Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kottek III u Blankytu nepíše, že je antimplozní, datasheet uvádí, že je http://www.shinjo.info/frank/sheets/124/a/A59-12W-2.pdf
Co se týče té synchronizace, dosta často zlobí kondenzátory 1k v obou větvích porovnávače, mají svod. Slenové diody se nahrazovaly diodami KA501.

BLANKYT byl poslední model s implozní obrazovkou (taky měl před ní ochranný kryt - tvarovaný, podle zakřivení stínítka, nikoliv rovný - jako kdysi např. u AMETYSTa, nebo LOTOSa).
DAJANA byl tedy 1. model s antiimlozní obrazovkou (naši ji koupili v lednu 68 - když já byl na vojně) - sloužila našim snad 20 let (pak jsem jim tam dal tuším LAURU - jen vím, že byla se senzory).
Za tu dobu jen několik oprav (mnou provedených) + ta vestavba pevného konvertoru 4956-A-3, o kterém se píše tady. Předtím jsem používal laditelný (typ už si nevzpomenu, jen vím, že to nebyl ten strašnický, ale ten 2. - víc se jich u nás nevyrábělo. Na trhu byly ovšem ještě nějaké z dovozu).
Typy obrazovek jsem taky už dávno z hlavy vypustil (tady se zmiňuju jen o Tesláckých - dovozové už si teprve nepamatuju), ale hádám, že 592 QQ44 bude ta antiimplozní (v Dajaně) a 590 QQ44 implozní (v Blankytu).
Později jsem mnohokrát (do těchto a podobných typů) měnil už novější A61-120W (s úhlopříčkou 61cm) a v bedně ji připasovával (plast. maska ale zůstávala - kupodivu celkem seděla).
Zrovna tak jsem měníval v menších ORAVÁCH (původní 47-ku) za novější A50-120W (úhlopř. 50cm) - tam už to připasování bývalo pracnější a musel jsem pilovat i plast. masku

P.S. Když si vzpomenu, že jsme kdysi vezli v Trabantu-Combi 16ks obrazovek najednou - z Rožnova (od Sedláčka st.) - tak mně to ani nebudete věřit.
3 "kontejnery" (polystyrenové výlisky, pro uložení vždy 4ks obrazovek) s 61-kami: 1 kontejner na střeše - na zahrádce, další 2 vzadu v kufru (bez zadních sedaček), dále 2ks 50-tek ještě někde vzadu a po jedné jsem měl pod nohama (jako spolujezdec) a poslední jsem držel "na klíně". Řidič - kámoš (poměrně dlouhán) měl kolena "až pod bradou", protože sedačky musely být hodně vepředu, abychom to všechno dozadu narvali a zavřeli kufr --- no hororová záležitost
Ale sehnat je v té době (za nižší cenu - jako II. jakost), to už chtělo třeba i slivovici (jako úplatek), nebo jsem mu tam vždy opravoval několik radií (typu SEXTET, apod.), které on v prodejně zase prodával za snížené ceny. Většinou se jednalo se o výrobky vrácené v zár. době, nebo stažené od neplatičů MULTISERVISu (ale to byly spíše telky)
Sám jsem měl od něj svoji 1. "koupenou" telku (ZOBOR) za výrazně nižší cenu (to když jsem se oženil) - předtím jsem míval (ještě jako svobodný) vždycky něco, co jsem si sám "oživil" z vraku (jako 1. jsem měl CARMEN)

Obrazovka u Blankytu je vlastně jenom skleněná baňka, kolem je guma a v rozích úhelníky a to všechno staženo plechovým páskem pomocí šroubu. Celek potom upevněn do skříně, podobně jako třeba u televizorů řady Štandard. Protože je to implozní provedení, tak je v plastové masce před obrazovkou vypouklé bezpečnostní sklo. Dajána/Orava219 apod. mají sice stejnou úhlopříčku, ale neimplozní typ obrazovky, na které je napevno přitmelený kovový rám s upevňovacíma ušima. Takže před obrazovkou žádné sklo není. Původně se do Dajány osazovala 592QQ44, ta A59... je přímý ekvivalent vyráběný později. Pak ještě v Oravě235 je 593QQ44, která umožňovala montáž tím způsobem, že byla trochu "povystrčená" ze skříně. Ta byla samozřejmě taky neimplozního provedení.

