Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zní to - sice - akademicky...ale, jde o prostý kondík v sérii s rezistorem
na výkonovém výstupu zesïku že jo.

. . . jo !

Děkuji ta reakci
zesil konec TW120 no a pokus implantovat výkonové trandy
Toshiba 2N3055 kuchnuté z polského recívru Radmor 5100
(bokovka zbrojního průmyslu tehdejší doby)

Na každou složitou otázku existuje jednoduchá, většinou nesprávná odpověď. Tak něco trochu lépe :

All power amplifi ers except for the most rudimentary kinds include a Zobel network in their
arrangements for stability. This simple but somewhat enigmatic network comprises a resistor and
capacitor in series from the amplifi er output rail to ground. It is always fi tted on the inside i.e. upstream) of the output inductor, though a few designs have a second Zobel network after
the output inductor; the thinking behind this latter approach is obscure. The resistor approximates
to the expected load impedance, and is usually between 4.7 and 10 Ω . The capacitor is almost
invariably 100 nF, and these convenient values and their constancy in the face of changing amplifi er
design might lead one to suppose that they are not critical; in fact experiment suggests that the real
reason is that the traditional values are just about right.
The function of the Zobel network (sometimes also called a Boucherot cell) is rarely discussed,
but is usually said to prevent too inductive a reactance being presented to the amplifi er output by
a loudspeaker voice-coil, the implication being that this could cause HF instability. It is intuitively
easy to see why a capacitive load on an amplifi er with a fi nite output resistance could cause HF
instability by introducing extra lagging phase shift into the global NFB loop, but it is less clear why
an inductive load should be a problem; if a capacitive load reduces stability margins, then it seems
reasonable that an inductive one would increase them.

Tak pravil Douglas Self. (Audio Power Amplifier Design Handbook.)

Sendyx píše:Na každou složitou otázku existuje jednoduchá, většinou nesprávná odpověď.

a co je na mé odpovědi špatně ??
. . . ještě jednou si přečti název vlákna !!!

Nebuď takový vztahovačný.

Ona už ta otázka je v podstatě položena blbě.

Boucherot se takto každopádně neurčuje. Za jedno je zatěžovací impedance neznámá věc (každá reprosoustava ji má jinou a vždy dost komplikovanou). Za druhé je to více záležitost empirická.
U většiny konstrukcí je vhodný boucherot (a případně výstupní tlumivka) součástí schématu a není dobré s tím moc laborovat.
Ten vzorec na obrázku mi připadá spíš jako výpočet kompenzačního členu než Boucherota. Za jedno pro typické repráky vychází kapacita v jednotkách uF (reálně se dává 47 až 220 nF) a za druhé se v boucherotu často vyskytuje odpor výrazně menší než je reálná složka impedance repra (typucky 1R).

To je též pravda...reprosoustav je na trhu víc než čísel
v telefonním seznamu a každá hraje "trochu" jinak.

No, já nyní budu vypadat jako dokonalý osel.
Na zesík se povrchně dívám jako na soustavu (z hlediska automatizace). Je fakt, že mi tento pohled zjednodušil řadu realizací.
Tudíž zvažuji její amplitudový a fázový přenos. Zavolám si pomoc:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nyquistov ... _stability
Pokud se mi podaří určit její amplitudovou a fázovou charakteristiku v logaritmických souřadnicích, mohu si stabilitu nastavit podle potřeb.
Jenže ouha: zesík není lineární blok, vstup reprobeden zpětně ovlivňuje výstup zesíku, takže toto řešení je spíše pomocné, nesplňuje požadavky algebry blokových schemat. Ale zhruba pomůže, je-li fázová bezpečnost pro celý frekvenční rozsah soustavy alespoň 50° (fáze při přenosu 1 (0dB) úhel -130° a kladnější). Některé prameny udávají 30°. Kondík obvykle pár kladných stupňů přidá (vidím ho jako derivační člen). Ne ale vždy, vzhledem k nelinearitám.
Z veškerého vyjádření je mi nejsympatičtější Ransomovo.