Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Existuje nejaká fyzikálna metóda na generovanie presného akutického bieleho šumu, podobne ako existuje fyzikálna metóda na simulovanie vyžarovania absolútne čierného telesa? Spočítať matematicky, aj vygenerovať elektrický signál sa dá pomerne presne. Ale prevod na akustický signál je ovplyvnený frekvenčnou charakteristikou elektroakustického meniča. Ako sa teda dá zmerať frekvenčná charakteristika mikrofónu, ak neexistuje dokonalý reproduktor?

Jak se to vezme... Jde o prostý generátor náhodných čísel s konstantní distribucí hustoty pravděpodobnosti na všech frekvencích. Matematicky brnkačka. Pokud chceš ale ten bílý šum mít opravdu šumem, narážíš na možnosti generátoru náhodných čísel, jelikož výpočtem zjištěné náhodné číslo není nikdy náhodné, vždy je to výpočet a je okolo toho velká věda, která se aktuálně hodně rozvíjí. Bohužel se jedná vždy o generátor kvazináhodných čísel. Naopak v přírodě není problém najít generátor náhodných čísel, ale jak z toho udělat bílý šum???

Já myslím že dotaz nezněl na samotný elektrický signál, ale na už reprodukovaný zvuk s dokonale rovným spektrem.

Jako ten, kdo prakticky používá kalibrovaný mikrofon, říkám na rovinu, že nevím. Vlastně mě nikdy nenapadlo se o to zajímat.
Kalibrační frekvenční křivku dodal výrobce mikrofonu. Citlivost (v mV/Pa, nebo mV/dB) je rovněž udaná výrobcem. Pro akustické měření se zvukovkou zpravidla nepotřebuju absolutní hodnotu úrovně, jde hlavně o frekvenční a fázové (časové) průběhy. Pokud potřebuju i absolutní hodnotu úrovně, nasadí se na mikrofon kalibrátor, a jeho úroveň se zadá do použitého softu. To jde zase za výrobcem kalibrátoru...
Vlastně docela zajímavá otázka.

áááá, já ten dotaz asi nějak zbrkle přečetl

Odpověď je pistonfon. Např. https://www-grasacoustics-com.translate ... _tr_pto=sc

To produkuje bílý šum? V popisu mají 250 Hz.

Ano, to je odpověď na kalibraci akustického tlaku při jedné pevné frekvenci. Otázka ale zní, jak se kalibruje frekvenční průběh. Tedy jak se získá spektrum frekvencí od nuly do dejme tomu 40kHz se všemi složkami o stejné úrovni, ve formě zvuku.

samec píše:... Ako sa teda dá zmerať frekvenčná charakteristika mikrofónu, ak neexistuje dokonalý reproduktor?

Substituční metoda, porovnávací metoda, reciproční metoda a kdovíco dalšího.

Na kalibraci nepotřebuješ bílý šum, dají se použít jiné signály. Mám pocit, že obdoba bílého šumu se dá vytvořit nadzvukovým prouděním z dýzy.

Ten pistonfon vyzerá skôr na referenciu akustického tlaku, než na referenciu frekvenčného spektra.

Ešte okrem merania frekvenčného spektra pomocou bieleho šumu, by bola matematicky krajšia metóda odozvy na jednotkový skok. Ale to je znova rovnký problém nájsť zdroj skokovej zmeny akustického tlaku bez nejakých zákmitov.

na to měření se používá metoda LMS, která vybudí měnič/reprák pseudonáhodnou sekvencí pulsů a z odezvy spočítá charakteristiku repráku a/nebo prostoru. Je to nenáročné na hw, stačí staré pc a zvukovka. Jádro je ve výpočetním algoritmu. Používali to na oddělení akustiky, kat. radiotechniky, ČVUT Praha už 1996.

Míchá se tu víc věcí dohromady. Bílý šum čistě fyzikálně lze získat jako tepelný šum s potřebným zesílením. Bílý šum v nf pásmu lze generovat pomocí různých programů (např. REW) a přehrát zvukovkou.
Pro kalibraci mikrofonu se používá v principu jakýkoliv zdroj zvuku a korekce se vypočte z rozdílu mezi měřeným mikrofonem a referenčním mikrofonem, jehož průběh je známý. Pro dobrý výsledek je třeba, aby zdroj zvuku v rámci možností měl "vyrovnaný průběh".
Šlo by to i bílým šumem, v praxi se spíš používá frekvenčně proměnný sinus a složitá matematika. Pokud se neměří v bezdozvukové komoře, musí se aplikovat "časové okno" eliminující odrazy z okolí s vědomím, že to dost omezuje nízké kmitočty. Což není žádná tragédie, protože elektretové mikrofony jsou z principu své funkce na nízkých kmitočtech poměrně rovné.
Lze použít i zmíněnou metodu jednotkového impulsu generovaného jako elektrická jiskra.
Další informace jsou například zde:
https://www.earthworksaudio.com/wp-cont ... s-mics.pdf

Porovnanie so známym mikrofónom, ale odkiaľ vezmeš známy mikrofón? Ako zmeraš jeho charakteristiku? Takto asi nie. Takto sa len dostaneš k problému typu sliepka a vajce.

Trochu se to podobá problému, jak šuplerou změřit vlnovou délku světelného záření. Musíš se smířit s tím, že jsou fyzikální metody, které vedou k výsledku poněkud oklikou, a nebo použít praktické metody, které jsou snadněji realizovatelné.

samec píše:Porovnanie so známym mikrofónom, ale odkiaľ vezmeš známy mikrofón? Ako zmeraš jeho charakteristiku? Takto asi nie. Takto sa len dostaneš k problému typu sliepka a vajce.

Naprosto správně. Musíš ho buď koupit, nebo si ho vypůjčit, nebo nechat svůj mikrofon zkalibrovat laboratoří, která je na to vybavená.

Sendyx píše:Trochu se to podobá problému, jak šuplerou změřit vlnovou délku světelného záření.

To jsem dělal s dětmi na ZŠ, když jsem měl kroužek Zábavná věda. Toto fakt funguje. Detektor byl tabulka čokolády a měřidlo šuplera.