Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

https://ibb.co/K5Hc1Xk

Zdravím, co na tom ještě přerovnat?

Po upozornění:

1] Ty 1,2,3 a 4 fungují jako zástup, dokud nezprovozním prokovy.
2] Označení součástek (C1, R5 apod) srovnám, až budu mít jistotu že součástky jsou finálně vyrovnané.

Pri ťahaní spoja zmeníš layer - vložíš prekov použitím klávesy plus alebo mínus. Dvojklikom na prekov nastavíš parametre dieru a plošku, prípadne full stack alebo vybrané vrstvy (pri viac ako dvoch). Prejdi si design rules, nastav si nejaké normálne šírky spojov, máš tam východzie 10mil, nastav prefered aspoň 20 alebo 25, max daj 100. Šírka spojov sa dá meniť aj kliknutím na spoj v jeho parametroch. Jo a Q Ti zmení jednotky z mil na mm.

Myslím, že jediné poučné je zde čtverečkový papír a tužka. Jinak těžko pochopí, jak je autorouter někdy stupidní.... Až člověk ví, co má dělat a proč, ocení nějaký nástroj...

Zamyslel ses, třeba jak tu desku pak mechanicky uchytíš?
Ještě před změnou tloušťek vrstev by ses měl zamyslet na rozložením součástek, abys udělal krátké navazující spoje, vyhnul se křížením a protahováním "pod" SMD součástkama...
První pohled: třeba položení té diody D12, to naprosto nevhodné otočení Q3 hned pod tím dtto

Jo, už si připravuju "prokov" co bude tak široký, že zkrz to půjdr dát sroub.

A podle jaké logiky to rozřadit? Já se co nejvíc

A] snažil následovat rozloženi ve schematu
B] snažil dávat "topící" součástky na kraj, co nejdál od IO a C.

Ako stredoškolská práca s výsledkom "absolvoval" môže byť, ale v praxi sa navrhovaniu plošných spojov radšej naďaleko vyhni. Pokiaľ si neskúsiš vyrobiť niekoľko takých plošných spojov klasicky ručne (nakresliť, vyleptať, vyvrtať, osadiť, oživiť), tak nezistíš, akých fatálnych chýb sa dopúšťaš. Napríklad modrý spoj od D4 popri ploške D2. Izolačná vzdialenosť nič ± tolerancia pri výrobe a na tom napätie v špičke predpokladám cez 70V. Hrúbka čiar už tu bola spomenutá.

Altium ma tak mizerny autorouter, nebo s to tahal rucne?

Za ten velký "prokov" tě náčelník pověsí za koule do průvanu.
Prokovené díry nad 6mm průměru jsou u výrobců desek za zvlášť tučný příplatek.

IDKFA2022 píše:Jo, už si připravuju "prokov" co bude tak široký, že zkrz to půjdr dát sroub.

A podle jaké logiky to rozřadit? Já se co nejvíc

A] snažil následovat rozloženi ve schematu
B] snažil dávat "topící" součástky na kraj, co nejdál od IO a C.

Dva lidi mu v dobré vůli napíšou kde má už ve schématu chybu, třetí to i nakreslí, ale naprostá ignorance.
Ztráta času, nemá smysl se tím dál zabývat.

Ruprecht píše:Výstup z U3 už nevede na R20?

jezevec píše:Chybí ti propoj mezi spojem C8,R20 a výstupem U3.

http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... c&start=27

breta1@svetelektro.com píše:Je tam chyba - chybí tam např. spoj (naznačil jsem ho červeně).

https://svetelektro.com/phpbb/?phpbb=dm ... Q9NTY3NzI=

Já nevím, čemu se ještě divíš. Když jsme mu to kritizovali na tom jeho domršeným schématu G400, veškerý rady směrovaný k nápravě chyb ignoroval a ved si svou. Myslíš, že teď, když postoupil na "další level", kterýmu říká "designování DPS", se bude chovat jinak? Je to marný, je to marný, je to marný ...

HF_Tech píše:Za ten velký "prokov" tě náčelník pověsí za koule do průvanu.
Prokovené díry nad 6mm průměru jsou u výrobců desek za zvlášť tučný příplatek.

IDKFA2022 píše:Jo, už si připravuju "prokov" co bude tak široký, že zkrz to půjdr dát sroub.

