Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jelikož se mě podařilo obráběním (vrtáním) zmagnetizovat nemagnetickou nerezovou A4 (chemická nerez), tak potřebuju udělat nějakej větší odmagnetovač. Napadl mě MOT z mikrovlnky. Odstrójit VN a žhavení, ve svaru to šmiknout flexou a u kámoše zarovnat na brusce na placato.
Zkoušel jste to někdo? Jde mi o to, zda se při tom broušení nějak nezmění vlastnosti plechů abych třeba po zapnutí nevyrazil arťák v místní rozvodně.

Nojo, ale na ty pár kilo (cca 10) těžkých kusech železa nějaký postupný vzdalování odmagnetovačky nebude asi moc optimální postup.
Prý existuje možnost generátoru tlumených kmitů, stačí přes diodu a ochranný odpor a dvoupólový přepínač nabít kondík 20-40 uF (rozběháč k motoru) a pak přepnout přepínač a vybít kondík do paralelního primáru MOTa. Ten vytvoří s kondíkem rezonák a rozkmitá se to tlumenejma kmitama až do vytracena. Pak má stačit položit MOTa otevřeným koncem na odmagnetovávanej kus, smáčknout tlačítko a je hotovo.

U BTV s CRT obrazovkou byla okolo stínítka odmagnetovací cívka, zapojená přes dvojitý PTC přímo na síťové napájení. Měla na starosti odmagnetování masky vždy po zapnutí.

Možná by stálo za to zkusit něco tímto směrem, je to jednoduché a za pár Kč (tedy pokud seženeš hlavně ten PTC). Cívku můžeš nahradit delším vícežilovým kabelem smotaným dokola a jednotlivé žíly zapojené do série.

Viz třeba tady nebo zde či toto.

Nebo regulaci starých kolotočářů, kus plechu do kýblu se slanou vodou a postupně plech vytahovat. Na jednorázovku docela přijatelné řešení. Když otevřeš magnetický obvod MOTu a připojíš to natvrdo na síť, tak se budou dít věci.

když jsem opravoval CRT monitory , které měly zmagnetované kryty obrazovek, používal jsem dvě demagnetizační cívky z monitorů spojené do série. Spínal jsem to tlačítkem přímo na 230V . Protože ono to na demagnetizaci větších ploch potřebuje docela výkon. A než jsem odkroužil už bylo vinutí dost teplé. Měl jsem to přes oddělovací trafo. Nižší napětí a nebo zapojení přes pozistor nemělo valný účinek .

Na demagnetizaci je potřeba docela velký výkon (pořádný magnetický tok demagnetovaným materiálem) Pochybuju že 40uF kondík jako zdroj bude mít nějaký efekt. Spíš bych to omotal izolovaným drátem a ten zapojil na sekundár nějakého pořádného trafa 230/12V a to připojil na síť přes regulovatelný autotrafo. Pak to pomalu oroštovat a zase stáhnout, podle ohřevu jednotlivých komponentů.

Zaky píše:Když otevřeš magnetický obvod MOTu a připojíš to natvrdo na síť, tak se budou dít věci.

To není natvrdo na síť. Nabije se ze sítě kondík a pak se vybije do MOTu. Ten zákmit je jen milisekundy. Spíš mám obavu, jestli to nebude "svářet" přepínač.

Nevím, jestli to je téma pro tohle fórum. Poradil mi to kámoš, kterej s tím odmagnetovává zmagnetizovaný díly po broušení na brusce na placato. Tvrdil mi, že na blok železa velikosti 30 x 10 x 10 cm stačí tím MOTem položeným přímo otevřenejma pólama na železo prásknout 2-3 x a magnetizmus je pryč.
To bude asi mnohem účinnější než vzduchovka cívka o průměru 3/4 metru.
Zítra k němu jedu zkusit ten díl odmagnetovat, tak se uvidí. Bohužel 50 km tam, 50 zpět, to nemůžu dělat pokaždý, takže pokud to zabere, tak budu řezat svýho MOTa.

Uvidíš, když budeš spínat dost rychle, nic by hořet nemělo, nasytit jádro chvilku trvá. Jestli máš MOT, kondík a slušný stykač, tak to zkus říznout a otestovat, bude to rychlejší, než 100 km v autě

Právě že MOT po nedávný petrakci s bodovkou na LiIonky (v jiným vlákně) žádnej nemám. Jeden místní kovozběrač mi slíbil za pívo donýst střeva z mikrovlnky ale asi se kvůli tomu vedru někde pivem dlouhodobě občerstvuje a kálí na mě. A taky mám obavu, že bude problém s kondíkem, motorák 47M/250V/AC se přes diodu nabije na cca 340V a netuším, jestli až se to rozkmitá po připojení MOTu, jestli na něm nebude ještě víc.
Těch 100 km až zas tak nevadí, jel bych tam stejně na plánovanou návštěvu. Aspoň uvidím, jak to má ubastlený.

