Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nejen elektronikou živ je člověk.
Po předloňské zimě mi uschnul kus přísavníku na stropě před garáží. Neznáte někdo fígl jak odstranit příčepivé kořínky z hladké fasády, případně i z břízolitu? Chtěl bych pak ty části přetřít nějakou fasádní barvou, ale odtrhávání tisíců kořínků na cca čtyřech čtverečních metrech nad hlavou je docela problém a stejně na omítce zůstávají ty přísavné terčíky s kousky kořínků.

Zcela teoreticky navlhčit a pak opatrně zkusit WAPku, ale obávám se, že ty kořínky budou držet lépe než omítka. Takže jedině mechanicky kousek po kousku.

Prostě pozdě bysema honiti.

Edit: našel jsem tohle, ale věř tomu (taky tam neřeší uschlé/mrtvé = tvrdé kořínky a nezmiňují jiné rostliny než řasy a mechy)...

Ak je omietka dost hruba, tak oskrabat napr. skrabkou na Ytong.

pokud není poblíž nic extrémně hořlavého, tak s opatrností opálit. V druhé ruce hadici s vodou.

prošel jsem si tím také ... jediné, co pomohlo, otrhat / vydloupat to ručně ...
wapka 170bar to rvala i s fasádou, navlhčení nefunguje, protože ty terčíky nepijí skoro žádnou vlhkost, a sorry, ale opalování by mne nikdy nenapadlo, protože jsem nechtěl z třímilimetrových terčíků dělat třícentimetrové očouzeniny !?!

Podle zkušeností z netu to žádné rychlé a snadné řešení nemá.
Jedna rada byla prostě čekat. Po čase prý terčíky samy zetlí a rozpadnou se, jako všechno organické. Bude to bez práce, jenže to bude trvat roky. Takže jedině postaru oškrabat mechanicky, kousek po kousku.

Takže vyzkoušeno:
1, trhání "kořínků" prsty i pinzetou - práce k ničemu
2, navlhčení a trhání velkou pinzetou - nefunguje
3, snaha o škrábání špachtlemi různé velikosti - nefunguje
4, broušení hrubým smirkovým papírem ručně i kmitací bruskou - nefunguje
5, nahřívání (až zapalování) kořínků "horkovzdušnou pistolí" na likvidaci plevele na dlažbě a seškrabávání špachtlí se ukázalo jako jediná schůdná metoda. Je to sice při práci nad hlavou docela fyzicky náročné, ale funguje to. Dokonce tak jdou odstranit kořínky (bez terčíků) i ze škrábaného břízolitu na stěnách.
Takže mně čekají dva dny práce na štaflích, ale podstatný bude výsledek.

Mě zaujalo, že přísavník ti roste vzhůru nohama na stropě. Nemá tam pořádné světlo a gravitace působí opačně než je zvyklý. Jak dlouhý je úsek, kde rostl obráceně?

Samotného mně překvapilo jak rychle se přísavník zabydlel na podhledu u vstupu do domu a před garáží. Je to přísavník třícípý, který je velice agresivní v zarůstání stěn i podhledů. Nejvíc musím hlídat část fasády přímo pod krovem, protože ač v úplném stínu tak podroste během pár dnů kolem žlabů až na střechu. Vzdálenost 10 m ve vodorovném směru pro tento přísavník nic neznamená. Z jednoho bodu na rohu fasády o rozměru 8 x 8 m porostl celou za jednu sezónu a ještě 2 m na sousedův barák. Ty 2 m k sousedům za tři týdny naší dovolené.
Daná stěna je severní. 80 % dešťů zde nese severní a severozápadní vítr. Přísavník fasádu dokonale před deštěm chrání. V létě je to další izolační vrstva před teplem a i po opadání listí na podzim a v zimě se uplatňuje křoví z větví jako částečná brzda pohybu mezní vrstvy vzduchu.