Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

sondu se povedlo přívést zpět k životu rekonfigurací řidicího systému, který nyní nepoužívá vadný paměťový modul/čip.
Zjevně to neřidí běžné pc nebo jednočip.
Lze se někde dozvědět více o architektuře toho řidicího systému?
Určitě je alespoň/přinejmeším zdvojený.

nieco som nasiel napr tu

Amerikáni komunikují se zařízením vzdáleným miliardy kilometrů, zatímco RuSSákovi se podařilo trefit raketou do Měsíce. Jo pokrok nezastavíš, a to nezmiňuju Hubblův či Webbův teleskop, něčeho takového blbý RuSSák nedosáhne za desítky let.

Russák není zase tak blbý, vědecké týmy v USA celkem nezřídka vedou lidé původem právě z Ruska. V USA se to poněkud jinak vede a financuje, včetně nakupování chytrých hlav odjinud.

No jo, vypadá to, že ti co nejsou úplně slabého ducha tak z té blbé země utekli a zůstali ti, co se trefují raketou do Měsíce.

[quote="pocitujlasku"]nieco som nasiel napr [url=https://www.allaboutcircuits.com/news/voyager-mission-anniversary-computers-command-data-attitude-control/]tu[/url][/quote]To je můj oblibený webík. Díky!
Píšou, sonda má tři základní systémy (the Computer Command System (CCS), the Flight Data Subsystem (FDS), and the Attitude and Articulation Control System (AACS)). Všechny jsou zdvojené.
CCS je zapnutý stále, ostatní se zapínají dle potřeby. Jsou navzáje prokřížené, kterákoliv část druhého systému může zastupovat svůj duplikát.
Poměrně komplexní systém zabírá 70kB nevolatilní paměti. Lze jej přepisovat/programovat i během letu. Moduly byly psány týmy až čtyř programátorů v Fortran 5, Fortran 77; pozdější rozšíření v C.
Procesor zpracuje 81k instrukcí/sec, což je 7500x méně než dokážou dnešní mobilní telefony. Data jsou vysílána rychlostí 180 bit/sec
V článku jsou další podrobnosti k archytektuře a linky ke komunikaci a vybavení.
Edit: sonda nese 11 měřicích zařízení, z nichž je zapnuto už jen 5 kvůli kleasající kapacitě zdroje el. energie.
Sonda vysílá nevelkým výkonem 22W, signál sem letí 22,5h, přijímaný rf výkon na Zemi zachycuje parabolická anténa o průměru 70m nebo dvě o průměru 35m. Mají chlazené anténní konvertory, kvůli snížení vlastního šumu.

Měřene veličiny zaznamenává sonda na 8mistopou magnetofonovou pásku. Po odvysílání dat jsou údaje na pásce znovu přepisovány.
Každodenní selftest zdvojených palubních systémů trvá 4 hodiny.

kulikus píše:To je můj oblibený webík. Díky!
Píšou, sonda má tři základní systémy (the Computer Command System (CCS), the Flight Data Subsystem (FDS), and the Attitude and Articulation Control System (AACS)). Všechny jsou zdvojené.

A je to z roku 1977!!!! Klobouk dolů i se zbytky vlasového porostu! A mně odchází mobily každý 3 - 4 roky!

Není, ten systém je za tu dobu několikrát předělanej, aby respektoval jednak závady, druhak horší energetickou bilanci stárnoucích zdrojů. Ale ano, hardware je z půlky 70.let, neboli půl století starej. Neboj, oni tenkrát počítali, že to bude muset přežít hodně dlouho ...

Odstraněna citace předcházejícího příspěvku, viz bod 4f "Pravidel". jimirek

system sa prerabal, min. viem o tom, ze nejake pomocne rakety vyuzili na pohon. Ide skor o to, ako uz v tej dobe navrhlovali system tak, aby bol rekonfigurovatelny takmer hocijako.
HW z tej doby ma tu vyhodu, ze tie obvody boli dost odolne, hrubsie vrstvy kremikovych platov, nizka hustota tranzistorov = mensia riziko poskodenia.
Mna len stale udivuje, ze su tam ludia, ktori to vedia preprogramovat. Predsa len dnes uz malokto rozumie asembleru, a oni tam pravdepodobne idu este nizsie, priamo strojovy kod.

pocitujlasku píše:Predsa len dnes uz malokto rozumie asembleru, a oni tam pravdepodobne idu este nizsie, priamo strojovy kod.

The original software for the Voyager probes was written using Fortran 5 then ported to Fortran 77, and today there is some porting in C.

To mě překvapuje. Já bych čekal, že to bude psané v assembleru.

Tak odborníků na Fortran už také mnoho nebude. Ale na druhou stranu, používám SW Fluka a ten je i v dnešní době programován ve Fortranu.

Fortran 5 se učil na vejšce (jen už nevím který) ještě v dobách plyšáku. Kámošova ségra za mnou přišla, že když dělám v tý početce, tak jestli by ji některej programista nepomohl s nějakým programem, co měla napsat. Faktem je, že mezi Cobolistama jsem našel jen asi 1/4 lidí, co Fortran uměli.
Jeden, původně lampasák uměl dokonce Adu, ve který v USA programovali obraný systémy.

Když jsem nastupoval v roce 1983 na střední, v odbornejch předmětech jsme se učili, že existujou nějaký programovací jazyky - zmiňovaný byly Basic, Fortran, Pascal a Cobol. Ale skutečně programovat se v tu dobu učilo akorát pár vyvolenejch, co se dokázali protlačit do počítačovýho kroužku - anebo komu movitý rodiče koupili nějakej osmibiťák - Spectrum, Sord, Commodore, Amigu a podobně a dotyčnej se jako samouk začal snažit sám ... Na celý škole pak existovaly jen 2 "péemdéčka" a 2 "íkvé stopadesátjedničky", určený pro takovou výuku ...

Co to bylo za střední? My jsme už v roce 1975 měli přístup na ADT4000. Jmenovalo se to Arcable Lunar Landig Program, napsaný to bylo v Basicu. Těch přistání na Měsíci, co se nepovedlo. Vyjebal s náma až vyučující, když to přistávání vymodeloval na analogový Medě a údaje z ní přepisoval do ADT, tak přistál na první dobrou.