Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dostal se mi do ruky Tektronix 466, kde se chová podivně řízení jasu. Do půlky dráhy jas roste normálně, pak začne z nějakého důvodu klesat. Nicméně napětí, která jsou ve schématu označená sedí (a se změnou jasu necourají), průběh složeného jasového signálu (tma + normální jas + přísvit zpožděné časovky) reaguje na ovládání jasu dle očekávání monotóně. Druhá 466 novější konstrukce (ale mnohem víc jetá) vykazuje při měření (těch, která jsem dělal) obdobné hodnoty, ale jas se tu chová monotóně. Co jsem neměřil je anodové napětí obrazovky momentálně nemám čím, ale násobič vypadá v pořádku.

pozn. 1: spolu se zmíněným poklesem jasu dojde i k lehkému rozmazání stopy. (To bylo původně masivní, ale to bylo způsobeno chybějícím rezistorem v obvodu kompenzace ostření spřaženého s ovládáním jasu). Takto rozmazanou stopu lze trochu doostřit, ale poloha "zaostřeno" se přemístí ke kraji dráhy. U druhého kusu, se s vytáčením a potenciometru jasu a skutečně rostoucím jasem stopa mázne taky, ale poloha "zaostřeno" zůstává na místě.

pozm. 2: u kusu se "zdravým jasem", se zas pro změnu občas objevuje průsak nějakého signálu do vertikálního zesilkovače, který zdánliově připomíná rozmazání stopy, ale ve skutečnosti je to nasuperponovaná malá sinusovka (velikostí zcela necitlivá na nastavení vstupního děliče)

Kdyby měl někdo nápad, na co se podívat, budu rád.

A není ta obrazovka už po smrti? Kolikrát se to provozovalo tak, že se s tím celej den jen svítilo...

To by musel ten osciloskop nekdo brutalne dobre vycistit, nebo by smrt musela byt zpusobena necim jinym. Ten druhy ma nejen ohmatane napisy na hmatnikach, ale je v nem i dost prachu vcetne nanosu jemneho cerneho prachu ve VN oblastech. Tenhle je dost cisty.

Jeste jeden poznatek: Pokud to jede delsi cas se sizenym jasem tj. jeste pred polohou, kde prestava byt ovladani jasu monotoni, reaguje pak ovladani jasu zprvu normalne. Pokud se pak ovladac necha na max. jasu, tak ten postupne klesa a pak se pri otaceni ovladacem jasu dostavi zmineny efekt.

A co ostrost paprsku, zůstává stejná?

Mas na mysli pri tom poslednim poznatku/experimentu, kdy jas sam postupone trochu klesne? Tak v tom pripade se ostrost, spis tedy neostrost, nemeni.

- A napeti mezi katodou a mrizkou, co ridi jas, se pritom nemeni.
- A v urcitych mezich plati, ze cim dele to jelo s nizkym jasem, tim dele to v plnem jasu vydrzi. Jinak, bavime se tak v casech vterin....

Takhle na dálku bych měl podezření, že je nějakým způsobem vadný ten potenciometr.
Lze mezi těmi dvěma osciloskopy snadno a rychle vyměnit obnrazovky ???

vyměnit lze, ale ne snadno a rychle Navíc není jisté, zda v obou osci Tek budou identické CRT, protože Tek dával do stejného typu osci občas trochu odlišné CRT... Pro tento Tek mám dokumentaci a myslím že ve skladu také jednu nebo dvě náhradní CRT (nové ze zrušeného skladu Tek). držím stále skladem různé CRT pro Tek a HP. Zabírá to teda fakt mnísto

-to by byla dost divna zavada potenciometru, navic bych to vyloucil na zaklade poznatku o tom, ze se pri samovolnem potemnovani obrazovky nemeni napeti mezi katodou a mrizkou ridici jas.

- obavam se, ze pri prohazovani obrazovek, by mohlo vzniknout podobne auio dilo, jako pri oprave lakatose.

- podle manualu, co mam, doslo ke zmene typu obrazovky, nekdy brzy po zacatku vyroby a tyhle dva, ac jsou dost od sebe, by tak mely mit obrazovky stejne. Ale moc to tak nevypada, ten normalne se chovajici generuje svetlejsi odstiny stopy - alespon mi to tak prijde.

Nemeni sa aj velkost obrazu?

nemeni.

Kdysi jsem měl osciloskop s obrazovkou 7QR20. Fungoval skvěle, ale po každém přenesení byl totálně rozostřený a stopa různě posunutá. Ukázalo se, že se vysypalo lepidlo, kterým byla uvniř slepená konstrukce obrazovky. Není možné, že s tím někdo bouchnul a uvnitř se něco ohnulo?

To se stat asi mohlo, nicmene tohle se deje i bez jakehokoliv hnuti. Jinak tu mam BM621 se stejnou obrazovkou, kterou mi nekdo poslal postou, nez jsem ho stihl zarazit. Posta to rozflakala tak, ze cela konstrukce byla do lichobezniku a platy na kasi, ale obrazovka tam v tomhle smeru nezlobi.

Souběžně s tímhle Tekem jsme koupili někdy kolem roku 1982 do početky jeden z prvních logickejch Tek analyzátorů. Typ už nevím. Po čase vykazoval taky problém s řízením jasu. Odcházely v něm diody v násobiči pro anodu. Tak jsem sehnal v hradecký Tesle kondíky 2N2 na 3KV a diody KYX28/10 a násobič ubastlil do krabičky slepený z plastových destiček. Celý se to zablemtalo šedivým lukoprénem, bez něj to ševelilo.
Ale u tebe to asi bude něco jinýho, pokud ti drží rozměr obrazu se změnou jasu.

WLAB - máte servisní manuál k tomu osci? Na straně 289 vlevo nahoře je ve schematu potenciometr na řízení intenzity a také trimr na nastavení limitu. Nejprve je potřeba odměřit, co se na tom potenciometru děje a to když je osci v klidu a když ukazuje třeba sinus. vstup do toho potenciometru je přes tlačítko (deska A7 časovky). Dál se uvidí, až to odměříte.

Manual mam, jeden starsi, jeden novejsi. Osazeni - napr. ss zhaveni obrazovky, odpovida tomu starsimu.

Trimr na nastaveni limitu tam z nejakeho duvodu nebyl, stejne jako paralelni rezistor u sprazeneho potenciometru korekce ostreni. To jsem vse dodelal, ale na podstatu zmineneho jevu to nemelo vliv.

K experimentu - napeti reaguje na zmenu polohy potenciometru monotone. mereno na katode CR1401. Pritomnost signalu na vstupu osciloskopu to nijak neovlivnuje - presneji receno pri zasynchronizovani to ovlivni delku zatmivaciho pulsu. Chovani je shodne s referencnim kusem. Jak jsem psal cela cesta az po mrizku obrazovky se zda chovat rozumne.