Stránka 1 z 3

ESP8266 plošáková / pendreková anténa

Napsal: 30 pro 2023, 22:37
od Celeron
Vážení, neporovnával jste někdo WiFi dosah desek Wemos D1 s ESP8266 s plošákovou anténou a s verzí toho samýho se šlahounem a pendrekem?
Zajímá mě, jestli to s pendrekem 3 nebo 5 dBi má aspoň o 1/3 delší dosah než s tou klikaticí přímo na desce Wemos D1.

Napsal: 30 pro 2023, 22:40
od mikollar
Vzdialenost som nemeral, ale tam kde polasickova mala ledva signal cca -80 dBm (na stene bojlera) tak ta s pendrekom mala asi o 15dBm lepsi signal bez vypadkov

Napsal: 30 pro 2023, 23:53
od Valdano
Osobně jsem to netestoval. Níže jen pro zajímavost odkaz na starší video.

Video s testy dosahu wifi modulu ESP8266 (Wi07C)
Při testech v otevřeném městském prostoru porovnávali rozdíly při použití interní antény na DPS modulu a externí pendrekové antény zřejmě 5dBi. Kromě wifi routeru s pendrekovými anténami zkusili při testech na tom videu jako protikus vůči ESP8266 také specifickou venkovní jednotku Ubiquiti NanoBridge M2 s parabolickou anténou 18dBi, se kterou naměřili cca 10x delší dosahy vůči ESP8266, a to jak s interní tak i s externí pendrekovou anténou, ale to už je spíš taková specialita. Níže tedy uvádím jako relevantní jen dosah ESP8266 při měření vůči wifi routeru.

Testy dosahu vůči wifi routeru TPL-LINK WR841N
- dosah ESP8266 s interní anténou (klikatice na DPS modulu) 366m
- dosah ESP8266 s externí anténou (pendrek 5dBi) 479m
Rozdíl: 113m tj. necelých 31% navíc oproti dosahu s interní DPS anténou

Takže bych odhadoval, že s pendrekovou anténou 5dBi bude dosah lepší zhruba o 1/3 oproti dosahu s tou klikaticí přímo na desce Wemos D1.

Napsal: 31 pro 2023, 01:54
od Celeron
Wifina s pendrekama, že dostříkne 470 metrů? Tomu v reálu vůbec nevěřím. Mám čtyřpendrek Archer C50 na parapetu okna v prvním patře a když jsem zkusil venku v přímý viditelnosti scanerem v mobilu signál, zmizí po cca 200m. A to jsem měl nastavenej kanál v díře kde zrovna nikdo nebyl. Městská vilová zástavba, baráky 10-30 m od sebe.
Ale třeba na pustým ostrově, kde bude pásmo 2,4GHz prázdný, to těch půl kiláku dostříkne.

Napsal: 31 pro 2023, 02:20
od Valdano
Ty testy nedělali v EU, ale v USA a tam mají povoleny vyšší vysílací výkony pro wifi než v EU. Při vyšších vysílacích výkonech nastavených pro USA je logicky možný i větší dosah než v EU.

Ty dosahy z hlediska vzdáleností měřených v USA nejsou až tak podstatné pro EU, ale to zvýšení dosahu o cca 1/3 bude obecně platné i na kratším dosahu v EU, a o to přece jde primárně. Takže jak už jsem zmínil odhaduji, že s externí pendrekovou anténou 5dBi bude dosah lepší zhruba o 1/3 oproti dosahu s tou klikaticí přímo na desce Wemos D1, a to i když bude dosah v EU z logických důvodů kratší než v USA.

Napsal: 31 pro 2023, 03:02
od Valdano
Na použité anténě záleží. Pro dosažení větších vzdáleností v rámci wifi ať už v pásmu 2,4 nebo 5GHz mezi dvěma zařízeními na pevných pozicích jsou vhodné na obou stranách úzce směrové parabolické antény s vysokým ziskem.

Zdroj: WiFi antény
Přístupový bod kompatibilní s 802.11b nebo 802.11g, využívající všesměrovou anténu (pendreky), může mít dosah 100m. Stejné zařízení s externí polo parabolickou anténou (zisk 15 dBi) s podobně vybaveným přijímačem na vzdáleném konci může mít dosah až přes 30 km.


Jen pro zajímavost článek o wifi rekordu v pásmu 5GHz.
27. srpna 2007 Italské centrum pro rádiové aktivity (CISAR) a společnost Ubiquiti Networks, přední inovátor v oblasti venkovních bezdrátových širokopásmových řešení, dosáhly nového světového rekordu ve vzdálenosti pro 5 GHz Wi-Fi spojení. Vzdálenost 304 km byla stanovena z ostrova Sardinie do střední Itálie a dosáhla rychlosti přenosu dat asi 5 Mb/s, s použitím radiového modulu mini-PCI High-Power Carrier Class od Ubiquiti XtremeRange5 (XR5) a parabolických antén 35dBi pro 5 GHz.

Napsal: 31 pro 2023, 07:49
od Crifodo
Ty kilometrové a stakilometrové vzdálenosti jsou hezké a celkem pochopitelné, spíš je zajímavé že bezdrátový vodoměr umístěný v jímce v zemi 1.4 m pod terénem se dá odečítat na 30+ m a to nemá žádný pendrek a je napájen baterií údajně s 10letou výdrží.

Napsal: 31 pro 2023, 10:32
od Mahoney
Celeron píše:Zajímá mě, jestli to s pendrekem 3 nebo 5 dBi má aspoň o 1/3 delší dosah než s tou klikaticí přímo na desce Wemos D1.

