energetika u sousedů
Napsal: 27 říj 2022, 19:04
U mne není signál českých TV od léta 2015 (ani mi nechybí), ale zato je u mne výborný signál německých TV stanic a tak poslouchám německé TV. V posledním půlroce všechny německé TV doslova žijí energetickou krizí a otázkou energetických úspor a zdrojů energie. Mají to v TV skutečně každý den několik hodin. Dozvídám se nové informace, které jsem dosud netušil. A občas slyším "perly" politiků. Ty se vzápětí dostanou do nedělního pořadu Heute Show. Tak o některé informace se s vámi podělím, aby jste měli přehled, jak to vypadá u sousedů.
Ten malér s energetikou vyvolala vlastně známá dětská herečka Gréta (ona je opravdu herečka, hrála v řadě filmů v dětských rolích) ještě za Angely Merkel. Angela se tehdá nechala slyšet, že do 5 let bude v Německu XXX nabíjecích stanic pro elektromobily. Druhý den byla terčem posměchu, protože se spočítalo, že by Německo muselo každý den, víkendy a svátky nevyjímaje uvést do provozu 7 nabíjecích stanic a to po dobu 5 let. Na to Německo nemá kapacity, lidi ani páteřní energetickou síť a dokonce ani energetické zdroje.
Další malér s energetikou se objevil vloni na podzim. Strana zelených si vynutila odstavení atomových a uhelných elektráren. Kde vezmou elektřinu, to zelené šílence nějak nezajímalo. Nakonec se udělal kompromis s termínem do roku 2035. Vypočítalo se, kolik desetitisíců větrníků bude potřeba. K tomu se musí uvolnit zablokovaná chráněná území. Jenže pak přišel Putin a udělal Německu čáru přes rozpočet. Uhelné eletrárny, byť postavené v roce 1970 se znovu spouštějí a tři vysloužilé atomové elektrárny dostaly vyjímku do dubna 2024. Ministr Habeck se "ukecl", když prohlásil, že ty atomovky budou jen záložní a budou je zapínat a vypínat dle potřeby, asi jako naftový generátor na zahradě. Včera ukazovali, jak již najíždějí vagony s uhlím do elektrárny.
Se solárama je to v Německu také groteska. Němci mají zákon, že na nových domech musí být solární panely. Obyvatelstvo na to dostane dotace. Šikulové pořídí panely, posadí je na střechu, shrábnou dotace a dál nic. Akce je "rozpracována".
Ale je tu jeden vážný ekologický problém. Tento překotný rozvoj energetiky a solárů vyžaduje značné množství mědi. Cena mědi rychle roste a těžba mědi není právě pro-ekologická. Spíše naopak. V Chile a v Kanadě o tom vědí své. V německém Lausitz (nedaleko Drážďan) byl uhelný revír. Uhlí již je vydolováno. V minulosti, ještě za Honneckera, se zjistilo, že pod uhelnou vrstvou, v zemi v hloubce 4-5 tisíc metrů je mohutná pánev měděné rudy. V té době se těžba nevyplatila. Nyní je cena mědi již tak vysoká, že se vážně uvažuje o otevření bývalých uhelných dolů a zahájení těžby měděné rudy a o výrobě mědi. Německo je totiž jeden z největších spotřebitelů mědi v Evropě. Veškerou měď musí dovážet.
Podobné to je s lithiem. Pamatuju, jak se šířila fáma, že Česko má v Krušných horách největší zásoby lithia na světě. Je to blbost, ve středním Německu jsou zásoby mnohem větší. Nejvíce lithia se těží v Chile v poušti. Těžba je ale ekologickou katastrofou. Proto se žádnému státu do těžby lithia na vlastním území moc nechce.
