Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Němci začali po dvaceti letech budovat propojení od větrníků na severu do míst spotřeby na jihu. Jak se dočítám, přivedou to do Bavorska stejnosměrným vedením a tam budují střídače, které to teprve pustí do sítě. Protože větrníky se před připojením k síti sfázují a kmitočtově stabilizují, není mi jasně, proč SS na takovou dálku? Může mi to někdo vysvětlit? Děkuji předem.

https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko- ... uedostlink[/u]

https://www.technickytydenik.cz/rubriky ... 47171.html
a řešilo se i v tématu elektromobilita
Zjednodušeně řečeno - při velkých vzdálenostech by při kmitočtu 50Hz vedení fungovalo jako anténa. A výkon by se vyzářil.

Děkuju. Přenos je jasnej, ale jak vypadají DC/AC měniče? "Obrácený Triodyn", nebo snad polovodiče? To jsem v tom článku nenašel.

Jsou tam tyristory nebo něco podobnýho velký jak dvě patra domu několik v serii. Mám někde foto.

Je tam tohle (včetně tam stáhnutelných *.pdf).

Tvrdil mi kolega z energetiky, že vzájemná kapacita mezi dvěma fázemi VN vedení na stožárech je prý ohromující 1uF/km. Osobně bych tipnul, že třeba je to na 100 km.
S uvedeným čìslem je svodová kapacitance na 50Hz 3183 Ohmu/km v každé straně trojúhelníku 3f zapojení. Na 3183 km tedy 1 Ohm.

U stejnosměrného napětí je kapacitance ∞ a svod jalového proudu vlivem této kapacity se nekoná, což je velká úspora energie a odlehčení od odpovídajících jalových proudů.

A taky odpadá problém synchronizace vzdálených sítí.

Díky za vysvětlení. Pokrok nezastavíš!

V tomto dokumentu je příklad vedení 400 kV s primárními parametry:

R1 = 0,0293 Ω.km-¹
L1 = 0,9645 mH.km-¹
G1 = 0
C1 = 12,25 nF.km-¹

Takže ten 1 µF se blíží k těm 100 km, jak tipuje kulikus.

A napadá mě, čistě ohmicky, není při AC síť využitá na 0,707 o proti DC? Přece při AC tam chvílema neteče prakticky nic. Blbost, co?

Ano, blbost

kulikus: asi záleží, které VN vedení. 22kV vedení bude mít jinou kapacitu než 400kV. Kdyby to u 400kV vycházelo na 1 uF/km, tak by na přenos činného výkonu moc nezbylo. Pokud je kapacita taková, jak píše Bernard, tak vychází kapacitní proud 400kV vedení na 1,5 A/km.

Na druhou stranu tam teče chvílema prakticky 1,4x víc. Tak se to vyrovná.

Efektivní hodnota střídavého proudu vyvolá stejné tepelné účinky jaké by vyvolal stejnosměrný vyhlazený proud shodné velikosti. Takže čistě ohmicky je to stejné.

Idete na to moc elektrotechnicky...

Zásadný dôvod je reálna nemožnosť získať seriózny koridor na klasické 3f ZVVN vzdušné vedenie. S čím majú problém pochopiteľne majitelia pozemkov.. a už menej pochopiteľne rôzne skupinky eko(aktiv/teror)istov kvôli ktorým sa musí elektrina vyrábať na úplne opačnom konci štátu ako ju je reálne treba...

Zrejme pod zemou im to menej vadí... ale tam už treba v prípade ZVVN jednosmerný prenos... 400kV podzemné káblové striedavé vedenie by už bol fakt technický nezmysel..

Inak z pohľadu realizačných nákladov, prevádzkových nákladov a prevádzky ako takej je HVDC vedenie podstatne náročnejšie riešenie. A každý energetik pri zmysloch by také niečo realizoval len tam kde sa fakt inak nedá... pod morskou hladinou. Pretože napr. realizácia a prevádzka 200km 3f 400kV nadzemného vedenia je trochu iná dimenzia ako to isté v HVDC podzemnom prevedení. Je rozdiel... pár odpojovačov, dva vypínače, nejaké meranie, ochrany + dobre prístupné nadzemné vedenie ako riešenie podzemného HVDC kde k tomu prislúchajú meniče na koncoch a vedenie skryté pod zemou...

Vést HVDC v kabelu pod zemí plánujou snad jen teď v Německu ( a nějaké to podmořské vedení) Jinak v Číně, Kanadě a Rusku to vedou normálně venkem na stožárech. Ale má to smysl je na velké vzdálenosti v řádu tisíců km, právě kvůli náročné konverzi DC/AC.

Majitel pozemku mimochodem bude mít problém v ochranném pásmu vedení i s podzemním kabelem. Protože bude omezován v nakládáním se svým majetkem podobně jako pod venkovním vedením. Ale krajině to esteticky prospěje. Jen aby podzemní kabel v praxi vydržel a nebyl zdrojem častých poruch.