Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dva nezávislé paralelně zapojené spínače jsou protékané celkovým proudem až 26A při celkovém napájecím napětí spínaného obvodu asi 3V.
Domnívám se správně že rozepne-li se jeden, zatím co druhý zůstane sepnutý, NEdojde v tomto konkrétním případu k o opalu kontaktu?
Spínač je dimenzován na 30A.

Jsou-li sepnuté oba, protéká každým 13A. Při rozpojení jednoho poteče druhým 26A a na kontaktech prvního budou max desetiny Voltu. To doufám nestačí k vytažení oblouku neba zajiskření.

Edit: proud je řízen ve zdroji, náběh i vypnutí.
žádný ze spínačů proto nerozpojí celkový proud. Jde mi o efekt časově se překrývajícího spínání na opal kontaktů.

aby došlo k zhasínání případných oblouků a prodloužení životnosti, spínače se dávají sériově
u slušných výrobců relé, to bývá i v datasheetech zakreslené

JJ, tohle paralelní řazení je celkem běžně používané, tomu druhému kontaktu se říká opalovací. U společných kontaktů na jednom relé se ten opal. trochu přihne, aby rozpínal později.

viděl jsem i řešení, kde bylo v sérii s kontaktem, SSR relé a pomocný kontakt na stykači spínal SSR

To se dělá spíš paralelně. SSR relé je překlenuté mechanickým kontaktem, na kterém je daleko menší úbytek. Při rozpínání nejprve rozepne mechanický kontakt a až pak SSR.

Pokud máš nějaké specifické požadavky na spínání, existují rtuťové stykače. K sepnutí dochází spojením dvou kontaktů rtutí v atmosféře z inertních plynů. Mají nízký a predikovatelný přechodový odpor, vysokou životnost a tichý chod. Nevýhodou je cena, jak už to tak bývá.

A je nějaký důvod proč nepoužít mosfet? Při 3V/26A bude i mosfet za pár kaček studený jak psí čumák.

Mosfet bude užírat napětí a navíc je to nespolehlivá součástka.

viz Edit v dotazu.
Dochází k opalu i při napětí kolem 2 voltů?
ano, mosfet by se neopaloval, ale spínací deska je daná a nemůžu ji změnit.

Opal nezpůsobuje napětí, opal způsobuje procházející a při rozpínání přerušovanej proud. Při nízkým napětí je určitě kratší doba hoření oblouku, protože ho oddalující se kontakty snadno přetrhnou už v minimální vzdálenosti, ale k nějakýmu druhu jiskření tam bude docházet i při rozdílu napětí jen v desetinách voltu. Velikost proudu pak určuje ohřev kontaktů úbytkem napětí na přechodovým odporu i vlastním odporem materiálu kontaktů a přívodů k nim. Vysoká teplota zvyšuje schopnost ionizace při oddělování a tím zase zvyšuje možnost většího jiskření až obloukovýho hoření v momentě rozepnutí. Celej problém je dost komplexní a vliv má materiál kontaktů, druh proudu, hodně i bezprostřední okolí kontaktů = jestli tam je vzduch nebo inertní plyn, kolik vlhkosti, jaká teplota ...

samponek píše:Mosfet bude užírat napětí a navíc je to nespolehlivá součástka.

Když použje například NVBLS0D5N04CTXG což je mosfet 40V/300A/0,57mohm, bude úbytek napětí 13mV, což je troufám si říct míň než na kontaktech relé. Kdysi jsem dělal takové adaptéry s mosfety, byl to kousek DPS se stejným rozložením vývodů jako problémové relátka, takže se zapájel místo něj.

Samozřejmě chápu, že ne vždy je z nejrůznějších důvodů možné použít tento spínací prvek, psal jsem to jen jako možnost na zvážení jako náhradu problémového relé.

matinkopp: jak jsi pořešil galvanicky oddělené buzení mosfetů?
postavil jsem cosi podobné s fotovoltaickými optočleny. Svízel je jejich buzení - místo 24V potřebují 1,4V a podobný proud 60mA. Takže musím před vstupem protopit (24-1,4)V*0,06A=1,32W Relátek je na desce 10.

K těm nespolehlivým součástkám: myslím, že mosfet je daleko spolehlivější než relé, relé má jiné výhody, spolehlivost to nebude.

Kondík parakelně ke kontaktům spínače sníží jiskření. Měl by pojmout energii, kterou protopí oblouk při odskoku.
Na druhou stranu, při sepnutí se do kontaktu vybije, takže by kond měl mít v sérii omezovací rezistor.

Co se týká budiče prípadného fetu - třeba VO1263 je dvojitý a stačí mu 20mA, takže jsi na třetině protopeného výkonu.
Ono to spínání malých napětí kontaktem může být docela problém, stačí tenká vrstva oxidace. Pro malé signály se používají zlacené kontakty, nebo inertní atmosféra. Ale to zas většinou nejde dohromady s velkými proudy.

Na začátku chybí údaj o zátěži. Pokud má dostatečnou indukčnost, tak to bude opalovat a jiskřit o jéjej.

U toho MOSFETU není problém spínat i hodně přes 100A. Pokud není potřeba úplně přesně řídit okamžik sepnutí a rozepnutí, tak se galvanické oddělení řízení nechá udělat přes miniaturní DCDC měnič s minimální spotřebou. Hotové řešení má třeba Linear Technology. Pokud má člověk chuť a čas, tak stačí NE555 nebo dvě hradla, malé trafo na toroidu a diodový můstek z 1N4148.