Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím, dostal se ke mně zřejmě jeden z prvních výrobků (420) zmíněné řady - bílé bočnice, černý korpus, zinkalový talíř, gumová podložka s hliníkovými doplňky. Uvnitř jsem našel to co vidíte na fotce. Kdo se tím někdy zabýval tak ví o co jde - na zmíněných výrobcích lze pozorovat zoufalství zásobovačů, kteří hnaní nutností splnit plán, koupili místo kondenzátorů ISKRA cokoli, co mělo požadovanou hodnotu. Prošlo mi jich rukama (těch NZC) už několik, škoda že jsem to nefotil, co kus to originál...

jardafiala píše:dostal se ke mně zřejmě jeden z prvních výrobků (421) zmíněné řady - bílé bočnice, černý korpus

to co je na fotce není 421, ale je to 420 . . .
. . . 421čka měla tahové potenciometry.

NZC420
NZC421
NZC431

a osazovalo se opravdu to, co zrovna zásobovači sehnali.
i v rámci jedné série mohlo být i několik variant osazení.
byly to slušné stroje, ale měly typické závady.
bývaly tam vyschlé elyty (lanškrounská zelenina), upadlé (urezlé) nožičky KC148/149 apod. . . .

PRAVDA, už jsem to OPRAVIL, nějak se mi to po ránu vymklo. A s elyty je to skutečně tak, vždy měním vazební elyty na vstupu předzesilovače, pak tu zeleninu v konci kde je na nižší napětí, než by asi mělo být a pak začnu měřit. Velká většina elytů má kapacitu v plusové toleranci, ty malé jsou buď a nebo - funkční nebo vyschlé, nic mezi. Občas se stane, že zlaté přívody ke KFkům bývají uhnilé, atd...

Já jsem nepochopil, na co jsou v korekcích ty trimry na pracovní bod tranzistoru T3. Je to úplně lihuprosté zapojení zesilovače se společným emitorem, tak nevím, proč není pracovní bod stabilizován emitorovým odporem. V některých kusech to vůbec nešlo seřídit, nastavení bylo hrozně ostré a teplotně nestabilní. Stejně tak klidový proud konce se seřizuje dost špatně, je potřeba to nechat se zavřenou skříní prohřát a pak až seřizovat. Pokud se to seřídí s rozdělanou skříní, po smontování to ujede.

Ve většině případů nahrazuju trimry v předzesilovači a korekcích pevnými rezistory. Dost často se stane, že se trimr po podráždění rozpadne. Pokud se napětím na kolektoru T3 mění s časem má nejspíš C16 svod. Zkouším to tak, že toto napětí změřím po zapnutí, nechám gramo několik hodin zapnuté a měřím znova.

Lukas-Peca píše:jsem nepochopil, na co jsou v korekcích ty trimry na pracovní bod tranzistoru T3. Je to úplně lihuprosté zapojení zesilovače se společným emitorem, tak nevím, proč není pracovní bod stabilizován emitorovým odporem. V některých kusech to vůbec nešlo seřídit, nastavení bylo hrozně ostré a teplotně nestabilní.

záleží jak hodně rozdílné tranzistory KC148 se použily, obvykle to šlo nastavit docela dobře, jen bylo potřeba si pohlídat kvalitu trimrů . . .

nakonec další vyráběný model 431 už tam ten emitorový odpor měl . . .
porovnej schémata . . .
akorát údaj o napětí na bázi toho tranzistoru T3 je hovadina . . .

Po vytočení P4 do krajnej polohy zhorí R59, alebo aj T3.

patrikvarga píše:Po vytočení P4 do krajnej polohy zhorí R59, alebo aj T3.

a proč bys ho do té krajní polohy dával ?
jsi osoba znalá, tak nebudeš přeci bezhlavě kroutit s kdečím !

To sice ne, ale když v konci NZC42x zachrastí nebo se rozpadne trimr klidového proudu, tak konec shoří, aniž by s tím někdo kroutil

Ten trimr u T3 jsem se kdysi pokoušel nastavit v nějaké NZC143 a zkrátka to vůbec nešlo, člověk to seřídil a během pár minut to v obou kanálech zase ujelo tak, že to zkreslovalo. Nepochopitelné a zbytečné. Nakonec jsem stejně zjistil, že motor gramofonu je klasicky rozteklý a přidřený, tak to šlo na ekolikvidaci. Ztráta času.

Lukas-Peca píše:To sice ne, ale když v konci NZC42x zachrastí nebo se rozpadne trimr klidového proudu, tak konec shoří, aniž by s tím někdo kroutil

na tohle jsem už odpověděl výše . . .

ok1hga píše:obvykle to šlo nastavit docela dobře, jen bylo potřeba si pohlídat kvalitu trimrů . . .

Hodnota trimru a paralelního odporu je hlavně zbytečně velká. Pokud si dobře vzpomínám, místo trimru 220R jsem osazoval 100R a paralelní odpor jsem zmenšil z 68R na 22R. Pak šel klidový proud nastavit hezky. Zvětšoval jsem naopak srážecí odpor před Zenerovou diodou na 220R, jelikož s původním 100R strašně topila.

No a u všech tranzistorů KF, KFY16 i KC507 byly uhnilé nohy...

jardafiala píše:zoufalství zásobovačů

Na těch produktech je toho zoufalého víc, už celá ta konstrukce. Přepínače sice zapájené do dps, ale od každého svazek drátů někam do řiti. Přístroj z roku 1980 má míň technické elegance než rádio z roku 1940. Elektronika v gramofonech byla celkově asi na takové úrovni jako silnoproudá technika v chladírenství (znalí vědí). Různé ty čs. gramofonní reprobedničky ze sololitu a 6 mm překližky.
Hnití tranzistorů nejspíš jde na vrub technologům výroby, nějaké ne/oplachování, protože 60 let staré magnetofony Sonet sice mají různé problémy vinou stáří, ale pájení to nebývá.
Proč se to v 70kách/80kách tak zesralo? náhrada techniků a manažerů "kádry"?
Problém s poskládáním součástek od více dodavatelů bych viděl jako vedlejší. Zákazník barvy a tvary foliáků neměl důvod zkoumat.

Tranzistory mají nějakou technologickou chybu ve styku železného drátu a toho pozlacení. Nejde úplně o chybu pájení, protože jak jsem nedávno zjistil, hnije to i uvnitř tranzistorů. Moje 632A všelijak vyváděla a dělaly to KC50x se zlacenými vývody. Chovalo se to, jako by kontakt mezi vývodem a bondovacím drátkem byl polovodivý. Stačilo ve stejné místnosti rozsvítit lampičku a z některého kanálu se ozvala hrozná rána a kanál přestal hrát. Po výměně všech KCček za cínované byl pokoj.

Zajímavé, mě to přišlo spíš že podle toho, kde bylo gramo skladované, se prasklinami dostala vzdušná vlhkost k železu pod zlatým povlakem a vznikl článek který uhlodal vnitřní šélesnou nožku a pak už stačil lehký mechanický tah a nožka se uvolnila. Soudím tak podle toho, že některé nožky byly napadeny na více místech. Na cínovaných nožkách jsem nic takového nezaznamenal. Až zas něco takového uvidím zkusím udělat foto a přidat sem.

Taky jsem to přičítal technologické nekázni - špatně očištěný podklad před galvanováním i po zalití. Ale zase tolik uhnilých vývodů mě nepotkalo, ani neudělaly přerušením kolem tolik škody, abych se tím blíže zabýval.
Dnes by spíše bylo zajímavé zjistit, kolika jiným výrobcům se to stávalo.