Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Potřeboval bych do jedný konstrukce víceotáčkovej potenciometr do panelu s hřídelkou 5-6 mm s průběhem G.
Že to neexistuje?
Tedy myslím si to, protože víceotáčky jsou drátovýho provedení a pochybuju, že by se drát dal vyrobit s nelineárním průběhem odporu při stejný tloušťce. Ale rád bych se mýlil stejně jako před časem, kdy jsem sháněl duální desetiotáčkovej poťák.

Tady nezbude než improvizovat - vzpomínám si na svůj první tuner VKV laděný potenciometrem. Ten jsem poháněl přes planetový převod z nějakého kanálového voliče s dostatečným převodem....

...

Obávám se, že požadavek na přesnost a opakovatelnost nastavení víceotáčkových potenciometrů se jaksi neslučuje s jiným průběhem, než lineárním. Pár jsem jich potkal a všechny byly lineární.
Ani normální 270° potenciometry označované, jako logaritmické, nemají ideálně logaritmický průběh, jen aproximovaný ze tří až pěti lineárních úseků spojených víceméně zakřivenými přechody (co kus, to jiný přechod) - podívej se do katalogu na toleranční pole, nebo si jich pár proměř. Takže ani převodovkou (bez ohledu na druh převodu) z toho skutečně logaritmický průběh neuděláš.
Ale, jak píšou kluci přede mnou, záleží na použití, třeba úplně přesně logaritmický průběh nepotřebuješ.

No, asi hloupý hávrh. Co takhle řadič s požadovaným průběhem a na jemné doladění malý poťáček.
Na stejném principu jedou zdroje AUL. Ve srovnání pro BS525 je u BS jednak větší změna napětí děsně pomalá, jednak ty aripoty nemívají po čase nejlepší kondici.
Inu, těžko srovnávat Teslu se ZPA.

Já to řešil jako @patrikvarga.

Myslel jsem si správně, že to neexistuje. Je to na proudový omezení zdroje. S 270° logárem a nebo pětiotáčkovým lineárem to je na malých proudech v podstatě nenastavitelný, proto víceotáčkový s průběh podobný G-čku. Myslím, že Patrikovo řešení je naprosto vyhovující.
Nezbývá než nabastlit a vyzkoušet.
Díky.

Jsem si to myslel, že je to na proudove omezení zdroje. Podobně jsem to řešil u spinaneho zdroje O až 10 A. Paralelním odporem mezi běžec a zem linearniho potenciometru jsem vymodeloval ten správný průběh regulace ( u potencimetru 270 stupnu). Vlevo to má pozvolny nárůst omezení proudu, od poloviny to už jde hrubě. Jen mi není jasné jak vyřešis stupnici u desetiotackoveho zlogaritmizovaneho potenciometru. Nebo pokaždé zkratujes vystup a nastavis omezení proudu 10 ot. potenciometrem.

Mne zase u mého 40 letého zdroje nejvíce vyhovuje lineární průběh, kde je přesně rozkreslená stupnice a přepínačem se přepínají tři průběhy - do 50mA, 500mA a 5A. V těch samých rozsazích to samozřejmě také přesně kopíruje i proudový analogový měřák, zase do 50mA, 500mA a 5A, digitální bych ani nechtěl, když je třeba napojeno něco, co má skokové odběry, třeba i tranzistorák, tak digitál nejde ani přečíst a analog to pěkně průměruje. Nyní již mám i jiné laboratorní průmyslové stabilizované zdroje, ale stejně výhradně používám pouze tento prastarý, nejlépe mi vyhovující a ostatní jen když potřebuji vícero napájecích větví.

alxa píše: Nebo pokaždé zkratujes vystup a nastavis omezení proudu 10 ot. potenciometrem.

Když tak pětiotáčkovým a tlačítko, co dělá zkrat na výstupu Fetem.
to lubos: Mám tam sdruženej digitál napětí a proud a zároveň ručkovej.
Při kolísavým průběhu je samozřejmě ručka lepší ale na nastavení omezení je zase lepší digitál, pak ani nemusím přepínat rozsahy proudu.

Celeron píše:pochybuju, že by se drát dal vyrobit s nelineárním průběhem odporu při stejný tloušťce.

Představuju si, že pokud by nějaký výrobce měl vážný úmysl, mohl by drát o konstantím průřezu navinout na tělísko, jehož šířka by se měnila exponenciálně.
Trochu by byl konstrukční problém s tím, že tělísko ve víceotáčkových potenciometrech je ještě samo svinuto do spirály.
( http://old.spsemoh.cz/vyuka/zel/obrazky ... uvnitr.png )
Samozřejmě by to pak vedlo k větším celkovým rozměrům.

Hill píše:Ani normální 270° potenciometry, označované jako logaritmické, nemají ideálně logaritmický průběh, jen aproximovaný ze tří až pěti lineárních úseků spojených víceméně zakřivenými přechody

To je zvláštní. Vždycky jsem si představoval, že toho docilují plynule se měnící šířkou odporové vrstvy (o konstantní tloušťce).

Viděls někdy dráhy od TP280 lineáru a logára? Logáro dráha se dá poznat hned, na levým dorazu má mnohem větší "neuhlíkovou" část než na pravým dorazu nebo lineáry. Ale že by se nějak výrazně měnila šířka dráhy jsem si nikdy nevšiml. Tu levou větší část jsem přisuzoval tomu, že to dělali univerzálně kvůli posuvu dráhy u logaritmických s vypínačem. Ale možná to mělo jinej důvod.