Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zařízení s trafem bez odboček a středu sekundáru 230/6V cca 20VA , usměrnění 4xdioda Graetz + elyty , kolísavý odběr v rozsahu cca 20 mA - 1A bez stabilizátoru.
Potřeboval bych k tomu doplnit nějaký reálný násobič napětí tak, aby měl na výstupu cca 30V ss , odběr max. 5 mA , a aby jeho napětí nebylo příliš svázáno s velikostí ss napětí v hlavní větvi , které s odběrem dost kolísá.
Nespínaný - rušení by vadilo. Minus hlavní větve za Graetzem a minus násobiče musí být společné.
Domotal bych další oddělené vinutí do mezery cívka- jádro, ale bylo by to
odhadem 250 závitů a to už se dělá blbě - plechy jsou svařené a mezera mezi cívkou a jádrem malá.
Díky zdejším teoretikům za nápad - schema .

A další trafo (třeba https://www.tme.eu/cz/details/bv202s24003a/transformatory-pro-pcb/zettler/) by se tam nevešlo?

To asi jo, ale nelíbí se mi to - extra pojistku pro něj atd.

Volil bych jednoznačně to trafo (pokud tam fakt nejde dát spínaný měnič - je přece možnost ho celý zakrytovat a udělat dobře vst. a výst. filtr, může být sinusový => méně harmonických atd.).

Násobič musí být nejméně 5x, spíš 6x (velké úbytky na diodách v poměru k sekundárnímu napětí) a bude tedy obsahovat množství kondenzátorů a diod. Kromě toho si teď z hlavy nejsem jistý, zda vůbec bude realizovatelná ta společná zem s jednoduchým sekundárem a souběžným Graetzem.

Pro takto malý proud bys mohl pravděpodobně malé tráfko 230/24 zapojit tím 24V vinutím na 6V výstup tvého trafa a z původního primáru odebírat, co potřebuješ, vyfiltrovat a stabilizovat. Bude to úplně galvanicky oddělené, takže výstup můžeš upnout na minus pól stávajícího zdroje a druhou pojistku nebudeš muset řešit.

A co nějaký obvod step-up?
https://www.hadex.cz/m407b-napajeci-mod ... -s-sx1308/
https://www.aliexpress.com/item/33028574598.html

Jovo, ty step-up nejsou spínané ? Nějaký nový zázrak z Číny ?
Jinak udělat to jde viz obrázek ze simulace v příloze , stojí to ale zbytečně moc proudu . Je to vlastně násobič 4x + filtr na out oddělený pomocným odporem 47R od hlavní větve resp. trafa . Moc se mi to nelíbí , ještě popřemýšlím . Díky za tipy .

Promiň, nevšimnul jsem si požadavku "nespínaný zdroj.

Ze studijních důvodů jsem to znovu překreslil a tady je odkaz na simulaci: https://tinyurl.com/ycrs6rnj

Podle mě tam není třeba ten 47R odpor, pouze zmenšuje výstupní napětí násobiče (viz jeho změna "potenciometrem" Resistance vpravo v panelu).

EDIT: na https://tinyurl.com/yap4u4kh jsou změněny diody z "default" na 1N4004 a je doplněna možnost měnit zátěž na větvi 6V.

Já jsem si vyzkoušel toto zapojení. Podle potřeby lze přiřazovat, popř. ubírat jednotlivé části násobiče. Optimální je nechat nějakou malou rezervu v celkové velikosti napětí a odporem se zenerkou nastavit odběr na třeba nějakých 7mA na zenerce, jinak je to napětí dost rozlítané k rozdílným zátěžím sekunráru. Tím je k dispozici stále stejné napětí pro požadovaný odběr do 5mA.

Když ten odpor ( třeba 47R) odpojím, napětí na out spadne dolů - není co násobit. Když jej nahradím zkratem , teče tím spojem proud jako prase.
Optimum mezi zkratem a odpojením si musí každý zvolit - viz moje poznámka o zbytečně moc proudu.

lubos1961 píše:Já jsem si vyzkoušel toto zapojení...

A pro zjednodušení finální konstrukce bych ty kondíky dal všecky stejně velký a diody použil Schottkyho, aby na nich byl menší úbytek napětí.

Milan píše:Když ten odpor ( třeba 47R) odpojím, napětí na out spadne dolů - není co násobit. Když jej nahradím zkratem , teče tím spojem proud jako prase.
Optimum mezi zkratem a odpojením si musí každý zvolit - viz moje poznámka o zbytečně moc proudu.

Při 10 mOhm (z hlediska použitého Ri trafa 500 mOhm prakticky zkrat) jsou špičky cca 230 mA. No, není to "jako prase", ale je fakt, že trochu míň by to být mohlo. Kromě toho ty špičky budou generovat harmonické...

Při 4R7 je střední výkon na odporu cca 5,5 mW a špičky mají max. amplitudu cca 83 mA.

Takže vynechat (pochopitelně jsem myslel nahradit spojem) asi moc rozumné není, ale hodnotu 47 R bych snížil.

Nicméně jak píšu výše, stejně bych tam dal další trafo, nebo dle kolegova pěkného návrhu ho zapojit inverzně na sekundár prvního. Nepřetěžované železné trafo vydrží skoro navěky, na rozdíl od elektrolytů v násobiči...

Taky jsem pro miniaturní trafo. Rozměrově či objemově to vyjde nastejno jako kondenzátorový zdroj. Někdy i líp. Hlavně je to nezáludné a spolehlivé.
Jedna nevýhoda moderních trafíček je že se dost hřejí, jsou-li připojeny na jmenovité napětí. Ale v absolutní hodnotě je ztrátový výkon u trafa 0,35VA v podstatě nepatrný. A pak už jen samé výhody. Jenom 4diody a jeden malý elyt a jeden stabilizátor.
S tou druhou pojistkou to moc nechápu. Proč nestačí jen jedna společná. Co na druhém trafu chceš jistit? Pravděpodobně je trvale zkratuvzdorné.

Máš pravdu Pavle , už se také přikláním k trafu, spolehlivost elytů trvale namáhaných proudovými špičkami v násobiči bude mizerná. 17.4. je ve Svitavách burza včetně elektro , zkusím sehnat vhodné trafo umožňující domotání vinutí pro těch 30V . Aby bylo jen jedno . Co se týče jištění ,
v extrému si představ zkušebnu, kde zkušebník vyrábí nahodile a libovolně
poruchy / zkraty a nesmí to zahořet nebo se zhoršit bezpečnost atd. Jištění těch malinkých traf je problém, deklaraci zkratuvzdornosti od běžného výrobce nevidím ( bývala to zvonková trafa) , někdy výrobce předepisuje velikost pojistky v primáru, pak je zase problém s úbytkem napětí na pojistce třeba 50mA apod. Ale je to problém i u větších traf - mám tu v krabici povícero transformátorů ze starých rádií s prohořelými vinutími a přitom jejich jištění tepelnou pojistkou je ok, jen jaksi nezafungovalo - šikovný polozkrat dokáže ledacos .
Jsem rád , že již delší dobu tyhle problémy se zkušebnami řešit nemusím, přesto opatrnost je namístě, současné běžné
součástky v elektricky a tepelně namáhaných obvodech moc spolehlivé nejsou .