Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tahle věc byla jako mel. zvonek. Spíš to byly divný zvuky. Tak jsem to rozdělal a málem jsem se převrátil ze židle co za složitost to je. Ta baterie filtračních elitů. Chtěl bych to nějak oživit tak jestli někdo nemá info čí schema nebo něco k tomu výrobku. Děkuji

Ty elyty paralelně mají jednu nezastupitelnou vlastnost. Kapacita řazená paralelně se aritmeticky sčítá, resp. v případě stejnejch hodnot se násobí počtem spojenejch jednotek - ale paralelně řazený ESR se dělí, takže výsledek je z pohledu impedance na všech kmitočtech výhodnější než jeden jedinej masivní "kýbl" s kapacitou rovnou součtu jednotlivejch menších kondíků. V momentě, kdy to je digitální zapojení s akustickým výkonovým zešilovačem a reprákem, který mají kolísavej odběr, pro správnou funkci toho digitálního generování tónu i rychlosti taktu je potřeba dobrá filtrace napájení. A tu jediným elytem nejde učunit tak dobře, jako víc paralelně zapojenýma menšíma ... Mimohodem je to na průmyslovej výrobek pjeknej zgarb - nf zesilovač je nějaká verze MBA810, dál tam je vidět MH5420 - 2x NAND 4 vstupy, asi 2ks MH8400 - 4x 2vstupy NAND, jeden šváb je schovanej úplně pod tím plochým multibarevným vodičem, MH74154S - dekodér/demultiplexer z BCD na 1 z 16, MH74S287 - bipolar PROM 256x4b - prostě jsou v tom smatlaný Schottkyho logika s obyčejnou, teplotní třídění taky každej pes jiná ves (74xx 0°C až 75°C; 84xx -25°C až 85°C; 54xx -55°C až 125°C) ... Podle toho osazení to umělo AŽ 15 tónů (vlevo u toho deMPX je 15 trimrů k nastavení tónu) a AŽ 256 taktovou sekvenci/"melodii".

Nediv se , je to 38 let starý.

EKKAR píše:...je z pohledu impedance na všech kmitočtech výhodnější než jeden jedinej masivní "kýbl" s kapacitou rovnou součtu jednotlivejch ....

Máš tam překlep, správně má být přece imprdelance.

V tomto případě možná konstruktér požadoval velkou kapacitu ale zároveň malou stavební výšku desky - tak tam dal tenčí válečky vedle sebe než jeden tlustý buřt. Že to má menší vnitřní odpor je jen plus navíc.
Ale kdoví jak to bylo. Tehdy byl konstruktér nucen dělat z toho, co bylo k mání a ne z toho, co by si přál.

PavelFF píše:

EKKAR píše:...je z pohledu impedance na všech kmitočtech výhodnější než jeden jedinej masivní "kýbl" s kapacitou rovnou součtu jednotlivejch ....

Máš tam překlep, správně má být přece imprdelance.

Kéž by to tak zůstalo... Ekkar je docela fajn (takhle ho vidím na rozdíl od spousty ostatních), ale ty jeho patvary, to je katastrofa. Kdyby byl čas od času nějaký, budiž, ale ta jejich inflace...

K tomu osazení: prostě co bylo, to se použilo. Trh de facto neexistoval, všechno se muselo "plánovat" a objednávat dopředu. A i tak se stalo, že prostě "nedodali". Krátká paměť?

Ono se to zvolna zase vrací, i když v trochu jiné podobě.

Naco je tam vobec taka velka kapacita?

Aby nekmitalo to MBAčko. Zkus si ho někdy napájet z mizerně vyfiltrovanýho zdroje a přeskočíš se. Spousta lidí už zapomněla, na co jsou tihle švábi choulostivý. Zpětná vazba přes napájecí zdroj a šakalí smečka se může jít učit. Pokud tam navíc je maličký trafo s relativně velkým vnitřním odporem kvůli zkratuvzdornosti, nezbejvá, než to zachraňovat relativně obří filtrační kapacitou.

Já si spíš myslím, že je to kvůli tomu, aby to po zazvonění dohrálo tu "písničku", na filtraci mně to přijde příliš extrémní.

Měls někdy podobnou "hračku" nebo "samohrajku" ? Ta nebejvá napájená ze zvonkovýho rozvodu přes tlačítko - buď má svůj napájecí zdroj, nebo je na zvonový trafo napojená trvale a zvonkový tlačítko dává jen spouštěcí impuls. Samotnou dobu "hraní melodie" si určuje zapojení samo, buď je to daný "zadrátováním hardwaru", nebo naprogramováním. Uvědom si, že tohle nejsou maskou "napálený" melodický obvody resp. generátory tónů/melodie, který dodával třeba Holtek. Kdysi před víc jak 20-25 lety jsem jednomu kámošovi pomáhal obdobnej zvonek naladit - jednotlivý tóny jsme konfrontovali s měchovou harmonikou - akordeonem. A ten měl tenkrát jen 15-impulsní "melodii", protože tam neměl tu paměť obsahující 256 adres po 4 bitech, ale dekodér/demultiplexer 74154 "adresovanej" přímo čítačem 7493A - a jeho 15 výstupů přímo spínalo přes nastavitelný trimry generátor odpovídajícího tónu. Matně si vybavuju, že to měl jako dárek pro svoji bábinku a melodie byly první takty dětský písničky "Ovčáci čtveráci". Tlačítko zvonku bylo zapojený na relátko, spojení kontaktů "nahodilo" bistabilní klopnej obvod, ten svým výstupem Q "spustil" astabilní klopnej obvod = zdroj taktu. Ten krmil čítač 7493, jeho výstup v BCD dekódoval 74154 na 1 z 16 - poslední pozice "shodila" bistabilní KO a "zvonek" se zastavil. BKO i AKO byly z NAND hradel 7400, melodickej generátor byl dvoutranzistorovej AKO s komplementární dvojicí KF507/517, zesilovač MBA810, reprák nějaký eliptický ARO 489(?) nebo kolik, já už si to tak přesně nepamatuju, ale byl vybufetěnej z čb televize.

Tahleta "potvora AY 005" bude v samotným principu skoro totožná, jen bude mít víc možností naprogramování díky přítomnosti tý PROM paměti ....

Kolik to vyhrávadlo stávalo? Já jen že mě v roce 1980 poslali v práci s pětistovkou pro MH74154 do Tesla prodejny na Dukelský v H.K. a ona nestačila ani na půlku švába.

Předpokládám, že když si to blondýna koupí do paneláku, nebude tomu nějak předělávat napájení, ale prostě to pověsí na ty dva dráty, co čouhají ze zdi. Na štítku to má 8V∿, takže trafíčko v tom nejspíš nebude.

Chtělo by to víc fotek - třeba i vstupní svorky.

Pamatuju, že tehdy (půlka osmdesátek) existovaly různé populární konstrukce melodických zvonků, ale že to MEZ vyráběl, to fakt slyším poprvé. Není to nakonec nějaký profi bastl do obalu od čehosi Mezáckého, nebo nějaký prototyp?

Co se týče napájení, existovalo "naše" řešení, že zvonkové tlačítko bylo přemostěno diodou a zvonek byl trvale napájen půlvlnně, druhá půlvlna sloužila k aktivaci. My se tenkrát dohrabali ke konstrukci s nějakým jednorázovým švábem od kapitálistů a posléze jako zdroj signálu vnitřek z digi hodinek. Ty konstrukce á la amáro s PROM nebo diodovou maticí a hejnem trimrů vyráběl kdekdo...