Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Klasika, napětí, proud, impedance, L= ......... A podle různých vysvětlení na webu co se týče závislosti R na kmitočtu jde hlavně o skin efekt a další parazitní jevy, ale na 1,2kHz asi skin nebude.
Indukčnosti jsem teď dodělal, paráda použít delší drát, připojen L-metr a odvíjet a vidět, jak to po setinách klesá na žádanou indukčnost.

..čili měření impedanční metodou, ale pokud se to extrémně rozchází s výsledky jinýma metodama, je něco špatně.

Jsem to hledal dále a vzorec je pak složitější, nestačí počítat s XL, ale i s reálným odporem cívky, ten odečíst, vše trojúhelníkem impedancí.

Páni praktici a teoretici (jak začíná jedna z pravd v elektro), po proměření průběhu výhybky jsem zjistil, že je propad mezi horním kmitočtem pseudostředu o začátkem výškáče a to tak 400Hz. Součástky jsou s tolerancí max 5%. Mám snížit C2 na 20µF, nebo zvýšit R1 na 12R? Obojí to zvedne o požadovaný kmitočet. Odmotat tlumivku L4 se mi teda nechce.

Vol co je technicky dostupnější a lacinější. Obě dvě možnosti "postihujou" stejnej RC člen (paralelní "zkrat" ke střeďáku), takže výrazná změna postihne opravdu jen střední pásmo (basy i vejšky sice budou ovlivněný taky, ale v daleko menší míře) - a z teorie rezonančních podmínek na sériovým RC-členu plyne ekvivalence mezi tebou naznačenýma změnama obou veličin. Elektricky by se tak obě změny měly projevit stejně, jedinej rozdíl bude v ceně - a nejspíš i trochu v mechanickým uspořádání, ale místa tam myslím máš 6 půlek, takže na tom ti nesejde ...

Takže odpor. Podivné, že jsem vše dodržel a pak tohle..

Ježišmarjáááá...nic tam neměň a ukaž ty průběhy co si naměřil.
Vypadá to nějak takhle?

Ten středový je posunut doleva, po zvětšení odporu je to jak na tvém obr.. Prostě klesá dřív. Kreslit něco na milimetrový logaritmický papír ale nebudu.

A měřil si to jak? Na vstup výhybky si připojil generátor, na výstupy reproduktory a měřil si napětí na jejich svorkách?
Zvětšením R1 samozřejmě snížíš strmost dělení a posuneš zároveň akustickou fázi reproduktoru, čímž můžeš na akustické straně dosáhnout právě opaku toho, než se snažíš udělat.

Ano, na vstupu gener. přes zesilovač kvůli vnitřnímu odporu a vyššímu napětí, menší chyba, ještě tam AC Vmetr kvůli kontrole, stejná úroveň na vstupu výhybky. Na výstupu rezistory 8Ω. na nich ručkové měřáky, nf mV metr ma stupnici db. Postupným projetí frekvencí je krásně vidět, jak měřáky ukazují průběh.

Tak si tam místo odporů připoj reproduktory a změř znovu.

Dobrá. Takže simulace a výpočet probíhá s komplexními parametry repro?

Samozřejmě. Vždyť každý reproduktor byl měřen v týhle konkrétní ozvučnici - frekvenční charakteristika (včetně směrové), fáze a impedance. A všechny tyhle výsledky se pak naházely do simulátoru výhybek. To, co jsem postoval jsou elektrické průběhy výhybek, když je na jejich výstupu zapojen ten konkrétní reproduktor. Dneska se nic nenavrhuje na nějaký rezistory, ani to nikdo nepočítá na papíře vzorečkama. Proto jsem napsal, že nic v tý vexli neměň, pokud se nevysvetlí, cos to vlastně naměřil. A taky bych poprosil, aby se v otázce průběhů a charakteristik, případně úpravy samotné výhybky do toho nemontovali zbytečně lidi, co o problematice nemaj zdání (to neplatí pro Sendyho) a zbytečně tady stavitele nezaváděli.

OK