Já jsem koupil s pendrekovou anténou rovnou… Jednak s plošákovou zrovna nebyl (ESP-C3-12F), a jednak jsem už vědel, že s pendrekovou to je vždycky lepší (a rovnou jsem ji dokoupil i k mému Banana Pi M3).

Napsal: 31 pro 2023, 11:02
od rnbw
Crifodo píše:Ty kilometrové a stakilometrové vzdálenosti jsou hezké a celkem pochopitelné, spíš je zajímavé že bezdrátový vodoměr umístěný v jímce v zemi 1.4 m pod terénem se dá odečítat na 30+ m a to nemá žádný pendrek a je napájen baterií údajně s 10letou výdrží.

To vysiela asi na 433MHz, mozno raz za minutu.

Napsal: 31 pro 2023, 11:07
od ok1hga
rnbw píše:To vysiela asi na 433MHz, mozno raz za minutu.

nebo 869MHz . . .
v baráku máme na radiátorech dálkové odečty tepla.
jednou za čas zastaví auto před barákem, vyčtou si všechna měřidla a zase odjedou . . . ani si nepamatuji jak dlouho to tu máme, ale pár let už to bude.

Napsal: 31 pro 2023, 15:35
od pocitujlasku
Crifodo píše:Ty kilometrové a stakilometrové vzdálenosti jsou hezké a celkem pochopitelné, spíš je zajímavé že bezdrátový vodoměr umístěný v jímce v zemi 1.4 m pod terénem se dá odečítat na 30+ m a to nemá žádný pendrek a je napájen baterií údajně s 10letou výdrží.

tak ono je trocha rozdiel vysielat na 2.4GHz a prenasat desiatky Mbit obojsmerne a raz za cas poslat par bajtov na stovkach MHz

Napsal: 01 led 2024, 10:32
od Valdano
Crifodo píše:spíš je zajímavé že bezdrátový vodoměr umístěný v jímce v zemi 1.4 m pod terénem se dá odečítat na 30+ m a to nemá žádný pendrek a je napájen baterií údajně s 10letou výdrží.

Využívání rádiových kmitočtů k provozování zařízení krátkého dosahu pro tento účel upravuje všeobecné oprávnění VO-R/10/07.2021-8 vydané ČTÚ. Podobná zařízení vysílají buď jen krátké datové impulsy s dlouhou periodou čímž splňují klíčovací poměr menší než 10% a nebo jen naslouchají a data vyšlou pouze na vyžádání tj. na základě přijmu požadavku. Zejména druhá varianta, kdy zařízení dlouhodobě vůbec nevysílá a pouze naslouchá s tím, že data vyšle pouze na základě přijmu požadavku o data, výrazně minimalizuje spotřebu a baterie pak vydrží dlouhou dobu.

Napsal: 01 led 2024, 12:03
od EKKAR
ok1hga píše:
rnbw píše:To vysiela asi na 433MHz, mozno raz za minutu.

nebo 869MHz . . .
v baráku máme na radiátorech dálkové odečty tepla.
jednou za čas zastaví auto před barákem, vyčtou si všechna měřidla a zase odjedou . . . ani si nepamatuji jak dlouho to tu máme, ale pár let už to bude.
Máme ty dálkový měřáky doma taky, bo bydlíme na stejným sídlišti a máme tím pádem i stejnýho dodavatele tepla. Ale Vláďa opomenul zmínit, že ty měřáky mají ještě jednu centrální škatulku v každým vchodě, která shromažďuje odečty ze všech z nich a jednou za X času když přijede odečtovej kchár, na bezdrátovou výzvu ty data hezky sbalený odešle. Nejdřív byla o patro níž, ale při testech zjistili, že nemá dostatečně stabilní kontakt s měřákama v bytech v posledním patře, tak ji předělávali a teď ji mám prakticky vedle dveří do bytu. A taky není k ničemu napojená, tzn. musí mít interní baterku. Ještě jsem nikoho neviděl, že by v ní něco měnil, ano, nejsem doma 24/7, ale jak píše Vláďa, máme tenhle systém v bytech už nějakej pátek.

Napsal: 01 led 2024, 12:05
od Crifodo
pocitujlasku píše:tak ono je trocha rozdiel vysielat na 2.4GHz a prenasat desiatky Mbit obojsmerne a raz za cas poslat par bajtov na stovkach MHz

To je zřejmé, ty paraboly můžou být ekvivalent zvýšení výkonu o dva řády, je to na přímou viditelnost, napájení a jeho efektivita obvykle není problém.
Ty vysílače ve vodoměru naproti tomu kromě malé vzdálenosti nemají žádnou výhodu. Jsou téměř ve Faradayově kleci, laděná natož zisková a směrová anténa ani náhodou, a pokud jde o baterie... na podobných frekvencích pracujou PMR, kde je na 4x AAA problém týden příjmu. Mně ta komunikace vodoměrového vysílače připadá hodně dobře řešená. Samozřejmě 10 let je zatím jen tvrzení.

Napsal: 01 led 2024, 13:32
od Valdano
Dělám v oboru ASŘ a MaR a mohu potvrdit, že s tou životností nekecají. Bývají tam lithiové nenabíjecí články. Datový protokol je obvykle radiově přenášený M-Bus. Některé měřiče vydrží fungovat na jednu baterii i déle než 10 let, ale ty dlouhé doby výdrže jsou vztaženy k odečtům s velmi dlouhými periodami tj. v režimu kdy modul sám jen naslouchá a nevysílá periodicky, ale jen na vyžádání, a to vyžádání se děje periodicky třeba jen jednou za den.