Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý večer čeká mně v krátké době jejich oprava. Jelikož kolem výplni jsou okrasné vlnkovy profil. Napadlo mně již tyto zmíněné dveře olouhovat výhoda je že by to nemuselo byt tolik pracné a bez černáni dřeva jako u opalovani . Ale osobně jsem to nikdy nedělal ale rad bych se to naučil.

Prý na olouhování starého nátěru. Je třeba 1.5l vroucí vody na 3 vrchovaté lžíce louhu. Pak neutralizovat 3 l vody 1/4 octa z láhve. Plus samosebou ochranné pomůcky.

Postup opalovaní znám je to hrozná práce proto bych volil raději to louhováni. Děkuji hezky večer.

Před cca 50-ti lety jsem touto metodou (louhování) zbavoval starých nátěrů (prvorepublikové, či "válečné"?) dveře taky.
Kvůli členitosti plochy dveří jsem taky upřednostňoval louhování před opalováním (přestože např. okna jsme opalovali).
Jen jsme je ještě poté (s bráchou) "vymáchali" na potoce, s následným pořádným vyschnutím - před tehdejším novým napouštěním fermeží
Stejně se ale musí "nabobtnalý" starý nátěr sundávat špachtlí, takže "úplně bezpracné" to taky není

Kolik a jaké "chemie" jsme tenkrát použili, si už podrobně (pochopitelně - po té době) nepamatuju -
ale NET "ví všechno"

jo asi je pak ještě votryskam vapkou.... chápu ale diky za reakci aspon se zase poučim dveře budou do futer pokoje a ja je ziskal za odvoz takže to na nich vyzkoušim letos bych je zbavil natěru a natiral bych je asi až přišti rok z jara to by na to vyschnuti mohlo stačit

No jo, pamatuji z dětství Lakostan. Principiálně jak se psalo výše. Ale stejně mnohem lepší než smirek - ten sem rád fakt neměl...

Existujou moderní přípravky, obecně se to dá koupit jako "Odstraňovač starých nátěrů", anglicky "Paint stripper", bejvá to směs organickejch rozpouštědel spolu s nějakou alkálií, aby to narušilo barvy a donutilo je to "seškvrknout se". Stačí jen seškrabat špachtlí. Zbytek se stáhne drátěným kartáčem a dobrousí šmirglem. Na opravdu starý dřevo je vostuda brát letlampu ...

Louhem to zrovna moc bezpečné není. Popálení na ruce se časem nějak zahojí, ale v oku to může být konečná.
Kdo si ale nedá říct, tak dlouhé gumové nejlépe elektrikářské rukavice a plexi štít před obličejem. Brýle nestačí. A při ruce velkou nádobu s čistou vodou.

Pri praci s chemiou treba pouzivat ochranne prostriedky.

Jj, s louhem občas pracuju a štít je nezbytnej. Rukavice taky jentak nějaký nestačí, mám Ansel Solvex 37-676. Jak trochu zestárnou, přeřadím je na domácí práce a vezmu nový. Sranda byla, když jsem jednou čistil nějakým ředidlem mastný jekly a vzal na to jen ty latexový rukavky, který se mi doslova rozpadly před očima.

zkus tento přípravek - funguje dobře a do dřeva se nezapíjí ...
https://www.barvy-laky.cz/odstranovace- ... u-p07.html

Cennější předměty doporučuju nechat renovovat odborníkovi, ani louhování není bez rizik. Na malém kousku vyzkoušet dobu a koncentraci. Restaurátorské dílny mají na louhování vany, kdysi jsem takhle improvizoval rámem z latí s vloženou folií při restaurování prvorepublikových dveří. Nebo spíš rakousko/uherských. Dřevo má tendenci chlupatět do vláken při dlouhém působení a detaily řezby se můžou poškodit. Změkčování horkovzduškou a kartáčování je někdy pro detaily šetrnější. Hrozná práce je to každopádně. Podle stavu dveří bude možná nutné opravovat tmelení, kování nebo výměna poškozených částí.
Množství cenných rad včetně toho odstraňování nátěrů je ve starší ale velmi obsáhlé knížce https://www.mercatino-olomouc.cz/staroz ... 36060.html

Dělal jsem reko. všech oken a dveří v baráku sto let starém (vlasním). Pár dveří mi dělali řemeslníci a ti to louhovali. Zbytek jsem dělal horkovzduchem s regulací. Všechny louhovačky jsem po třech letech předělával, protože popraskaly spáry, seschly se dřevěné výplně a vypadalo to hnusně. Co bylo opalované, je naprosto bez problémů, jak okna tak dveře.
Ten organickéj barvožrout jsem taky zkusil, ale byla to hrůza. Strašný smrad a ty zbytky barvy se lepily na špachtli a nešly skoro sundat. Nedoporučuji.

Přesně tak, jedině horkovzduch s regulací (stavba z r. 1928, všechny dveře a futra originální a perfektně zachovalé).

K tomu kvalitní škrabku (tvrdokovové ostří kolmé k povrchu). To, co se v Čechistánu dodnes používá jako škrabka na odstranění barvy, je úplně na howno, protože to ničí povrch dřeva (zasekává se do něj).

Rozdíl je obrovský, ta kolmá funguje podobně jako cidlina - ale není to pro kolenovrty...

Abych to sumarizoval: s regulovaným horkovzduchem a výše popsanou škrabkou (občas jsou na stejném principu i od jiných výrobců) je odstranění staré barvy skoro příjemná práce beze smradu, rizik s chemií a bez poničení dřeva.

Já jsem tedy používal špachtli normální, ale každou chvíli jsem ji brousil na kolmo, aby měla perfektně ostré hrany. Pak dřevo nepoškozuje a jede téměř souběžně s porchem. A pak jsem si nabrousil jednu na čištění rádiusů a jemných hran. Ono, s tou škrabkou se jednoruč dělá blbě, ta je dobrá na dočištění za studena.
Hlavní je , nastavit si správnou teplotu na horkovzduchu, aby šla barva od dřeva a nelepila se na špachtli. Pak je to paráda.

ondraN: věř tomu, že kdybys vyzkoušel tu, co popisuju, už by ses nikdy nevracel (a že jsem toho s tou bolševickou oškrabal fakt hodně).

Existují i třeba různé taky kolmé, ale z oceli (nebo s výměnným ocelovým břitem), ale ta kombinace postavení břitu a tvrdokovu je jednoznačně nejlepší.

Jedinou výjimkou u mě byla nějaká anglická ocelová kolmá škrabka (obdélníkový břit se zakulacenými rohy s různým poloměrem) koupená tuším někdy v 90. letech. Výborná ocel, rohy umožňovaly odstranění barvy v profilových lištách. Mám dodnes 2 ks, ale už jsou hodně "ojeté" a moc je nepoužívám.

No, já ji mám. Narexku z devadesátek s výměnými břity a k tomu pár sad s rovnými a mírně rádiusovými břity. Používal jsem ji hlavně na odstranění staré fermežové barvy ze schodů. Ta nešla sundat za tepla, protože se z ní po ohřátí stala neuvěřitelně mazlavá a lepivá substance. Tou škrabkou to šlo dobře, ale byla to šichta