud člověk opravdu programuje mikropočítače, užije si logického myšlení a logiky možná víc, než když zapojoval hradla. Tam si spíše hrál s časem a nanosekundama.

Chci vidět, jak ten program uděláš a do procesoru nahraješ bez PC a jak ho kdokoliv bez znalosti programování bude jen se schématem schopný opravit. A věř mi - takových lidí, co neumějí programovat PIC/AVR je hodně - řekl bych drtivá většina z těch, co kdy v životě byť jen přičuchli k elektronice.

EKKAR píše:Andreo - pokud ke konstrukci někdo vymyslí a dodává soft, který stačí jenom nahrát do nějaké paměti, už to není stavba, ale bezduché osazování desek jako u toho rejžoviště. Což bys speciálně Ty jako pedagog měla uznávat nejvíc.

Pokud to někdo chce jenom mít a mít to rychle, tak si to stáhne z netu naleje do procáku a je happy. Pokud si někdo chce užít ten vývoj a jenom to opajcnout by ho neuspokojilo, udělá si svůj program nebo si dokonce navrhne svoji desku, svoje schéma.
Řídicí jednotku v autě sis taky určitě neprogramoval sám a už určitě né na bastl desce z hrsti HáCéček. Prostě jsi chtěl mít auto, tak sis ho koupil. Někdo chce mít hodiny s digitronama ale nechce strávit čas bastlením podle starého návodu (dostupného stejně jako ten nový) se stovkou součástek, tak si tam dá procesor a pokud nechce ani programovat, stáhne si sw z netu. A někdo si je koupí hotové na Aukru. Proti gustu žádný dišputát.

To je celá řada velmi volně souvisejících problémů.
Buď vyrábím digitronový hodiny jako repliku něčeho stylového, pak tam nic modernějšího než v době digitronů (74 logika) nemá co dělat. už to není stylové ale pasquil.
nebo dělám hodiny s digitronama protože se mi líbí jak vykukujou z plastové krabičky a je toho plný web. Pak si tam klidně můžu narvat mikrořadič nebo obvod z čínského rádiobudíku a za to převodní převodníkový řadič ze 7segmentů na 1 z 10 a celé to pohánět destičkou standby vykuchanou z PC zdroje. Bude to jako když Filip Renč natáčí retro filmy. Pamětníci z toho zvracet nebudou, protože se na to dívat nebudou, frikulíni stejně neví jak vypadala skutečnost.
Když z hradlového pole vydedukuju za všech okolností činnost jako z 74 (cmos 40 atd..) logiky, proč ne. Jinak se jimi nemůžu zabývat jinak než jako konzument.
Ad operační systémy: hlavní příčinu nárůstu nepoměru hw/výkon (užitek) vidím ve ztrátě schopnosti programovat hw na fyzické úrovni a ve zlozvyku používat nástavby nástaveb a knihovny knihoven, rychlé a líné používání náhradních řešení, záplat, opajcovaných věcí nebo složité obcházení licencí a snaha o originálnost kvůli témuž.
Jinak souhlas, původní programování a konstrukce algoritmů je zrovna taková krása jako to vyvazování pravoúhlých forem. Pro člověka, kterého to baví; když to děláš pro obživu a s nechutí, bude obojí otročina.
Pro tvůrčího ducha který se potřebuje realizovat je určitě vác možností, jak originálně něco vytvořit, než náhradní dobastlení časové základny s µP k "starým" zobrazovačům, na webu se dá najít dost extravagantních výmyslů které stylově patří k procesorům víc

EKKARE, obávám se, že není cesty zpět. Je to stejné, jako u jakékoliv jiné elektroniky. Pokud nechceš, aby ti to opravoval někdo jiný, dáš tam speciální zákaznický IO, seškrábneš označení apod. Pokud chceš umožnit zásahy jiných, pak dokumentaci zveřejníš a podrobně popíšeš postup oprav.
Stejné je to i s programy.
1) Když nechceš, aby si v tom lidé hrabali, pak nezveřejníš.
2) V opačném případě uveřejníš i okomentované zdrojáky a pobídneš lid, ať si dělá úpravy sám.
Technické zázemí se skládá z PC (to netřeba komentovat, jinak bychom tu asi takhle nediskutovali) a programátoru. Ten si v současnosti dokáže postavit i amatér s nepříliš vysokými náklady. A pak se mu otevře cesta k další obrovské oblasti, kde může uplatnit svou logiku a učit se...
Ale to je tak ve všem.

Pokud někdo chce hodiny, tak ať je buď dělá tak, jako se to dělalo kdysi, nebo ať je dělá opravdu moderní, třeba s projekčním holografickým displejem. Dělat hodiny s digitrony a řídit je procákem se podle mne rovná stavbě repliky Vikingského drakkaru z laminátu, s dieselem v podpalubí a se satelitní navigací/komunikací živenou solárním panelem - je to prostě SNOBÁRNA.

HOWGH!!

EKKAR: , díky

Crifodo: Ano, s tím nelze než souhlasit

Ekkare zapomnel si rict, ze ty hodiny maji se 74 logikou velky odber
Ty hodiny jsem stavel u hodne krat. Btw ta But11 k regulovani jasu digitronu a katody digitronu jsou spinany mspa42. Vratily se mi jen jednou byla vadna 4060

ST78: myslis ze nejde udelat s cmos zalohovyni ? ono by to šlo i udělat s 74 ale baterka by byla hned v predeli. K čemu potrřebuji mít u digitronových hodin budik, kalendař?

belkvl píše:Ekkare zapomnel si rict, ze ty hodiny maji se 74 logikou velky odber ... K čemu potřebuji mít u digitronových hodin budik, kalendař?

Když se použijí moderní řady HC/HCT, je odběr dostatečně malý, i když je to retro. Notabene ta verze s čítači 4017 taky skoro nic nežere, zvlášť, když při výpadku sítě se automaticky zhasne displej (vypne vn). A budík i kalendář v digitronech jsou na nic, když má kazdý minimálně 1 mobil... Ty staré taky podobné pentličky neměly...

Tj ja myslel starou logiku od Tesly