Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Všechno začalo velice nenápadně, když kamarád přinesl tovární ovladač pro sondy, že nechodí. Později se ukázalo, že vodotěsná skříňka vodotěsná byla ale zevnitř. Nebyla tam ta dírka dole. Byla to koule měděnky. Podařilo se mi to rozchodit ale pouze na dvě sondy. Je tam v jedné bedně 3x400V a hejno švábů. Asi to nakoupilo. Nebyl by problém koupit v Hadexu modul za 2 kila ale to jsi tam, kde jsi byl a zdroj musíš stejně ubastlit. A už jsi zase v Číně s hejnem švábů. Nerezové tovární sondy jsme přatáhli 50m kabelem do rozvaděče v baráku, tak chci vyzkoušet něco na způsob ovládání sond EZH od tuším Tesly. (relé a 1 tranzistor) Moje modifikované zapojení je tak jednoduché, že by mohlo makat, zatím chodí na stole moc hezky. Na radu Zakyho a termita otestuju dodatečnou ochranu gejtu fetu transilem. Zatím jsem vyhrabal 1,5KE18 tak uvidím jestli nebude kecat do gejtu. Z toho MOSfetu mam trochu obavu z důvodu rány do gejtu. Také není vyloučeno, že to skončí hadičkou a hladinovým spínačem z pračky místo D a S fetu. To je membrána a spínač, tam se toho moc poondit nemůže. Jestli máte někdo něco co jsem přehlédl nebo nedobrzdil tak sem s tím. S MOSFety zas tak velké zkušenosti nemám.
Pro přichycení spoje na DIN lištu jsem si 3D vytisknul šroubovací příchytky ze zbytků materiálu.
Luboš

Má to jednu chybu. Elektrodama poteče ss proud který sežere všechno. Profi sondy jedou na stříďák s minimálními proudy.

Máš přepólovanou žlutou LED (tu u relé) a nemáš "definovanou rozhodovací úroveň", takže to může mít nežádoucí přechodový jevy. A o nevýhodě stejnosměrnýho proudu elektrodama se už psalo výše

Ledka je překlep.Navrhni změnu zapojení. Proto ten dotaz píšu.

Posílal jsem sem tovární schémata dvou hlídačů - MAVE a Sauter
Najdeš je zde

hajeklubos píše:...Také není vyloučeno, že to skončí hadičkou a hladinovým spínačem z pračky místo D a S fetu. To je membrána a spínač, tam se toho moc poondit nemůže. Jestli máte někdo něco co jsem přehlédl nebo nedobrzdil tak sem s tím... Luboš

Toto řešení funguje spolehlivě jen tam, kde se pravidelně jednou za jednotky hodin ocitne hadička nad hladinou, tedy na suchu.
Dlouhodobě ponořená způsobuje (v důsledku pohlcování vzduchu do vody) postupný nárůst hladiny pro vybavení.
Proto se používá ten protitlak vzduchu.

Jardo dík z info. To s vynořováním hadičky jsem nevěděl.
Luboš

S tema elektrodama ve vode je obecne problem. Jedine co mi dlouhodobe spolehlive funguje jsou ty opticke zalozene na principu lomu svetla. Klidne i ty za par korun z ebay. Tam se vicemene nema co posrat. V kontaktu s vodou je jen umela hmota, uvnitr tech levnych je jen ledka a fototranzistor.

Pro Artaban
Dík za nasměrování. Zatím si s tím jen hraju, otestuju jestli si s tím hlavní relé poradí při pomalém vynořování elektrody a nebude tarokovat, to by byl problém. Zatím to vypadá bez drnčení, tak uvidíme. Podám zprávu. Teď to strkám na plošňák, zahodit to můžu vždycky. Tovární zařízení, které jsem měl na stole také jelo na ss. Patrně kdyby mělo dirku v krabičce tak jelo do dnes, těžko říct.

@termit: Není pak už lepší kapacitní čidlo, taky celkově v plastu?

Nakonec by se dal použít i ultrazvuk, ale to ve studni taky shnije...

Proč tam nedáš plovákový spínač ? Když už tam máš kabel , můžeš spínat hned stykač .

BOBO to máš těžký až selžou všechny pokusy o uvedení do provozu tak je to řešení.
Musí tam být kolečko, protizávaží atd. S protipérem by se plovák asi zamotal.
Kámoš tam má nainstalované nerezové sondy, tak to chce zase na sondy. Teď to mam tady na stole a trenuju MOSFETA, kapacitu na gejtu jsem snížil na 47M, proti zemi je M22 a funguje to luxusně s mírným zpožděním asi 5s, relé nedrnčí jede cvak/cvak. Ono to snad bude použitelné. Žlutá kontrola sice indikuje, že je nějaké napětí na špulkách relat jede linearně. Tedy žádná informace sepnuto/rozepnuto. Zase je vidět, že se na D něco děje. V rozvaděči mam kontrolku na 230V na kontaktech relé, tak není co řešit.

Hoď do studne izolovaný drôt, pripoj na 230V cez mikroampérmeter, nakresli stupnicu v metroch a máš kapacitný hladinomer.

Bobo má pravdu, u kopaný studny je nejspolehlivějši plovákovej spínač s kladkou a protizávažím. Kdysi jsem to dělal kámošovi ve fy. Podle předpokládanýho pohybu hladiny se vypočítal průměr kladky a do hřídele se osadil desetiotáčkový Aripot. Jeho napětí měřil Zepax s přepočtovou konstantou na zobrazení v decimetrech a zároveň se používaly spínací body, co ten Zepax má. Pokud je plovák skleněnej, lanko a protizávaží nerez a kladka plastová, tak to vydrží navěky, maximálně se po pár letech očistí z plováku šlem.
Bacha na vyvážení soustavy plovák - protiváha. Pamatuju že se do toho skleněnýho plováku se přisypával písek, aby byl ponořenej asi do 2/3.

Mě se nejvíc osvědčila hliníková trubka, v ní jazýčky z jaz. relé, počet podle požadovaného rozlišení. Po trubce běhá plovák s prstencovým magnetem z magnetronu mikrovlnky.