Stránka 7 z 9

Napsal: 29 lis 2023, 18:25
od DukeNuke
Marně přemýšlím, co tam jeěště mohlo jezdit...
Možná čmelák T669, nebo Hektor T458?

Napsal: 29 lis 2023, 18:40
od EKKAR
Artaban001 píše:Nebyl to ani jeden z těchto strojů. Škoda, že jsem tenkrát nevlastnil fotoaparát.
Tak se podívej do Atlasu lokomotiv jestli ji tam nepoznáš, není tam akorát ten Ragulin a škodovácká "turbínovka", jinak snad všecky.

Napsal: 29 lis 2023, 18:42
od barnodaj
HEKTOR měl označení T435
potom byl tzv Herkules, někde taky velký Hektor T458

Napsal: 29 lis 2023, 18:46
od foxrider

Napsal: 29 lis 2023, 21:05
od Hubert_79
EKKAR píše:jinak snad všecky.

Ještě tam chybí tohle.
Marně přemýšlím, co z CCCP tady mohlo jezdit, kromě Bubnů z tajgy. Ještě se tady vyskytl ruský motorák řady 835, ale to tak 20 let nazpět. 835

Napsal: 29 lis 2023, 21:32
od Artaban001
Mělo to přibližně stejnej styl kapotáže, nebo jak to nazvat, jako "žehlička" - Kabina byla nad motorem. Z boku to mělo hodně vidět paprskovitý kola a ta přední část mě přišla trochu zešikmená dolů směrem dopředu. Z boku byla tabulka z nápisem azbukou Sergej, ale to tam mohl někdo dosadit. Táhlo nás to jako nouzový stroj po poruše normální mašiny. Bohužel jsem už po tom pátral dost dlouho a na nic jsem nenarazil.

Napsal: 29 lis 2023, 22:02
od EKKAR
Kapotová šestinápravová byl snad jedině čmelák, čtyřnápravovejch bylo podstatně víc, z ruSSácka ale asi nic - ten nápis moh taky bejt nějaká recese. V kterým to bylo roku? To je taky dost důležitý k odpovědi na ten Hubertusovo Čombolskej express = zprasek z brejlovce ve stylu Siemens Vectron ...

Napsal: 29 lis 2023, 22:20
od Hubert_79
Tak byl to pokus o modernizaci, no. Upadne to v zapomnění, třeba spolu s tramvajemi Tarta RT6N1, nebo třeba s motorovým vozem 860, též známým jako chrochtadlo.

Napsal: 29 lis 2023, 22:29
od foxrider
Kolik to mělo náprav? Jestli to bylo hooodně malý mohl to být posunovací polský Fablok / Zastal, ty mají paprsková kola.
Jestli to bylo větší, mohla to být východoněmecká V 60 ("Fau" 60). ta má taky paprsková kola.
https://www.youtube.com/watch?v=ToEGp9kbkrE

Napsal: 29 lis 2023, 22:57
od EKKAR
Foxi, Artaban jasně napsal, že to bylo velký jako sergej, to cos poslal ty, jsou ekvivalenty čé-ká-déčkovýho "Prasete" alias T211.0 a .1 nebo T212.0 a .1, prostě malý lehký posunovky.

Napsal: 29 lis 2023, 23:07
od Artaban001
Bylo to někdy v 90-tých letech. Barva byla spíš už hnědá/rezavá. Ty spojnice mezi kolama to nemělo. Co mě na tom upoutalo nejvíc, byl zvuk motoru - mělo to extrémně pomaluběžný diesel. Když to velikostně porovnám se "žehličkou", bylo to o něco větší. Z boku to bylo víc vykrojený a mělo to větší kola - s paprsky. To je tak vše, co o tomhle stroji dokážu napsat.

Napsal: 29 lis 2023, 23:40
od EKKAR
Vzhledem k tomu, že běžný zátěžový kola jsou plný, kovaný za tepla a dodatečně za studena zušlechťovaný s obručí natahovanou za horka si nemyslím, že by paprskový kola byly "mejd in raša". Paprskový kola jsou technologicky složitý, z našich mašin je mívala mimo parní trakce "bobina" E499.0 a pak dlouho nic, objevily se až na "hrbatý" E479.0 a prakticky hned nato na "dvojkách" alias "krysách" neboli "banánech" E499.2. Na "peršingách" E499.3 a jim obdobnejch střídavejch a dvousystémovejch verzích pak už byly normou. Ale na dýzlech si nevybavuju typ s paprskovýma kolama ...

Napsal: 30 lis 2023, 00:01
od Hubert_79
Myslím, že paprsková kola měla i laminátka (i její šestinápravová verze vzniklá v jediném exempláři) a plecháč.

Napsal: 30 lis 2023, 01:10
od EKKAR
Furt to ale byly mašiny z období půlky 70. let a pozdějších, kdy se paprskový kola na elektrikách dělaly z důvodu odlehčení = snížení neodpruženejch hmot - a byly na elektrikách ze Škodifky Pilzen, ne na ruSSáckejch bázmekách, který nám sem kremlodor cpal v rámci RVHP. Nenapsal jsem je proto, že tady u nás nejezdily (jsme striktní stejnosměr) a v Oltecu pod střídavinou jsem nikdy neměl tolik času, abych si je ňák extra prohlížel.

Napsal: 30 lis 2023, 08:33
od Hubert_79
To je jasný, k nám do Prahy to taky nemohlo :) Ono už i těchto lokomotiv dost ubývá, třeba plecháče tahaly osobáky z Plzně na Cheb a Budějice, tam se začaly nasazovat jednotky RegioPanter. Laminátky jsou zase dominantou ČD Carga, většinu nákladů přes Vysočinu tahají právě ony.
Zajímavé jsou tři laminátky, které mají v Budějicích. Jsou upravené na dva systémy, tedy naší střídavku a pak ještě na napětí co je v Rakousku. Tahají se tím náklady po někdejší koněspřežce a přes Velenice.