A nakonec, hořčík, též důležitý materiál pro soláry a elektromobily. Vyrábí se z dolomitu. Toho je po Evropě dostatek, jenže výroba je silně devastační k životnímu prostředí. Poslední výrobce hořčíku byl v Norsku a zavřeli to myslím okolo roku 2000 a předali výrobu do Číny. Nyní jsou evropští výrobci součástí solárních panelů a slévárny závislé na Číně, na dovozu hořčíku. Bez hořčíku nebudou elektromobily ani solární panely ani spousta dalších výrobků.
Ten malér s energetikou vyvolala vlastně známá dětská herečka Gréta (ona je opravdu herečka, hrála v řadě filmů v dětských rolích) ještě za Angely Merkel. Angela se tehdá nechala slyšet, že do 5 let bude v Německu XXX nabíjecích stanic pro elektromobily. Druhý den byla terčem posměchu, protože se spočítalo, že by Německo muselo každý den, víkendy a svátky nevyjímaje uvést do provozu 7 nabíjecích stanic a to po dobu 5 let. Na to Německo nemá kapacity, lidi ani páteřní energetickou síť a dokonce ani energetické zdroje.
Další malér s energetikou se objevil vloni na podzim. Strana zelených si vynutila odstavení atomových a uhelných elektráren. Kde vezmou elektřinu, to zelené šílence nějak nezajímalo. Nakonec se udělal kompromis s termínem do roku 2035. Vypočítalo se, kolik desetitisíců větrníků bude potřeba. K tomu se musí uvolnit zablokovaná chráněná území. Jenže pak přišel Putin a udělal Německu čáru přes rozpočet. Uhelné eletrárny, byť postavené v roce 1970 se znovu spouštějí a tři vysloužilé atomové elektrárny dostaly vyjímku do dubna 2024. Ministr Habeck se "ukecl", když prohlásil, že ty atomovky budou jen záložní a budou je zapínat a vypínat dle potřeby, asi jako naftový generátor na zahradě. Včera ukazovali, jak již najíždějí vagony s uhlím do elektrárny.
Se solárama je to v Německu také groteska. Němci mají zákon, že na nových domech musí být solární panely. Obyvatelstvo na to dostane dotace. Šikulové pořídí panely, posadí je na střechu, shrábnou dotace a dál nic. Akce je "rozpracována".
Ale je tu jeden vážný ekologický problém. Tento překotný rozvoj energetiky a solárů vyžaduje značné množství mědi. Cena mědi rychle roste a těžba mědi není právě pro-ekologická. Spíše naopak. V Chile a v Kanadě o tom vědí své. V německém Lausitz (nedaleko Drážďan) byl uhelný revír. Uhlí již je vydolováno. V minulosti, ještě za Honneckera, se zjistilo, že pod uhelnou vrstvou, v zemi v hloubce 4-5 tisíc metrů je mohutná pánev měděné rudy. V té době se těžba nevyplatila. Nyní je cena mědi již tak vysoká, že se vážně uvažuje o otevření bývalých uhelných dolů a zahájení těžby měděné rudy a o výrobě mědi. Německo je totiž jeden z největších spotřebitelů mědi v Evropě. Veškerou měď musí dovážet.
Podobné to je s lithiem. Pamatuju, jak se šířila fáma, že Česko má v Krušných horách největší zásoby lithia na světě. Je to blbost, ve středním Německu jsou zásoby mnohem větší. Nejvíce lithia se těží v Chile v poušti. Těžba je ale ekologickou katastrofou. Proto se žádnému státu do těžby lithia na vlastním území moc nechce.
A nakonec, hořčík, též důležitý materiál pro soláry a elektromobily. Vyrábí se z dolomitu. Toho je po Evropě dostatek, jenže výroba je silně devastační k životnímu prostředí. Poslední výrobce hořčíku byl v Norsku a zavřeli to myslím okolo roku 2000 a předali výrobu do Číny. Nyní jsou evropští výrobci součástí solárních panelů a slévárny závislé na Číně, na dovozu hořčíku. Bez hořčíku nebudou elektromobily ani solární panely ani spousta dalších výrobků.
