Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Přebírám narvanou igelitku, kterou můj dárce zachránil těsně před tím, než by skončila vysypaná v kleci v SD. Původního majitele nenapadlo, že by se v okruhu svých známých nejprve zeptal, jestli to někdo nechce. Takovou směs jsem snad ještě neviděl. Co s tím? Třídit to jest náročnější, než sto her Člověče, nezlob se, řekl bych. Po pár minutách jsem měl ruce jako kominík. Nepozastavujte se mé naivitě mladíka pár let za prahem reálné dospělosti, uznalé hmmm jsem pronášel pomalu každou minutu.

Příklady viz foto, přibližně zleva doprava a shora dolů (jen nahodilý zlomek):
• dioda ITT ZL22, unikát
• konektory pro TESA (i redukce)
• nevšední patice/držák pro žárovky E10
• doutnavka, žárovky 24V/6,3V/slzičkové 24V
• dioda-plast z TV Cavallo (pokud se nepletu), KY130/704F/710
• tr. 0C170 (Ó Cé 170, nula Cé 170? Furt se vedou spory...)
• kvanta čs. pojistek
• drobný spojovací materiál, vč. podložek a pájecích ok
• spojovací prvek ála plastová čokoláda, ovšem porcelánový
• pasív z konvertorů STA (kapacitní trimr)?
• C 200µF/70V tam byl plný pytlík, plus řada dalších (ve větším počtu)
• mnoho kloboukaté drobotiny - BFY90, AF239, GF505, MAA550
• ochranný plast patice obrazovky
• netknutá zásuvka repro DIN, mnoho vidlic DIN různého provedení i původu
• banánky, též multikulturní směs
• konektory VF IEC, opět ve stylu když dva dělají totéž, není to totéž
• symetrický anténní kon., mnoho konektorů IEC s předřazeným slučovačem VHF/UHF mnoha roztodivných tvarů
• symetrizační členy s motivem, i jadýrkem (co dnes s tím kusem, původně na VHF?)
• "opravná sada" v pytlíčku (dva filcy na úzkém plastu, kon. 300Ω, DC kon. Tesla)
• pot. Telpod PU-101.766 s vláčným chodem hřídele
• slitinový prodlužovák potenciometru, takový jsem viděl poprvé
• prvek tvořící útlumový článek ant. zesilovače (pamatuju ho v plastovém ASZ03)
• žlutooranžový plast (plný pytlík), netufím, oč jde

Zaujalo to někoho? Tohle vydrbat a roztřídit, jsem adeptem na Nobelovu cenu za trpělivost.

Do muzea či někomu, kdo se zabývá opravami či spíš restaurátorstvím opravdu starých přístrojů.

To muzeum nemyslím pejorativně, právě naopak. Kdyby návštěvy muzeí měli frikulíni povinné a byli z toho následně zkoušeni, tak bude na světě líp.

Jen směle a konkrétněji. Ale řekl bych, že tam těch kousků pro muzejní techniku zase tolik nebude. Snad ta germania a nejstarší provedení DINů a VF konektorů.

Ten oranžový plast nemá s elektronikou nic společného. Je to poutko na ručníky nebo na utěrky. Velmi praktická věc.

Zřejmě náhodná součást likvidační igelitky. To mě nenapadlo.

v koši to moc nezabere .

judeware píše:• tr. 0C170 (Ó Cé 170, nula Cé 170? Furt se vedou spory...)

IMHO to označení je pozůstatek z doby kdy se to číslovalo jako elektronky
nula - žhavicí napětí
C - tři elektrody
Z doby her a malin nezralých si vzpomínám na článek, snad v AR, že elektronici říkají
"ó cě stošedesátdevět",
ale raději by říkali
"nula cé stosedmdesátjedna".

A co s tím?
Nasypat do nějaké ploché krabice (aby se v tom dalo přehrabovat) a co tam zbyde řekněme za dva roky vysypat do elektrodpadu. Protože jednak už to nebude k ničemu potřeba, jednak pokud by to k něčemu potřeba bylo, stejně se už zapomene, že je to v té krabici. Možná nabídnout nějakému elektrokroužku tak jak to je.

JirkaZ píše:Kdyby návštěvy muzeí měli frikulíni povinné a byli z toho následně zkoušeni, tak bude na světě líp.

Tohle je míněno vážně?

Vzhledem k tomu, že O a nula jsou (a byly vždy alespoň v tisku) různé znaky, stačí podívat se do dobového katalogu Tesla, a je okamžitě jasné, jak se to čte.
Problém býval u strojopisu.

https://www.teslakatalog.cz/OC170.html

No, ty germaniové tranzistory bych tak nezatracoval. Zejména OC170. Jednak slušně jedou už od 1,5V, jednak na rozdíl od jiných jdou do cca +60MHz, jednak se mi nezdá, že by až tak šuměly. Do předzesilovače jako když najde, mají příjemný zvuk. Jako náhrady se uváděly GT322, ale ty se mi vůbec neosvědčily. A navíc, nepotřebují různé vf "kompenzace" malými kondíky jako křemík.

Samozřejmě, že to bylo ve světě vždycky "Ó Cé"

Ty vf germania občas někdo poptává. Ony se při opravách blbě nahrazují.

Tu teorii, že je to odvozené od značení elektronek, jsem četl mnohokrát. Na foto od inženýra oslavence (dodatečně všichni gratulujeme) je jasně vidět, jak je to správně. Ale např. ten český exemplář má název na papírovém čtverečku a nula vypadá stejně, jako písmeno ó (jinak má být číslice štíhlejší, než ono písmeno). V éře osmibitových počítačů bylo zvykem zobrazovat nulu s přeškrtnutím (u PeCe s tečkou uvnitř oválu). Nikdy jsem údaje OC nezkoumal, takže mě tabulka od náchodského kolegy překvapila - Ic 10mA je skutečně maximum?

Nic se vysypávat nebude. Namátkově vybrané žárovky svítí všechny, konektory po vyčištění vypadají OK. C 200µF/70V TE988 měl na první orientační pokus 239µF/0,11Ω a C 50µF/70V měl 74µF/0,23Ω. Atd., atd.

Můžete potvrdit/vyvrátit můj odhad toho prvku vpravo nahoře (poblíž pojistky) - je to kapacitní trimr do konvertorů STA?

Jo, je to skleněnej šroubovací kondenzátorovej trimr NEJEN do konvertorů STA. Obvykle mívaly kapacitu 1-20pF, jen výjimečně víc. Šlo u nich o to, že díky pozlacenýmu závitu s malým stoupáním měly velkou mechanickou stabilitu a otřesuvzdornost, kvůli křemennýmu sklu pak dobrou tepelnou stabilitu = necouraly s teplotou jako keramický nebo plastový trimry.

Zase EKKARe fabuluješ, kapacitní trimr WK70122 měl vždycky jen 5pF

Měl bych zájem o ten šrubovací koaxiální konektor uprostřed, asi by mi k něčemu starému pasoval.