A taky vyčistit ten prostor mezi ochr. sklem a stínítkem obrazovky (u BLANKYTa) - zvláště když byla telka v rodině kuřáků - taky pěkný horor.
To musela jít ta báně z bedny ven
Zlatý AMETYST, anebo ten LOTOS - tam se "spustilo" ochr. (lepené) sklo pěkně dolů a prostor vyčištěný za pár minut

u té Dajany mám osazenou obrazovku 592QQ44, které se tam montovaly původně, takže asi bude původní.Na svůj věk je ale poměrně ve slušném stavu - dostatečný jas i kontrast a obraz se nezrcadlí, jak by naznačovalo slabší katodu.Docela se divím, že takto vydržela.Není mi jasné, proč ji předemnou někdo přižhavoval z VN trafa, protože teď jsem to přižhavení zrušil a žhavení té obrazovky vrátil do původního stavu - sériově společně s ostatními elektronkami a obraz je slušný i bez přižhavení.Co mohlo vést dotyčného k tomu, aby obrazovku přižhavil z VN trafa, když má i bez přižhavení poměrně slušný obraz?Žeby mu dosavadní jas a kontrast obrazu nevyhovoval třeba kvůli tomu, že televizi provozoval i ve dne a kvůli tomu mohl být obraz pro něho hůř viditelný?U obrazovek, které nevykazují známky opotřebení, jsem se s přižhavením nesetkal, vždyť ani nebyl důvod ji přižhavovat.

Záleží na tom, kdo to prováděl a hlavně na jeho "(ne)kvalifikaci"
Co už teď chceš vydedukovat - třeba "vyblitý" obraz (slabé lampy na K.V., či OMF) kompenzoval tímto způsobem (přižhavením) i když zřejmě s nevalným výsledkem. Ale pokud tomu rozuměl "jak koza petrželí", tak to řešil třeba takhle -

Ty mně ale připadáš (s tvými otázkami ), že rozjíždíš novou agenturu: "Sí aj nejsi"

Dajana má tavnou pojistku i ve žhavícím obvodu.Jednou jsem tady měl zkrat ve žhavícím řetězci vůči zemi, ale pojistka se nepřepálila.Zkrat se projevoval tak, že žhavily pouze elektronky PL500 a PY88 a navíc žhavily nadměrně.Po odstranění zkratu zase fungoval žhavící obvod normálně.Ta tavná pojistka je tam jako ochrana, pokud by byl třeba zkrat v některé elektronce nebo ve žhavícím vodiči?Jiné typy, např. Marína, nemají žhavící obvod jištěný tavnou pojistkou.Tam to bylo řešené tak, že při zkratu ve žhavícím řetězci odešla síťová pojistka nebo se přerušil termistor ve žhavení?

jugoslávské kanálové voliče se montovaly jenom do Dajany nebo i do podobných typů z té doby, např. do Olivera nebo Oravy 128?

podle mě má ten jugoslávský kanálový volič u Dajany horší citlivost než třeba tranzistorový volič HOPT, který se montoval do Oravy 131 atd.Když se ještě vysílalo analogově, tak u té Oravy 131 jsem naladil čistý obraz i bez antény, u Dajany jsem musel mít kvalitní anténu, abych něco naladil.Nyní tu Dajanu provozuji pomocí DVB-T přijímače a externího modulátoru do I. pásma.V porovnání s ostatníma televizema, které mají tranzistorové kanálové voliče, je zde u Dajany horší kvalita obrazu - je lehce zašumělý, jako kdyby to byl tehdejší analog z antény, ale je poměrně kontrastní, jako kdyby byl silný signál, jen je lehce zašumělý.Anténní rozvody používám ke všem televizím stejné a u ostatních televizí je obraz čistý.Doladění kanálu nepomohlo.Elektronky ve voliči i OMF jsou ověřené.Čím by to mohlo být způsobeno?Mohou mít tyto elektronkové voliče horší citlivost než tranzistorové?

Malé OT; prečo nedorobíš AV vstup? Inak ja som si myslel, že elektrónky majú lepšie parametre, než polovodiče a výsledok záleží od obvodového riešenia. Ale nech odpovedia povolaní.

Duvsan píše:Malé OT; prečo nedorobíš AV vstup?

Dušane - neraď blbosti - třeba i proto, že šasi je galvanicky spojeno se sítí. Všechny "zásuvky" (MGF a pod.) jsou oddělovány odděl. tráfky, ...
Anebo bys to potom odděloval opťákama, nebo jak?

Najjednoduchšie je dať trojpólovú vidlicu, aby na kostre bol vždy nulák, tiež som myslel vstupné tráfko, ale u videa by to asi nešlo. Ale ten optočlen by šiel. Niekde v Amáru som videl zapojenie s dosť presnou lineárnou charakteristikou.

Existují zásuvky s fází vpravo - to jen tak mimochodem

Já vím, třeba staré rozvodky. Chce to hlídat. Nebo ještě mi napadá šílenost, jako malé tráfko, tranzistor a odpor třeba 470k, může být i naskládaný z několika kusů. A pak to frekvenčně dorovnat. To by již mělo být bezpečná úroveň. Ale třeba kecám. Akurát nevím, jak by to bylo s nabíráním rušení.

Dušane - ty když plácneš nějakou kok*otinu, tak ji musíš za každou cenu obhajovat
A, že např. (když tam ta fáze na kostře může být) zakazuje třeba ČSN cokoliv tam připojovat ! - tak ty to stejně uděláš ("hlídat fázi"; "trojpólovú vidlicu"; ... )