Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Četl jsem, že v prvních tramvajích T3 se cca do 70.tých let používaly k osvětlení salónu zářivky napájené přímo stejnosměrným proudem z troleje (pochopitelně zřejmě přes nějaký odpor) a řidič přepínačem otáčel polaritu, aby nedošlo k vyčerpání. Naživo jsem to nikdy neviděl, pokud nepočítám své používání vypálených trubic pomocí násobiče v minulosti.
A ještě před měsícem bych nevěřil, že to naživo a dokonce v běžném provozu v tramvaji uvidím a ještě k tomu v zemi, o které panují přehnané představy o její vyspělosti:

Myslim, ze v tych T3 je to dodnes.

Kolko rokov moze mat to japonske vozidlo? Mozno 40?

Nevím jak u vás, ale v Čechách se to při středních opravách nahrazovalo měničema, takže reálně poslední vozy s tím mohly dojezdit tak v devadesátých letech.
Ano vozidlo bude určitě víc jak čtyřicet let staré, ale u něj na rozdíl od těch ostatních při různých stupních oprav do elektronického předřadníku neinvestovali...

Japončíci se holt zaměřili na jiný priority, třeba na dostupnost energií a její ceny pro obyvatelstvo, místo blbnutí s gryn dylem, nebo na ne/rušení tratí. Ty zářivky fungujou, vidět tam je, hnidopichy neřeší.

rnbw: V Praze byly i starší dřevěné tramvaje dovybaveny zářivkovým osvětlením napájeným rovnou z troleje. Dojezdily se zahájením provozu Metra 9.5.1974.

Houmr: Podle čeho jsi poznal, že ty zářivky nejsou napájeny z měničů? Mimochodem, jaké napětí v troleji mají tramvaje v daleké zemi Nippon?

Nevím neměl jsem s sebou měřák a tak jsem ho neměřil jsem ho, ale očekávám někde mezi 500 a 1000 volty. Že to nebude z měniče jsem odvodil právě od toho, jak v té tramvaji všechny trubice svítily jen z poloviny. Jiné vozy měly svítidla jiná, obvykle domontovaná na tělese těchto původních a s trubicí poloviční délky. Pochopitelně s rovnoměrným světelným tokem po celé délce trubice. Někde jsem viděl i náhradu těmi pseudozářivkami s LED uvnitř.
Vím, že ss složka v blbě navrženém nebo vadném meniči dokáže udělat lecos, ale tady bych to skutečně šacoval to na přímé napájení.

Prý mají síť rozdělenou na 50 a 60 Hz. (netýká se šalin)

Mňa zaujala ilustrácia vľavo na tretej fotke. Vie to niekto preložiť?

Nemáš chodit v tramvaji s baťohem na zádech...
To patří k bontonu MHD v Japonsku (krom ztišení telefonu a nemluvení...)

Pražské T3 s odporovou výzbrojí (zrychlovačem) podle mě dojezdily s tím napájením zářivek přímo z troleje až do konce jejich provozu, tj. kolem roku 2020. Na pultě řidiče si jasně pamatuju ten přepínač polarity osvětlení a výstražnou cedulku, že se musí přepnout na konečné nebo nejpozději po hodině jízdy.

Mě spíše fascinovalo, že to přepínání nebylo řešené nějak automaticky.

Lukas-Peca píše:...
Mě spíše fascinovalo, že to přepínání nebylo řešené nějak automaticky.

Bylo miliónkrát jednodušší a lacinější vyrobit cedulku nalepenou nebo našroubovanou nad manuální přepínač obsluhovanej řidičem, než vyvíjet automatickej přepínač polarity ...

Mechanický spínačky se přece běžně vyráběly....

Ano, založený na kyvadlovým hodinovým stroji původně se závažím, pozdějc s pérovým, elektricky natahovaným strojkem. A ohodně pozdějc se synchronním elektromotorkem, řízeným 50Hz sítí - představ si kyvadlový hodiny v tramvaji a pak se ještě sám sebe optej, kde taková tramvaj měla vzít 50Hz střídavinu pro řízení těch elektrickejch spínaček, když i pro zářivky používala stejnosměr? Prostě se šlo cestou technologicky nejlacinějšího řešení = poučenej člověk ovládající příslušně označenej přepínač.

A polovodicov bol nedostatok, vyrabali sa hlavne celovodice