Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Je mi jasný, že tahle otázka někoho překvapí, někdo zakroutí hlavou, někdo si zaklepe na čelo, ale z důvodu rozšíření mých vědomostí se zeptat prostě musím, tudíž vás všechny, co tohle čtete, žádám, abyste mě nemlátili do hlavy , nemlátili bičem , nekopali , a nesežrali .

Jak vítr dokáže způzobit kolísání napětí?

Snadno: linky vysokého napětí jsou projektované a stavěné tak, aby odolaly větru o dané rychlosti, unesly námrazu a led o určité tloušťce... všechno závisí na konkrétním místě, nadmořské výšce, no zkrátka je to v normách.
Jenže počasí nějak trhá rekordy, s nimiž se v normách nepočítalo. A předimenzovávat "pro každý případ" je drahá sranda. Tak to některé linky odnesly. Zkrat, následné vypnutí linky a je to tu: protože lze většinou využít náhradní trasu, je využitá. A bude zatížená na doraz až přetížená. Narostou větší či menší, ale hlavně nerovnoměrně rozložené úbytky napětí, které se projeví i jinde. Třeba u tebe doma.
Nakonec i přípojky nízkého napětí tam, kde jsou tahané vrchním vedením, podléhají stejným vlivům a pocházejí z doby, kdy se meteorologům o takovémto počasí ani nezdálo - a tomu odpovídaly tehdejší předpisy. Padající stromy udělají svoje...
Samostatnou kapitolou v této situaci jsou přerušené vodiče PEN přípojek, kdy instalace v domě "sedí" jen na uzemnění (pokud nějaké má, jinak vznikne jakási virtuální "nula") - pracovní i ochranný vodič mají napětí dané vektorovým součtem připojených odběrů v jednotlivých fázích. Obecně může dojít k tomu, že v zásuvce budeš mít napětí 100V a hned nato to skočí na 300V...
To jsem vyjmenoval vlivy, na které jsem si jen tak nahonem vzpomněl.
Takže ano, vítr, zvláť takový, jaký funí od čtvrtečního večera, má na kolísání napětí v síti vliv.

Tak jsem zase o něco chytřejší!
Díky Hille!!!!!!

Současná technologie používané ČEZem nebo tou jeho 🤐 dceřinnou takyfirmou pro přenos neřeší přerušení PEN vodiče????

To nejde na distribuční straně (míním tím nn vývody z trafaček) ani měřit ani jinak monitorovat. Jestli kontrolu fázových napětí s následným odesláním hlášení o typickém projevu odpojeného PEN obsahují nově osazované digitální elektroměry, nevím. Podle toho, co si všechno pamatují, by asi měly. Navíc jsou až na konci přípojek, takže, co je před nimi, by identifikovat šlo.
Ale i tak - digitální zdaleka nejsou všude, klasickým magnetodynamickým elektroměrům je to jedno a navíc neumí v reálném čase bonzovat.
Kontrolovat stav PEN na každé odbočce ze sloupu nebo v RISce je nereálné.
Proto ČSN 33 2000-4-41 trvá na průběžném přizemňování vodiče PEN. Jak to udělat, je m.j. v ČSN 33 2000-5-52 a v navazujících normách. S tím přizemněním je při menším, než normalizovaném, zemním přechodovém odporu přece jen určitá šance, že vodič PEN bude "sedět co nejblíže zemi", i když už není spojený se středem trafa přímo, ale jen přes ta uzemnění.
V husté zástavbě s kabelovými přípojkami bývá zemnič spojený do soustavy a v místě každého odbočení je připojený k vodiči PEN. Tam může zemnič zastoupit přerušený vodič PEN plně, takže je možné na to přijít jen při revizi přípojky, ovšem je nutné kvůli tomu odpojovat i všechny tři fáze (z bezpečnostních důvodů, co by to asi udělalo po odpojení PEN?).
Záměrně se nezabývám soustavou TN-S, protože ta má potenciál vodičů N i PE stejně závislý na stavu vodiče PEN před nimi.

Jo, Hille, já jsem samozřejmě předpokládal tu část soustavy, než to sestoupí z těch sloupů na trafa
Přívodů nn k odběratelům venkovním vedením v posledních letech už vídám pramálo. Všechno je to v kabelech a tam vichřice těžko poruší PEN aby fáze zůstaly. V Praze je navíc i spousta trafaček v podzemí, aniž by člověk zahlídl venkovní vedení vn.
O proudových chráničích s hlídáním neporušenosti PEN v systémech TN-C je zajímavý názor v http://www.etm.cz/obr/citliveproudovechranice.pdf

Krasa toho vseho je ze kdyz jsme si s kolegou chleli mezi dvemi panelaky postavit ethernetovou sit litaly jiskry. pouzili jsme kvlitni kabel se stíněním. Na vzdálenosti cca 20m mezi paneláky byl rozdíl potencialu mzi mym a kolegovym pc cca 50-80V jsem uvazoval jestli by o neslo vyuzit ke sviceni

Paneláky a vůbec objekty s hliníkovou instalací a ještě k tomu jednofázové připojení bytů v soustavě TN-C jsou případ sám pro sebe.
Tam ty nuly bývají špatné dost často, bez ohledu na to, že zvenčí přišly zemním kabelem. A nejhorší tam, kde je už voda v plastových trubkách, protože se nikdo nezabýval propojením pospojování z patra do patra. Dříve potrubí zlepšovalo vlastnosti ochranného vodiče
Ale zatížení je poměrně vyvážené, tak to půl roku nikoho netrápí, pak přijde pár hupanců v některé fázi a teprve, až to něco zničí, se začne hledat příčina.

Normálně mezi ochrannými soustavami paneláků nebývá zase tak moc; dokud se po propojení stínění neodpařuje izolace nad stíněním, tak tam víc, než 5V nebude. Jenže i ten vyrovnávací proud stíněním dokáže pěkně zarušit komunikaci. Proto se stínění zemní jen na jednom konci kabelu, na druhém se nechává nezapojené.
Pak ovšem tam musíš nechat nějakou mezeru - spínané zdroje můžou způsobit to, že zem na jednom počítači proti zemi druhého počítače může mít naprázdno podstatně odlišný potenciál.