A podle jaké logiky to rozřadit? Já se co nejvíc

A] snažil následovat rozloženi ve schematu
B] snažil dávat "topící" součástky na kraj, co nejdál od IO a C.

Dobrá, a jak si tam mám teda "nechat udělat díru"?

termit256 píše:Altium ma tak mizerny autorouter, nebo s to tahal rucne?

Mizerný autorouter.

Nastav plošku pre dieru na nulu alebo menšiu ako diera samotná.
Autorouter je blbo nastavený, tak isto ako design rules, ale to asi nebude hlavný problém týchto príbehov.

Můj postup při výrobě zařízení:
1. Když si něco vymýšlím sám a nejsem si jist funkcí tak odladění na zkušební desce
2. Nakreslení PŘEHLEDNÉHO schéma zapojení
3. Umístění upevňovacích, připojovacích bodů a součástek, co mají být tam kde mají být (LED, displeje, tlačítka, výkonové kvůli chladičům) na desku
4. Umístění zbylých součástek zároveň s návrhem spojů
5. Vrtání
6. Kreslení
7. Leptání
8. Osazení a oživení

workhard píše:Můj postup při výrobě zařízení:
...
2. Nakreslení PŘEHLEDNÉHO schéma zapojení
...

Bod 1) je jasnej, ten kolikrát zabere nejvíc času, protože se při něm zároveň dělá i bod 2) - každá změna se musí zakreslit do aspoň nějakýho "šmíráku", aby se finálně dala zanášet do konečný verze schématu. To konečný schéma může bejt klidně i blokový s podrobným rozkreslením jednotlivejch funkčních částí extra, co je nejdůležitější, je PŘEHLEDNOST. I kvůli tomu nám naši staří učitelé vtloukali do hlavy, že vůbec není na závadu, když nám schéma zabere o půl stránky v sešitě navíc, hlavně že bude nakreslený tak, aby se v něm vyznal kdokoliv jinej i jen trochu znalej tématiky a ne jenom to prase, který to kreslilo. Nakreslení spojů kolem potenciometru naprosto zbytečně se navzájem 8x křížících navzájem a navíc ještě s několika dalšíma spojema jenom proto, že bych neuměl nakreslit značku potenciometru otočenou o 90° nebo o 180° se hodnotilo jako těžká nedostatečná, podobně pokud se součástky namastily tak blízko sebe, že spoje k nim na kresbě bylo potřeba úplně zbytečně několikrát zalamovat. Učitel, kterej mě učil kreslit schémata mi vždycky zdůrazňoval, že schéma je ve skutečnosti výukovej prostředek, kterým musím jeho "čtenáře" naučit funkci toho, co jsem nakreslil. Samotná deska spojů už může mít zákrut kolik chce, pokud to nebude negativně ovlivňovat její funkci (vf a pod), schéma ale musí bejt čistý, bez záludností a porůznu poschovávanejch spojů a vazeb. Když se podívám na ten zprasek, vyprodukovanej dotyčným individuem na začátku celý týhle debaty, nedivil bych se, kdyby ing.Galuška začal hledat informace, kde najde dotyčnou pseudoškolu, aby se tam došel poptat na úroveň jejich výuky a případně jim trochu vyprat žrádlo ....

"Když se podívám na ten zprasek..."

Netvrď mi, že sis nikdy nekreslil poznámky od ruky.
Protože smysl tohoto výkresu bylo pouze pro účely návrh PCB pospojovat součástky.

Načrtnout schema > navrhnout PCB > pak až udělat "hezký schema".

A snad ti nemusím vysvětlovat, že rozdíl je mezi dokumentací pro seriovou výrobu, kde je ČAS, PENÍZE a hlavně DŮVOD to mít fakt hezké... a věcma pro osobní potřebu (opět zdůraznuji, že teď je hlavní cíl mít plošák se výrobě).

Pak to můžu nakreslit tak, aby nějaký pan profesor - milovník starých pořádků - z toho měl hezký pocit...

V současné době je to jako počítání s logaritmickým pravítkem.

IDKFA2022 píše:Pak to můžu nakreslit tak, aby nějaký pan profesor - milovník starých pořádků - z toho měl hezký pocit...

Ty jsi typický příklad lempla, co jen chce nějak dokončit zadaný úkol.
Jak už jsem ti v některém příspěvku psal, měl jsi jít třeba na zedníka. Nechápu, proč sis vybral tenhle typ školy, když tě elektronika vůbec nebaví.