Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím,
opakovaně se mě stává, že potřebuji dohledávat v sériově zapojených LED připojených na proudový měnič "nakřáplé LED" - měnič pak obvykle odmítá pracovat, protože už je na horní hranici napětí a vypíná se.

Dělal jsem to vždycky tak, že jsem šel LED po LED a při jm. proudu si vždy poznačil napětí. Ty které se diametrálně odlišovaly (pro daný proud měly vyšší napětí) byly podezřelé.

Máte nějaký lepší postup?

Díky za rady.

Většinou pás prostě najíždím na regulovatelném zdroji napětí, často se vadné ledky poznají i na začátku, když začínají svítit, tak ty vadné nesvítí a začnou až při lehce vyšším proudu. Jako všechny způsoby, ani tento není 100%, pokud v ledce upadává přívod teplem, pomůže jen osolit jí na provozní proud a chvíli nechat svítit. S regulovatelným zdrojem můžeš postupovat "půlením intervalu", aby se nemuselo jít ledku po ledce.

Šroubovákem, nebo pinzetou zkratuj jednu po druhé až se pás rozsvítí a to je ta vadná.

To zkratování nemusí vést k celkovému obrazu o stavu kombinace (bývá jich totiž načatých víc najednou).

Metoda měření Uf, kterou realizuje tazatel, je výrazně lepší.

samponek píše:Šroubovákem, nebo pinzetou zkratuj jednu po druhé až se pás rozsvítí a to je ta vadná.

Ono jde o to, že každá LED připojená samostatně třeba svítí. Jenže při jmenovitém proudu mají některé vyšší napětí než měly původně a v součtu to pak může zvednout napětí proudového zdroje až na hranici, kdy už se vypíná. Zkratováním jakékoliv LED se napětí může snížit na hranici, kdy zdroj zase funguje, ale nenajdu ty nejvíce "nakřáplé" LED.

Úvaha: Na druhou stranu - pokud je celé LED pole špatně chlazené, nebo proudově přetěžované, tak mohou být "nakřáplé" všechny a asi se neoplatí je vyměňovat. Otázka zní jak tohle spolehlivě určit - člověk nemá datasheet konkrétních LED, tak neví, jaké napětí má mít LED při jm. proudu atd.

Máte na to nějaký trik?

Porovnaj napatie na LED s maximalnym napatim drivera, pri ktorom sa vypina. Ak tam uz nie je rezerva, tak je to na vymenu LED. To sa oplati napr. v podsvieteni LCD. V pripade svietidla je to na kontajner.

Na to trik neexistuje, dá se jedině citem.

Obecně: když to bude co nejlevnější PRCák bez kvalitního chlazení a po dlouhém provozu, asi to vůbec neřeš.

Když budu zcela exaktní: teoreticky by se dynamickou metodou (úbytek při dvou různých proudech - jeden provozní a druhý malý měřicí) a po předchozím ocejchování pomocí ext. teplotního čidla a externího zdroje teploty dalo zjistit třeba něco jako provozní teplota přechodu LED, ale je otázka, k čemu by to bylo.

Prostě platí Arrheniův zákon zhruba definující, že na každých 10 stupňů zvýšení teploty jdou věci 2x rychleji (zde do kopru). Čili čím chladnější, tím líp, a to silně nelineárně.

Zcela v rozporu s dnešní realitou.

Ještě mě napadá občasné zbarvení (žloutnutí, hnědnutí) čiré zalévací hmoty v těsné blízkosti nadměrně se hřejícího LED chipu, ale zase to nemá dostatečnou vypovídací hodnotu.

Nic lepšího než jak to děláš nevymyslíš. K tvému způsobu (taky to tak dělám) ještě použij proudový zdroj a metodu půlení.

Ian píše:Úvaha: Na druhou stranu - pokud je celé LED pole špatně chlazené, nebo proudově přetěžované, tak mohou být "nakřáplé" všechny a asi se neoplatí je vyměňovat.

Moje zkusenosti z ruznych oprav LED zarovek jsou takove, ze casto po vymene 1 vadne LED odejde v radu dni az tydnu naka dalsi a pak dalsi a dalsi. Ale taky to neni uplne pravidlem... U tech LED zarovek je to obvykle videt na prvni pohled, ze ma LEDka na plose cernou tecku, nekdy i vic LED najednou. Pokud ne, zkratuju postupne pinzetou jednu po druhe.