Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jako magnetku používám na střeše auta prut lambda/4. Jaký bude mít zisk prut podstatně delší? Stejný, větší nebo dokonce menší?

λ/4 je optimální. Cokoli jiného je horší, s λ/2 a jejími násobky si vyzkoušíš funkci odlaďovače.

Pokud ho nedotáhneš do rezonance prodlužovací indukčností nebo zkracovací kapacitou, bude ti jakýkoliv prodloužení az po dýlku blížící se lambda půl k hojnu. Výkon se odrazí a změní na teplo na napáječi a koncovým stupni. A při příjmu to zas bude horší, protože rezonovat to bez doladění příslušnou L nebo C bude jinde než v požadovaným pásmu, zas dokud se elektrickou dýlkou nepřiblížíš k půlce vlny.

mi-ro píše:Jaký bude mít zisk prut podstatně delší? Stejný, větší nebo dokonce menší?

. . . menší !
prodloužením, nebo zkrácením změníš rezonanci antény na jiný kmitočet něž potřebuješ.

větší zisk bude mít anténa 5/8 lambda (pětiosmina) . . .
ale musí být nastavená a vykompenzovaná,
tak aby ladila na tvém pracovním kmitočtu.

Ta 5/8λ sice bude mít proti λ/4 větší zisk, ale taky jiný vyzařovací diagram, takže se může stát, že za určitých podmínek bude fungovat hůř. A naopak.

Lambda/4 má vyzařovací diagram s maximem cca 25% nad rovinou a 5/8 asi 15%, je tedy vhodnější na dálková spojení typu např. kopec - kopec. λ/4 se zase hodí spíš do zástavby, provoz přes převaděče a pod. Z toho důvodu se i autoantény k radiotelefonům dělaly λ/4.

Pak existují různé "proutky", které jsou složené z více typů zářičů. Např. 5/8 + λ/4. Jsou to tzv. kolineární antény. Vyrábí se i vícepásmové, kde popsaná varianta funguje na 70cm a na dvoumetru se chová jen jako 5/8λ. Ale to už je mimo rozsah dotazu...