Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ubastlil jsem na univerzálku tenhle měřák vnitřního odporu LiIon18650 a podobných. Dvakrát jsem to zkontroloval červenou fixou do schematu a pod lupou prohlídnul jestli někde nejsou chlupy z pájení a podezřelý místa ještě proměřil, takže v zapojení chyba není. Součástky kontrolovaný na T4.
Rozpohyboval jsem to, oscilátor 50Hz (IO1D chodí i když dost blbě. Pokud ho nastavím na sinusovku, tak se při dalším připojení napájení nerozkmitá, musím ho nastavit na "trochuobdélník". Navíc je P1 skoro na dorazu k R3.
V popisu Zajíc píše, že by proud z akumulátoru měl být častečně modulovanej 50Hz z oscilátoru. Já mám na výstupu IO1B a IO1C jen pár mV modulace.
Ale nějak to chodí, po připojení akumulátoru se rozsvítí LEDka a skrz T2 teče proud odpovídající odporu R9. I měřák 120uA u IO1A ukazuje ale opět divně. Pokud je připojenej jen proudovej okruh, tak ukazuje cca 15uA. Když připojím napěťovej vstup , tedy kondík C4, tak ukáže asi 40uA. Pokud připojím horší starej aku, ukáže jinou hodnotu. To by bylo asi dobře ale běda připojit napěťovej a proudovej vstup najednou. Měřák práskne ručkou na doraz a pak spadne na těch cca 40uA. To není vůbec dobrý, ten proud vykývne analog multimetr až na 1,2mA. Určitě tam je ještě větší špígra, kterou by použitej měřák 120uA asi dlouho nezvládal.
Nemůžu přijít na to, proč to dělá. Něco je špatně, otázka je, jestli je to vlastnost. Přiznám, že operáky není moje parketa a není mě moc jasný, co by měly přesně IO1A až IO1C dělat.
Zajícovy věci co jsem kdy bastlil chodily skoro vždy na první šlápnutí a celkem spolehlivě. Otázka je, jestli i tohle, když na to neudělal ani plošák.
Poradí prosím někdo?
Díky!

a proč se nezeptat přímo autora ?

Kdysi na maďarský LCM3, bylo udělátko, které oddělovalo ss část. Odkazy byly i na Bastlírně. Někde bych to asi také našel, docela to měřilo nimh, iion i Pb aku. Asi by to k Zajícovi šlo připojit.

To "udělátko" pro LCM3 je zde.

Tím udelatkem by mel jít zmerit akumulator pomocí zajicometru na kondiky? Jestli jsem správně pochopil..

mirku píše:a proč se nezeptat přímo autora ?

Už jsem ho s něčím zkoušel a komunikativní moc nebyl.

jjilek píše:Kdysi na maďarský LCM3, bylo udělátko, které oddělovalo ss část. Odkazy byly i na Bastlírně. Někde bych to asi také našel, docela to měřilo nimh, iion i Pb aku. Asi by to k Zajícovi šlo připojit.

Jak souvisí nějaký maďarský udělátko s konkrétním schematem měřiče Ri akumulátorů na jehož funkci se ptám?
Pánové když tak k věci, jak mají přesně fungovat ty dva operáky nad sebou a ten u měřáku a proč mi po připojení napěťovýho měření bouchne ručka o doraz a vrátí se na změřenou hodnotu vnitřního odporu?

Celeron píše:Pánové když tak k věci, jak mají přesně fungovat ty dva operáky nad sebou a ten u měřáku

IO1A: převodník střídavého napětí na ss proud

IO1B: porovnává řídící napětí pro řízený proudový zdroj se skutečně dosaženým proudem na výstupu řízeného proudového zdroje

IO1C: společně s T2 napětím řízený proudový zdroj (lépe řečeno proudová nora, neb sám není aktivní)

IO1D: sinusový oscilátor s T článkem a diodami pro stabilizaci amplitudy

Celeron píše:proč mi po připojení napěťovýho měření bouchne ručka o doraz a vrátí se na změřenou hodnotu vnitřního odporu?

Pravděpodobně kvůli nabíjení C4 (nebo naopak vybíjení, pokud byl předtím nabitý). Amplitudu výsledného napětí na R15 mají omezovat diody D5 a D6, ale zřejmě tak činí na příliš vysoké úrovni.

Díky moc za rady. Zajíc píše, že použití modulace 50Hz je daný tím, že se v původním zapojení měřilo klasickým multimetrem a že je možný předělat oscilátor na 1kHz, na kterým Ri uvádějí datašíty batérek. To znamená pohrát si s T-článkem C1, C2, R2 a nastavit ho na cca 1 kHz. Třeba bude na vyšším kmitočtu líp nabíhat i na sinusovce.
Pak by se dal C4 podstatně zmenšit a mohlo by to pomoct s tím mlácením ručky. Zkusím na pozici D5 a D6 dát BAT41 nebo něco podobnýho aby to omezovalo na nižším napětí.
Nenapadá Tě ještě proč je po připojení proudovýho obvodu na měřáku těch 15uA. Něco blbě za IO1B?
Taky je možná problém s připojováním baterky přes kelviny. Možná to měl jednohrotový s dvojvývodem a problém je, že s koaxiálním kelvinem je odpojená GND od R8. Kelvin nejdříve připojí napěťový hroty a pak proudový.
No co, v nejhorším vyhodím dvojku za YR1035+. Sice není moc vhodnej na vysokoproudový 18650, měří Ri jen na malým proudu ale lepší než drátem do voka. Tohle jsem poskládal krom LM324 ze šuplíku. Víc by mě nakrklo pokud bych na to nejdřív navrhl a udělal plošák a pak zjistil, že to nemaká podle mých představ.

Celeron píše:Nenapadá Tě ještě proč je po připojení proudovýho obvodu na měřáku těch 15uA. Něco blbě za IO1B?

Zkontroluj osciloskopem +IN, -IN a OUT IO1A. Taky to může být bázový proud T1 (funguje v inverzním režimu jako spínač) - když mu odpojíš bázi a zkratuješ C a E, mohl by ten proud být skoro nulový.

Celeron píše:Taky je možná problém s připojováním baterky přes kelviny. Možná to měl jednohrotový s dvojvývodem a problém je, že s koaxiálním kelvinem je odpojená GND od R8. Kelvin nejdříve připojí napěťový hroty a pak proudový.

No to není úplně optimální, nicméně by to vadilo jen při tom rozpojení (a hlavní proud protéká jen přes proudový okruh). Při indikaci těch 15 uA je R8 na zemi? Jestli ne, tak je +IN IO1B "v luftě" a může to dělat různé věci...

Zkusil bych to na test zapojit bez Kelvinova kontaktu. Jinak pochopitelně dvouhrotý Kelvin je mnohem lepší, protože eliminuje nejen přívody, ale i kontaktní odpor, což tady může být dominantní.