Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Vím, že u hovňáků a podobných svitků neznamená nápadné zvýšení kapacity proti nominálu kvalitu, ale spíš odseparovaný některý vývod. Ale je možný takový efekt - nebo jiná degradace - i u starých elektrolytů - hliníkové axiální TC923? Opravuju historické zařízení a 5µ kond mi ukazuje (po vypájení) i 15µ a větší kapacity místo 100 třeba 160.

Všechno vylejt?

Čím to měříš? A všimni si, že píšu měříš (tu zmiňovanou kapacitu), a ne generuješ PRCácká hausnumera zobrazující všechno možné i nemožné...

Jinak větší kapacita u starých (impulsně a tepelně nezatěžovaných) elektrolytů není nic neobvyklého, je to holt z dob, kdy se tolerance hodnoty nezneužívala.

Mimochodem: na TC923 si nějak nevzpomínám...

I ty elyty mají svod. Některé se po čase naformují, většina ne. Záleží na pozici, v emitoru to nevadí, jako vazební už ano. Ale pozor, většina sice vysychá, ale některé jdou i do zkratu. Měním podle potřeby, ale vyměnit komplet nic nezkazí. Načaté jsou všechny.

Vyměnit všechny není asi ta ideální cesta. Co třeba vzít generátor a osciloskop a projet to od 50Hz do 15KHz do zátěže?

Naměřená výrazně větší kapacita obvykle není vyšší kapacita, ale naměřený nesmysl způsobený použitou metodou meření. Na vině je již zmíněný svod, který, pokud se měření kapacity provádí měřením doby nabíjení/vybíjení, tuto dobu prodlužuje.

Když už měřit, tak komplet, tedy kapacitu, svodový proud, ESR, ev. i tgD pro 100Hz/1kHz po naformování.

TC923 nevím, jsou hodně staré, ale třeba u řad TE981 a spol. byla tolerance z výroby (na kontrole) -5 +95% a běžně byly v půlce 80. let +50%.

Měřím to tím čínským multimetrem - testerem součástek
https://www.alibaba.com/product-detail/ ... 3c76QZvwbD

ESR do 1Ω, VLoss do 1%

kontrolně měřím nové elyty, občas přeměřené na jiém měřáku.

A jsou to vazební elyty.

Pro připomenutí:

Samozřejmě, že je to svodem. Jenže měření RC metodou převažuje, zvlášť u větších kapacit, kde LC už ani rozumně nevychází a rozhodně takový měřák není běžný.
Tahle řada TC92X je nepovedená kvůli netěsné loupající se zálivce, takže výměna není zas tak od věci. Ztrácejí kapacitu a získávají svod, takže jako vazební ovlivňují pracovní bod germaniových tranzistorů. Nechávat lze ty blokační, pokud ještě neztratily kapacitu. Ale třeba už AVC napětí jsem měl díky svodu asi poloviční, byť při měření ohmetrem nízký odpor neukazují - obvykle v řádu MΩ.
Někdy se ještě naformují. Třeba Dolly po připojení brala asi 80mA naprázdno, po 5 minutách už jen 15mA.
S řadou TE cokoliv to vůbec nejde srovnávat. Ale i starší TC90X s hnusnou, často popraskanou gumovou zátkou se chovají líp, ta zátka obvykle pořád těsní.

T4 proti BM509 kecá až o 150% jak kapacita, tak ESR. Vlastní zkušenost.
TE98x malý kapacity do 10M nebo ve velikosti 2 a 3 jsou po těch cca 40 letech od výroby z 80% suchý na troud. Prý netěsnost gumový zátky. Větší kapacity a velikosti pouzder a řada TF je většinou v pohodě.
Ty starý TC s bílou zálivkou netřeba zkoumat a vyhazovat rovnou.

Měřit přesně jak píše Sendyx.

T4 není vůbec špatný (navzdory PRCákovi - původ je německý - nebo zde apod.!!!), ale má svoje limity dané měřící metodou. Považuju ho spíš za indikátor a tester (on se taky tak nazývá a rozhodně to není multimetr), měření je jaksi navíc a je vždycky potřeba u toho myslet a počítat s chybou.

Jo a v odkazech doprdelepráce už konečně odřezávejte hashe!!!

TC923 tedy skutečně existuje, ale navzdory počtu mých křížků tak nějak zůstal mimo mé obzory...

A přitom jsou použité ve všech tranzistorácích z 60. let. Objevily se už v Dorisovi, jako vazební jsou i v T61/63, taky v Akcentovi a hromada jich je v Dolly, tam převažuje varianta v radiálním provedení.

Mno, v době, kdy byly tranzistoráky z 60. let aktuální, jsem hltal novinky a tahle technika šla tak nějak mimo mě. Asi jsem to tehdy vnímal, ale prostě vypustil a tím spíš si to nepamatuju teď.

Dobové pro mě tehdy byly typy v růžové bužírce (TE980-993), nebo taky totéž bez ní, jak se zrovna povedlo.

Dnes bych se možná k těm tranzistorákům vrátil, ale mj. i vrozený odpor ke Ge polovodičům mi v tom brání (i když tento důvod je spíš okrajový). Jo, začátky byly 101NU70, pak "báječná" 102NU71 apod., ale jakmile jsem "čuchnul" k Si, tak mi bylo jasné, kudy chci jít...

Uchometricky výměna nic nezměnila, na osciloskopu taky nic, ale nějak nemám den - osciloskop zobrazuje signál jenom na vstupu zesilovače a na dalších stupních nic - jenom rovná čára. Přitom to hraje jak z praku - 15W!!!

Tak to jsi dost odolnej. A nehraje to od sousedů?