Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj,

potřeboval bych poradit, nebo jestli nemá někdo odkaz na program pro výpočet, ale kde mohu dosadit již dané hodnoty, které znám - zajímá mě jaká je vlastně dělící frekvence stávající výhybky.

Jde o dvoupásmo 4 ohm.

Na středobasu je cívka 0.2mh ( pouze ) - to vychází na nějakých cc 3khz. 6dB/oct

Na výškáči 0.18mh a 4,7uF. ( cívka je s feritem )
12dB/oct

Jde o repro v autě.

Z těch programů co jsem stáhl, zkusil mi při 0.18mh vychazí už malá hodnota kondenzátoru cc 3uF a dělící někde přes 6Khz.

Moc děkuji za rady, porady, odkazy.

Najdi si tady uživatele s nickem "Thales". Možná bude pod stejnou identitou i na webu "repromania.net". A napiš mu SZ = PM. On bude něco vědět určitě, je to jeho obrovskej kůň.

Všechny jednoduché výpočty jsou nanic, počítají s repro jako odporovou zátěží, což je málokdy. Na výpočty několika typů filtrů a následnou jednoduchou simulaci je třeba výborný BBox 4.0 (pod DOSem ), jistě jsou i novější.

No jo , ale jak získá reálnou reaktanci jeho vlastního repra . Stejnětak řešení dělícího kmitočtu je věc pocitová . Jsme v pocitologii . Každá dás Cimr je jiná , každé ucho taky , každá platňa je nahraná jinak . Myslím , že kniha Reproduktory a reproduktorové soustavy plně stačí . Už jen tuhost přední stěny ozvučnice a rozmístění repráků mění vše . Ano na dlouhosáhlé diskuse se hodí jiné forum . A to se nezmiňuji o použití pieza coby výškáče ....

Novější publikace je pak Toman, Kamil: Reproduktory a reprosoustavy (I, II, III) v edici Dexon
kniha

Bobobo, rozveď prosím myšlenku, jak se optimalizuje dělící kmitočet u dvoupásma podle tuhosti přední stěny reproboxu.

Tuhost ozvučnice se velmi podíl na podání basového spektra . Kde je spojitost s výhybkou ? Asi jsi koukal z ponorky na příspěvek .

Dělicí frekvence se volí na základě vyzařovacích diagramů, zkreslení a zatížitelnosti navazujícího měniče. Nedělá se to ani na základě tuhosti ozvučnice, ani pro ucho, ani pro cimru, ani pro nic jinýho.
Navázání sousedních pásem se prostě dělá tak, aby se dosáhlo požadovaných vyzařovacích charakteristik (směrovostní charakteristika, charakteristika v referenční osi, celkový vyzářený výkon do prostoru) při minimálním zkreslení. Všechno ostatní je podružné a víceméně se těmto požadavkům podřizuje.
Vzhledem k tomu, že každý typ reproduktoru má svou jedinečnou impedančnou charakteristiku a sadu vyzařovacích charakteristik, není v podstatě reálné trefit akustickou děličku na základě jednoduchého výpočtu.
Stará kniha Reproduktory a reproduktorové soustavy je pěkná věc pro zajímavost a zjisštění, jak funguje reproduktor. Funkční výhybka (která nebude fungovat jako pouhá ochrana) se s její pomocí vytvořit nedá. Kompetentní výhybka vede pořád jen přes měření a simulaci...za předpokladu, že dotyčný ví, co naměřil a co simuluje a proč.