Tesla SM261 a SP210 (upraven název)
Moderátor: Moderátoři
Na barevné značení se začalo přecházet už před 2. polovinou 70.let, ale jenom velmi pozvolna. Minimálně 2-3 roky, možná i dýl, se po nákupu v prodejně vyskytovaly barevné i číselné jednoho typu vedle sebe.
Byly velké problémy se sytostí barev a jejich jednoznačnou identifikací na cihlově červeném podkladovém laku. Ještě dneska nacházím v zásobách i přístrojích první verze barevně značených TR112a, u kterých se na barvy vůbec nejde spolehnout. To nešlo ani tehdy, některé byly tak mizerně potištěné, že bez ohmmetru se nešlo obejít.
U větších typů odporů, jako byly třeba čtvrtwattové TR144 /ty jsem měl velmi rád, fakticky jsem na nich vyrostl/ se na barvy nikdy nepřešlo.
To až mnohem později, po inovaci značení a hlavně sjednocení používaných tělísek na konečnou uhlíkovou řadu TR212-213-214-215-216-217.
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
sinclair píše:Do takové dílny zásadně mono. Třeba klasický univerzály ARE/ARO, kterým na síťku mezery přilepíš výškový difuzér. Je až překvapivé, jak se přednes těchto reproduktorů na výškách zlepší.
A já se divil, proč ty jednoduché bedýnky tak pěkně hrají...
- Přílohy
-
DSCN9901.JPG- (52.04 KiB) Staženo 208 x
Bohužel jsem tuhle Remu získal už bez nich /bývalý majitel asi moc dobře věděl, proč je zatlouká/ a není ani šance, že bych je v budoucnu dokázal třeba nějak napodobit.
S provizorními bedýnkami s ARE567 to není ani zdaleka ono. Klavírový lak, který má Rema, problém dneska není. Problém je to, že Rema má sice jen asi 2x3W, ale díky kravským výstupákům i zapojení umí jít i překvapivě nízko. V orig bedýnkách použité reproduktory /eliptické, velikost asi ARE567, naležato, bedny zezadu otevřené/ měly tak vysokou citlivost a přitom tak poddajné a širokopásmové, že přijímač s originálními bednami subjektivně hraje tak, jakoby měl nejméně dvojnásobný výkon a soustavy byly dvoupásmové.
Ve všech verzích Stradivari jsou reproduktory také skvělé, stejně tak v Beethovenu, nebo i v obou verzích "malého" Juwelu.
Oni enderáci obecně reproduktory uměli velmi dobře. Zvlášť skvělé byly jejich širokopásmové "PA" reproduktory, kromě 15" všecky s difuzérem - pod 100dB/W/m neměl ani jeden. Namátkou L3402, L3701, LB9060. Pak jim stačily i celkem minimální výkony zesilovačů, aby s tím překvapivě šly ozvučit i velké prostory.
Některé z nich jsou v Německu ke koupi i dneska, ale strašný ranec. Viděl jsem na Ebay i ty originál bedýnky k Remě - prodaly se za 199€ pár. To nejsem ochoten za ně dát, třebaže je to "vintage-nostalgy-retro"..
Později byla modrá varianta přeznačená na TR221 a místo přímého tisku hodnoty a tolerance byly značené barevně. Ještě jich někde pár starších i novějších mám - ty starší v hnědém termosetu mají ale brutální tolerance.
Modrou variantu dost používaly Vráble v 70.letech na důležitějších pozicích a v přenosných aparátech s konektorovými moduly, asi kvůli klimatické odolnosti.
sinclair píše:...Do takové dílny zásadně mono. Stereo tam nemá vůbec žádný význam....
Napadlo mě zdvojnásobit časy kazet tím, že by byly nahrány mono. Myslím na stopu levého a pravého kanálu rozdílné nahrávky. Jeden stroj (SM260) bych na to upravil. Samozřejmě nové kazety nebo smazané někde jinde. Ale mám dotaz, zda by jedna stopa nerušila druhou? Přeci jenom jsou u sebe blízko.
Co myslíte?
Ale jak budou na obou stopách různé signály, sotva se dostaneš na přeslech lepší, než -30 dB, navíc bude frekvenčně závislý.
Při záznamu také počítej s určitým úbytkem výšek v už nahrané stopě demagnetizací předmagnetizačním polem právě zaznamenávané stopy. I když mazací hlavu nepoužiješ, předmagnetizace nutná je.
Však to zkus, uslyšíš.
edit: na vyzkoušení použiju SP210, tam je stereofonní hlava a pouze jeden kanál. Ale problém přeci jen bude, mazací hlava je přes obě stopy
To bych vlastně tu první stopu smazal?
edit2: "stereofonní" mazací hlava se asi nevyrábí
ze dvou zdrojů současně. (na SM260) nebo konečně na něco použít "dálkové"
ovládání na SM261:-)