Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Budu si na střechu dávat anténu (3m bílá hůl) a řeším jak s hromosvodem. Střecha má v rozích asi 30 cm malý jímače, hlavní je asi 190 cm vysokej bokem. Ale i tak bude samozřejmě anténa vyšší. Dům je zezadu chráněnej mnohem vyšším panelákem, ale zepředu je otevřená krajina.
Takže buď se na ochranu prostě vykašlu a budu doufat, anténu budu asi odpojovat, obzvlášť při bouřce. Anebo můžu dát ten jímač vyšší, ale to zase nevím, jestli si můžu jen tak dovolit do toho zasáhnout.
Konzole je uchycená ve dvou betonových kachlích 500x500x50, každá váží 27 kg. Podložený jsou 25 mm gumou, ale to je spíš pro ochranu střechy. Prošroubovaný čtyřma kotvama, tak toto je doufám dostatečná váha, aby to neshodil vítr.
Co se tak koukám po střechách, tak antény bývají většinou stejně nejvýš, tak nevím, jestli to mám řešit.
Díky

Koukám, že hromosvody máš podle staré normy, kdy se ještě nevolil stupeň rizika, valivá koule, ani součinnost s celkovou ochranou elektroinstalace objektu proti přepětí. A předělávat podle nové je zřejmě nehodláš.
Takže můžeš použít jiskřiště spojené s nejbližším zemním svodem. Dost dobře je to popsané na těchto stránkách.

Stará norma? Dům má kolaudaci asi před rokem .
Takže tu konzoli, která je zároveň i zem antény, přes jiskřiště na nejbližší svod hromosvodu?

Divný, valivka platí už minimálně 10 let.

Podívej se do KníŠky a porovnej požadovaný stav LP se skutečností.

Normy pro hromosvody už zasáhly hodně amatérú. Když jsem se chystal dát na střechu KV vertikál (ještě i s kapacitním kloboukem o průměru 3 m) tak jsem si zavolal hromosvodáře, který mi dělal původně hromosvod na domě. Prohlásil, že to nemá technicky proveditelné řešení a tím jsme skončili. Nakonec jsem z balkonu vysunul 3 m nosník a na něj vertikál postavil.
Je zajímavé, že technikovi nevadila trubka s křížovou anténou na 2 m, dualquadem na 70 cm a pětiprvkovým dipólem na 50 MHz na rotátoru na hřebenu střechy. Na trubce přivařené oko a připojení na existující hromosvodovou soustavu jen s krátkými jímači na obou koncích hřebenu střechy. Prohlásil, že se tím stala nosná trubka a celý systém antén nepravým jímačem a vzledem k rozměru antén mi jen "důrazně doporučil" odpojovat všechny antény u zařízení a rozhodně je v hamshacku o 15 m níž neuzemňovat. I jemu se zdálo stavění 8,5 metrového jímače k pokrytí celé soustavy nereálné.
Vertikál šel nakonec do světa, ukázalo se, že dálkově laděný dipól je v mých podmínkách lepší.
Tzv. "bílá hůl" je dobrá anténa a existuje i dobře fungující dual verze pro 2m / 70 cm. V těchto dnech zrovna zkouším dual J anténu pro 2 m/70 cm.

Kníšku jsem už taky stáhnul, zatím jsem jen nakouknul. Na netu jsem se díval i po těch oddělovacích jiskřištích, levný teda nejsou. Navíc si nejsem jistej jejich použitím. I v té kníšce tím nedoporučují připojovat třeba kovový větráky na střeše. Ideální je jen schovat anténu pod deštník vyššího jímače. Ostatní řešení jsou problematický. Pokud spojím anténu natvrdo, nebo i přes jiskřiště, vystavuju se problému, když blesk uhodí do jímače na střeše (celá řada domů je navzájem propojená), část proudu sjede jistě i do antény.
Problém je, že jsem uvažoval i o instalaci malýho soláru a svod jsem chtěl stejnou cestou, jak anténu...
Musím zvážit všechny pro a proti a uvidí se.

forbidden píše:...Ideální je jen schovat anténu pod deštník vyššího jímače. Ostatní řešení jsou problematický...

Ono je problematické schovat anténu do ochranného prostoru vyššího jímače, protože se z toho jímače může stát nežádoucí reflektor a o vlivu na vlastnosti antény (hlavně impedanci a vyzařovací charakteristiku) rozhodne jeho výška a vzdálenost od zářiče.
Pokud jde o případné "zhoupnutí" potenciálu zemniče při zásahu jinde, tak to by přes jiskřiště projít nemuselo, rozhodně je to méně rizikový vliv, než přímý zásah. Navíc přitom se zhoupne i potenciál nuly v budově, takže okamžitý rozdíl potenciálů nebude nijak kritický.

Tahle koncepce hromosvodů, co vidím na tom baráku, je naprosto nesmyslná. Přece nikdo nemůže diktovat blesku, aby cestoval přesně podle toho drátu a ještě občas v protisměru. Taky to tady vídám a nestačím se divit.

No já blbec jsem si chtěl ulehčit práci s odpojováním CB, tak jsem dal na Al lištu dva konektory a spojku. Abych to nemusel šroubovat ze stanice. A vůbec mně nedošlo, že tímto neodpojím zem antény. No a pak přišel blesk, kdy odešly i dvě nožovky v krabici, a celý následný problém vznikl tím, že CB anténa je zemněná přes hromosvod jinam, než zbytek domu a obecně PEN. No a CB je zemněná přes zdroj zase jinam, než zbytek.

Takže se to rozlezlo po zemích, nikde ani stopa po výboji, ale CB stanice v háji, v "hudebním" PC všechny karty (grafika, audio) a zdroj. MB přežil. Obecně jsem pak objevoval různý podivný závady, postupně jsem to řešil asi půl roku.

Takže teď už je Al lišta přeříznutá a poctivě tu CB odpojuje. Navíc jsem posílil pospojování zemí. A bleskojistka je proti zemi antény, ne CB.

Tak jsem to udělal dle Hilla, přes jiskřiště. Anténu budu odpojovat, když nebude třeba a hlavně vedle svodu nepovedu už nic, jak jsem měl původně v plánu.
Díky

Pokud je to takto provedený, tak nejspíš nikdo při revizi ani nepozá, že je to tam navíc.

To bylo v plánu, aby nikdo nemohl mít nějaký zbytečný kecy.

Zaznamenal jsem, že se mi do antény indukuje docela dost proudu na to, že vedení není nikde v souběhu se silovinou. Když připojím na konec měřák, tak to dá cca 116 VAC naprázdno a cca 1,25 mA nakrátko. Měřím proti zemi v zásuvce a je lhostejno, jestli měřím oproti stínění, nebo vnitřnímu vodiči z antény. Nakonec je to celkem 11 m drátu, takže naindukovat se to má kde, ale od všeho je to fakt dost daleko. Má někdo podobnou konfiguraci, že by mi to změřil pro porovnání? Samotná anténa je Diamond X300.

oddálený hromosvod . . .
. . . ale né vždy se to hodí.

Jak vypadá spektrum toho, cos naměřil? Ono to nejspíš nebude jen 50 Hz.