Větší napětí na kondíku nebude. Q=CU. Náboj máš v kondíku po nabití ze sítě, kdybys kondík dokázal nabít připojením k rezonančnímu obvodu na vyšší napětí, než bylo na začátku, perpeťáci by zajásali

Ja mam opacny problem, a to zmagnetovat maly rotor. 4 segmenty SJSJ.
Ale obavam se, abych to nepo... uplne.
Na trubce jsem nasel video kde proud do MOT pousti ze svarecky

Ta smyčka z TV/monitoru se dá zkroutit a přeložit. Má pak dvojnásobek závitů a poloviční plochu.

Od roku 1977 po skúškach z farebnej televízie som používal cievku, ktorú mi navinuli v Nižnej na Orave počas krátkej praxe vo fabrike - s dvojnásobným počtom závitov, ako mala tradičná vstavaná cievka FTVP Color Fatra, zloženú otočením na osmičku a preloženú na polovicu zapínanú sieťovým mikrospínačom niekoľko rokov na televízory, kde stačila. Ale na plnú oceľ neviem, či by stačila. Predsa je to len dosť hmoty. Keď som ju niekomu požičal, tak mi ju spálil, musel som si urobiť druhú, ktorú mám dodnes niekde pohodenú nepoužívanú.

Dnes jsem byl u kámoše, co má ubastlenou MOTovou odmagnetovačku. MOT je nějakej větší než z kterýho jsem dělal bodovku a má měděný primár. Je to z nějaký velkokuchyňový mikrovlnky z devadesátek. Ty mívaly 1000-1500W.
Kondík tam má složenej ze čtyř rozběhů 100M/250V/AC sérioparalelně s odporovým vyrovnávačem a zároveň bezpečnostním vybíječem, takže 100M/500V/AC. Spíná to čtyřpólovým 25A stykačem na DIN lištu 3 spínací póly, jeden rozpínací. V rozepnutým stavu se přes jeden nabíjí kondíková baterie, v sepnutým stavu jsou tři kontakty paralelně.
Výkon to má jako sviňa, na 7 ran to dokázalo odmagnetovat magnetickej kroužek z magnetronu, kterej ležel mezi středem a krajem E-čka MOTu.

Až splaším MOT, tak to zkusím ubastlit, když se to zabuduje do vhodný Gewis rozvodný škatule, tak to je práce na jedno odpoledne.

Pro znameho jsem k tomu pouzil civku a jadro z nejakeho stykace z 80. let. Hlavnim duvodem bylo, ze od vyroby uz bylo jeho E jadro zbrousene do roviny, takze jsem se s tim nemusel parat sam. Pokud vim, tak tim demagnetuje dodnes, i kdyz jen parkrat do mesice.

V rachotě jsem měli odmagnetovávačku továrního původu, byla to cívka v vnitřním otvorem cca 15x15cm a průřez cívky byl snad 10x10cm, byla to slušná a těžká obluda. Na sobě měla jistič ale kolikátku netuším. Napájeno ze sítě, to jestli to jelo na 230V nebo 400V si nevybavuji. Předměty k odmagnetování se pomalu protahoval otvorem cívky, aspoň do vzdálenosti 50cm.

K odmagnetování vercajku jsem kolikrát použil i magnetický rotor, stačilo kmitat se zmagnetovaným předmětem na rozhraní pólů a pomalu se vzdalovat. Stačit by měli i dva magnety blízko sebe a každý s opačnou polaritou.

U brusek kde se používají elektromagnety na uchycení obrobků mají většinou i odmagnetovávačku. Jinak na odmagnetování by měl jit použit jakýkoliv elektromagnet, do napájení zapojit autotransformátor a pomalu sjet z plného výkonu na nulu. Samozřejmě elektromagnet musí jet na střídavé napětí.

K odmagnetování je potřeba pomalu snižovat střídavé magnetické pole, jak je toho docíleno je jedno tj. vzdalováním předmětu, snižováním intenzity magnetického pole aneb snižovat napájení elektromagnetu, …

Co si vybavuji odmagnetovávačku u brusek tak ta jela trvale, byla to deska, kdy u prostřed byla cívka jedoucí na 50Hz, předměty se protahovali přes tu cívku.