Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Průraz přechodu B-E běžného KC tranzistoru nastává kolem -5V. Jaký průrazový proud snese přechod bez poškození?
Vím, že začíná skokem o/na 100uA. Snese 1 mA?

K průrazu přechodu B-E dochází (podle typu i exempláře tranzistoru) v dost širokém rozmezí. Pro přežití dotyčného tranzistoru bude vhodné nepřekročit Ib max. V této souvislosti si vzpomínám na pytlík původně KC149, u kterých nejspíš nevyšlo závěrné napětí Ucb, tudíž s odstřiženým vývodem kolektoru byly (s rožnovským označením jako KCZ149) věnovány do kroužku mládeže (tehdy pod křídly SVAZARMU).

To je ono! Děkuji.
Co znamenají křivky 1 až 15 v druhém grafu?

A ten průraz nezačíná na 100µA, ale daleko dřív, v řádu nA. Proto se to občas používalo jako zenerka na extra malé proudy, nebo jako ochrana vstupů fet OZ.

Legenda v tom druhém grafu je trochu odfláknutá - mělo tam být KC 636 č. 1 až KC636 č.15 ; příště se polepším. Jinak těch 10 mA vyvolá ztrátový výkon cca 100 mW a dotyčný tranzistor toho bude mít až až. Já jsem se k tomuto laborování dostal u příležitosti shánění stabilizační diody, slušně stabilizující při proudu od cca 0,1 do 1,2 mA - nakonec to mnohem elegantněji vyřešily ty BZX84.

No, plně potvrzuji xy1.
Ty první KC měly napětí mezi 5 a 6 volty, napětí se s teplotou prakticky neměnilo. Proud vždy volit menší než Ibmax. U KF jsou už napětí vyšší.
On Zenerův průraz je do cca 2V, pak se jedná o lavinový průraz, byť jsou to zenerky. No a u diod s napětím pod 5-6V s rostoucí teplotou napětí klesá, s napětím nad 5-6V s teplotou napětí roste. Taková 8NZ70 je spíše vhodnější jako snímač teploty než zenerka. Proto se často do série se zenerkou na vyšší napětí dávala i zenerka na malé napětí kvůli celkové menší závislosti na teplotě.
Dík za připomínky a opravy.

Nevím jestli je to ve spodním obrázku špatně zakreslené, ale já tam vidím u BZX84 záporný odpor

Tak záporný rd ty BZX84 (v tomto případě C 10V) určitě neumí. Jen je potřeba si uvědomit, že v tom grafu k tomu stačila diference 4 mV (při 10 V to je 0,04%) ; ke stejné chybě vede třeba i změna okolní teploty o asi 0,5°C nebo při Rth = 500K/W změna ztrátového výkonu o cca 1mW (při těch 10V to odpovídá změně Iz 100uA). O případném vlivu chyby měření Uz multimetrem taktně pomlčím.

KC v obrácené polaritě mezi EB vydrží plný proud 300V zkoušečky = 20mA, to znamená že v praxi ještě víc. při 1mA se nebude dít nic.

U KD 503 mezi EB 10A a je na něm 7V, ověřeno jiskrovou metodou

Dělávaly se blikače z KCček s "ušmiklou bází" a blikají dodnes. Jak se při tom změnily vlastnosti tranzistoru, kdyby se měl po tomhle změřit, to netuším. Jinak tranzistor při lavinovým průrazu slabě žlutě svítí ( vyzkoušeno na nějakým KDčku s odstraněným pouzdrem a silikonovým nátěrem čipu)

Ad svícení - už to tu tuším někde bylo:
https://www.richis-lab.de/Bipolar02.htm

feliz_navidad píše:Ad svícení - už to tu tuším někde bylo

jj, někde to tu je, ale taky jsem to nenašel . . .
https://www.richis-lab.de/images/transistoren/02x09.gif

Olchor píše:A ten průraz nezačíná na 100µA, ale daleko dřív, v řádu nA. Proto se to občas používalo jako zenerka na extra malé proudy, nebo jako ochrana vstupů fet OZ.

Aj v multimetroch s ICL7106.

Jenže v těch multimetrech neměly trandy odpojenou jednu elektrodu, ale naopak právě proto, aby se otevíraly mnohem dřív a s lineárnější chárou, měly propojenou bázi s kolektorem. Navíc k lavinovýmu průrazu B-E přechodu dochází až od vyšších přiloženejch napětí, začíná se skutečně projevovat až nad hranicí napětí Zenerova - zhruba od 7-8V U KŘEMÍKOVEJCH TRANDŮ.

Když jsem stavěl svůj první zesilovač, tak mi tam taky svítily budiče KF 507/517. ....ale to bylo asi něčím jiným.